Šumava si s kůrovcem poradí, tvrdí vědci

Šumavská příroda porazila kůrovce. Lesy v prvních zónách národních parků se na české i bavorské straně hranice dokázaly bez zásahu člověka vzpamatovat. Důkazy o tom zveřejnili zástupci obou institucí. V devadesátých letech velkou část lesa u pramenů Vltavy nedaleko Kvildy zničila kůrovcová kalamita, vedle odumřelých stromů už dnes ale rostou nové smrky.

Ředitel NP Šumava Pavel Hubený ukazuje smrky u pramenů Vltavy nedaleko Kvildy, které rostou vedle odumřelých stromů. Ty zničila v devadesátých letech kůrovcová kalamita. Nezničila ale celý les

„Kontinuita toho původního lesa je zachována, jsou tu i stromy, které jsou mladé a které vznikly v době po tom odumření, protože sem létají ptáci a mají semena v trusu. Takže pořád se to doplňuje, pořád to žije," řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Odborníci z Bavorského národního parku společně s kolegy z šumavského parku patnáct let monitorovali les po kůrovcové kalamitě.

„Ten les je strukturovaný jak horizontálně, kde vidíme různé struktury, tak vertikálně, kde má různé velikosti stromů. Je vysoce mozaikovitý v porovnání s lesem, který byl vysázený lidmi," porovnal les ponechaný bez zásahu a les, kde se po kalamitě kácelo a následně zalesňovalo, ředitel bavorského parku Franz Leibel.

NP Šumava a Bavorský les představily výsledky dvacetiletého sledování lesa, který prošel kůrovcovou kalamitou. Na snímku je omlazený les na bavorské straně hor.|foto: ČTK, Václav Pancer,ČTK

Vědci dále také zjistili, že mrtvý les zadržuje vodu. Na místech, kde zůstala stát torza stromů, naměřili o deset až dvacet procent vyšší přítoky vody. Tu mohla příroda využít pro svoji obnovu.