Zemětřesné roje se na Chebsku vyskytují neustále. Naštěstí jsou slabé

Průměrně dojde po celém světě k jednomu ničivému zemětřesení ročně, 140 silným a 800 středním. Při nich vznikají (pokud se vyskytují v obydlených oblastech) značné ekonomické škody i ztráty na životech.

Malých zemětřesení do síly 3,5 stupně Richterovy škály ale ročně vznikne asi 50 tisíc. Litosférické desky, jež způsobují seismickou činnost, se pohybují rychlostí 1-10 centimetrů za rok, což odpovídá rychlosti růstu nehtů na rukou. Nejvyšší rychlost vykazuje Pacifická deska.

Nejaktivnější oblastí u nás je okolí Nového Kostela na Chebsku, kde se uvolnilo asi 95% celkové seismické energie v České republice za posledních 30 let. Dobrou zprávou je, že český masiv je geologicky stabilní, takže nic silnějšího než zemětřesení magnituda 5 u nás pravděpodobně nikdy nevznikne.

Ing. Josef Horálek, CSc.
Vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT v Praze. Od zakončení studií pracuje v Geofyzikálním ústavu AV ČR. Věnuje se seismologii, zvláště pak problematice zemětřesných rojů. Založil seismickou měřící síť v západních Čechách a na jižním Islandu. Věnuje se i výchově studentů a doktorandů v oboru geofyzika. Publikoval 45 prací v mezinárodních odborných časopisech.

Nejsilnější seismickou činností zaznamenanou v historii lidstva je ta z roku 1960. Tehdy v Chile došlo při magnitudu 9,5 během několika minut k vyzáření tak velké energie, že se jednalo o ekvivalent roční spotřeby energie v USA.

Historie pozorování zemětřesných rojů v západních Čechách sahá až do druhé poloviny 19. století, kdy začal regulérní výzkum zemětřesení v Rakousku-Uhersku. Komise pro zemětřesení Akademie věd ve Vídni v roce 1895 ustanovila pro oblast západních Čech profesionální pozorovatele.

Od té doby do roku 1921 se země v této části třásla celkem čtrnáctkrát. Avšak, co lidská paměť sahá, zemětřesení žádné vážné škody v oblasti nezpůsobilo.

Zemětřesný roj v prosinci 1985 tak byl nejsilnější seismickou aktivitou na našem území za posledních 100 let a jeden z největších v novodobé historii. Tento roj odstartoval novou éru geovědního výzkumu a seismických pozorování v západních Čechách.

Čtěte také

Epicentrum zemětřesení se pro oblast západních Čech nachází vždy v hloubce 5 - 22 kilometrů, v oblasti Nového Kostela na Chebsku je to obvykle jen 6 - 13 kilometrů.

Až tři čtvrtiny seismické energie na Zemi se uvolňuje v Pacifické zóně, zhruba 15% je zastoupena Středomořsko-transasiatická zóna. Zbytek vzniká v oceánských hřbetech a uvnitř tektonických desek.

Z rozhovoru moderátora Radima Jehlíka se seismologem Josefem Horálkem se například dozvíte, jak vzniká zemětřesení, od kdy probíhá v Čechách systematické měření a proč je u nás nejaktivnější zónou oblast Chebska a Kraslicka. Zeptali jsme si i na to, zda někdy v budoucnu bude možné zemětřesení spolehlivě předvídat.

Poslechněte si celý rozhovor Radima Jehlíka se seismologem Josefem Horálkem.