Jak to vidí Ivan Hoffman - 14. ledna

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším hostem je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já vám také přeji dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výsledky prvního kola přímé volby prezidenta a dva finalisty známe. Překvapil vás tento výsledek?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak předně musím říct, že mě překvapila celá ta atmosféra, která jasně myslím ukázala, že lidé mají rádi tu situaci, kdy se mohou do něčeho vložit a kdy se cítí být subjekty té volby. To znamená ta přímá volba prezidenta byla provázena obrovskými emocemi a velikánským zájmem, každý o tom mluvil, všichni tím žili a tohle to mi na to přišlo skutečně důležité a takové to potvrzení, že každý krok tím směrem k přímé demokracii je dobrý. Pokud jde o ten výsledek? No, trochu mě samozřejmě překvapil, ale nemůžu říct, že nějak, nějak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dramaticky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... dramaticky, jo, ono bylo víceméně jasné, že my se musíme v těchto volbách především dozvědět, co chceme, co preferujeme, jaké vlastnosti by měl ten prezident splňovat. Takže byla to velká záhada, byla to věc, kterou jsme nemohli předem říct, všechny agentury zabývající se průzkumy veřejného mínění, nám těsně před volbami řekli, že no my vám sice říkáme, jak to dopadne, ale my to vlastně nevíme, protože nikdo s tím nemá zkušenost. Tady je tolik proměnných, které do toho vstupují, že, že až samotné to hlasování nám na všechny ty otázky dá odpověď. Průzkumy nakonec myslím sehrály vlastně spíše manipulativní než informační úroveň, určitě se podepsaly na tom, že lidé těsně před tou volbou začali zvažovat různé taktické varianty, média je v tom podporovala, takže bylo to, byla to veliká show a bylo to velice zajímavé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzdorujeme my voliči prognózám? Jak už jste řekl, zdá se, že u nás platí jediná jistota, a to, že volby, jaksi nikdy nedopadnou tak, jak ukazují ty průzkumy, alespoň v posledních letech.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě a pak je zde ještě jeden fenomén, že kdyby kandidoval Jára Cimrman, tak prostě to vyhraje, u nás doopravdy je možné naprosto všechno a taková ta schopnost se na poslední chvíli vydat nějakým směrem, sešikovat se a taky to, také taková ta tendence jít s proudem, odhadnout, kdo by tak asi mohl vyhrát a toho podpořit, abych patřil k tomu vítěznému proudu, to myslím u nás je. To hodně ovlivňuje ten výsledek, který nakonec vidíme. Ale musím říct, že není to jenom v tom. Voliči doopravdy mají takovou zvláštní vlastnost vyvažovat u nás a to znamená ve chvíli, kdy mají pocit, že všechno je napřed nalinkované jedním směrem, tak si řeknou pozor, to by takhle nebylo dobře a hledají způsob, jak to nějakým způsobem zvrátit. To znamená pokud, za jasné favority byli dlouho před volbami vydáváni Jan Fischer s Milošem Zemanem, tak taková ta potřeba ukázat, že nic není předem dáno jsme schopni prostě nějak to změnit, tak ta v tom určitě sehrála taky roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem nebo čemu podle vás lze připsat úspěch těch dvou finalistů?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak u Miloše Zemana je to jasné, on je doopravdy zdatný řečník a je to charismatický politik, který umí oslovit obyčejného člověka. Ono už to zní jako fráze, ale já si pamatuji ještě jeho kampaň s autobusem Zemák, kdy jako reportér jsem to vlastně viděl zblízka, jak on tu kampaň dělá a jak prostě s lidma mluví. Je to vidět na tom, jak o něm vypovídají lidi z vesnice na Vysočině, kde mezi nima žije a jde s nima do piva, na pivo a je v klubu zahrádkářů a tak dále, je to člověk, který je k lidem vlastně blízký, a to řekl bych navzdory tomu, že povahově je to samozřejmě solitér, soustředěný na sebe, člověk ješitný ke svým blízkým spolupracovníkům často velmi nepříjemný. Člověk, který taky má spoustu slabostí a tak dál, ale překrývá to právě ta jeho schopnost hovořit s lidmi a toto se v této přímé volbě samozřejmě projevilo. Pokud jde o Karla Schwarzenberga, tam je to složitější, tam si myslím, že je to produkt médií, reklamních agentur, PR různých, kteří jsou schopni prodat voliči i zcela nepravděpodobného kandidáta, u kterého vlastně všechny jeho negativa jsou najednou kouzelné přednosti, všichni jsou tak lehce pobaveni, jak neumí zazpívat hymnu a ani nezná text ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyl sám.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... to, co by pro jiného bylo smrtící, to u něj je prostě kouzelné, jo, nemusíme tomu rozumět, ale možná to nějak tak je. Také, když se podíváme na to, jak u všech kandidátů média nám pečlivě vysvětlily proč nemají šanci a proč bychom je volit neměli, jenom u jednoho prostě postupovali tak, že, že, že jim vlastně ani nezbyl čas se podívat na negativa a tak vlastně zůstal jakoby, jako volitelný proto, protože u těch všech ostatních to přece nemá cenu rozmělňovat hlasy a tak dál. To znamená já mám pocit, že Karel Schwarzenberg spíš se nechal zvolit, než by pro to sám nějak příliš udělal. Ale to, co se kolem něj událo, to bylo, to bylo neobyčejně zajímavé a myslím, že je to fenomén, kterému těžko někdo ve světě porozumí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik plasticky nám byli představováni všichni kandidáti, podle vás, pane Ivane? Vy už jste to i naznačil. Nebylo to někdy příliš černobílé? Jak jste to viděl vy?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že když mi si dáme takovou otázku, do jaké míry jsme svéprávní a nenecháme se ovlivnit reklamou a novinami a televizí, tak máme o sobě velmi vysoké mínění, ale pravda je, pravda je taková, že my doopravdy slyšíme na ta doporučení a necháme se určitě ovlivnit. Média v této řekl bych předvolební kampani sehrála velmi významnou roli. To je každému jasné. Média, i když se stále říká o jejich zániku a konci, jsou stále sedmou velmocí a když se rozhodnou, že prostě bychom si neměli vybírat mezi Fischerem a Zemanem a umě nám doporučí Schwarzenberga, tak tomu doporučení jako nasloucháme a vyjdeme mu vstříc. To se myslím jasně ukázalo a kdybych měl říct, jestli je to tak dobře a nebo ne, tak jsem na pochybách. Protože pamatuji si, jak jsem jednou mluvil s takovým významným americkým žurnalistou, novinářem, který nejen, že sám byl šéfredaktorem významného deníku, ale také prostě se zabýval historií médií a ten řekl zajímavou věc, kterou do té doby jsem neslyšel a pak už taky ne, že vlastně noviny vznikly na podporu politiků. Politici prostě sehrávali takovou roli, měli svůj program a měli nějakou svoji lobby a ty noviny je nepokrytě podporovaly, jednoho nebo druhého. To znamená v té hluboké tradici novinářství je zakódována jakási symbióza mezi médii a některými politiky. Není to tedy tak, že by od začátku byla žurnalistika přísně nezávislá, snažila se být nestranná, nikomu nefandit, nikomu nenadržovat být prostě čestná. To až později se takto, a zase určitě z komerčních důvodů, některá média vyprofilovala, protože když fandíte jednomu příliš, tak potom vás přestanou kupovat a vaše noviny a dívat se na vaši stanici lidí, kteří jsou jiného názoru. Takže komerčně je výhodnější být otevřený pro všechny, nestranný a tak a je větší cílová skupina, ale to, že v novinářích stále je, kdesi taková potřeba lidem poradit, něco ovlivnit, agitovat za někoho, tak to je věčné, to, s tím se asi ani nedá nic udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyla to ve finále i sociální média, která přece jenom do značné míry formovala to mínění?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, hovoří se o moci sociálních sítí a o tom, že Schwarzenbergovi mohla hodně pomoct taková ta kampaň mladých, kteří sami mezi sebou se ujišťovali v tom, že tohle to je dobrý fór. Jenom se domluví, že je dobré házet vajíčka na Paroubka, jindy se rozhodnou, že budou volit knížete Schwarzenberga. Já mám pocit, že taková ta klasická média a klasičtí politologové mohou být z tohoto úplně nového fenoménu docela zkoprnělí, protože ještě tomu nerozumí, ještě nevědí, ale ukazuje se, že doopravdy taková ta tichá pošta, která prostě proběhne někde pod povrchem, nikde to v těch oficiálním manstreeamových médiích není vidět, může také sehrát velkou roli a ve chvíli, když se nabízejí jiní kandidát neatraktivní, tak pak si mohou média i tato najít někoho takového zvláštního a docela mu pomoct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co výsledek voleb, včetně účasti, vypovídá o české společnosti? Zdá se, že až tolik apatičtí vůči politice nejsme. I když vám se sem, promiňte Ivane, ta volební účast přece jenom nezdála až tak vysoká.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já jsem vlastně naivní, ale já jsem z té atmosféry kolem volby měl pocit, že klidně to může být 70, 75 %, možná 85, to znamená 61 % je výsledek velice slušný, to je, to vypovídá o velkém zájmu, když to srovnáme s jinými volbami, které poslední dobou u nás byly, tak to je doopravdy vysoká účast, ale ti 4 z 10, kteří zůstali doma, tak to je také nějaké znamení. Já bych řekl, že to je znamení toho, ta důvěra ve smysl jít volit, se bude rodit postupně. Podobně jako jsme odvykli a ztratili chuť prostě se angažovat ve volbách, protože to stejně nemá cenu a tak dál, tak i ten moment má to cenu, má to smysl, se zřejmě dostaví až postupně, není možné, aby se to prostě změnilo ze dne na den. To znamená 61 je dobré, ale po pravdě není to žádný zázrak zase.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, v jakém duchu se bude nést druhé kolo?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já předpokládám velice nízkou účast. Protože zatímco média jsou plná úvah o tom, kteří voliči kterých neúspěšných kandidátů podpoří ve druhém kolo toho nebo ono, tak já spíš mám pocit, že většina těch, kteří volili ty ostatní kandidáty, v tom druhém kole nemají koho volit, že vlastně se jim nebude chtít si vybrat, protože, když se na to podíváme, ti kandidáti, nebo ten profil toho budoucího prezidenta, je z těch, z toho prvního kola docela vlastně daný a myslím si, že většině lidí vyhovovat nebude. Ukázalo se, že chceme za prezidenta politika a to jednoznačně prověřeného systémem, to znamená, který už v té politice nějak byl a známe ho. O tom právě myslím svědčí zisky těch nezávislých osobností, které jsou dost nízké, chceme za prezidenta muže, ženy se nám nezdají prostě jako zatím ještě jako vhodné na tuto funkci z různých důvodů a také jsme našli, jak se ukázalo, zalíbení v seniorech. Já mám pro to takový, takovou analýzu, že být u nás zdravě stařecky znaven, je v Česku sexy. Jo, potom máme slabost pro kuřáky, to je taky potřeba říct, rozhodovat se musíme už jenom mezi dýmkou a cigaretkou. Zvláštní je, že převažuje u nás euroskepse a přitom jsme jasně upřednostnili prezidenta proevropského. No a navzdory tomu, že převažuje levicové cítění, tak budeme volit mezi liberálem a konzervativcem, to znamená, že i pro levicového voliče bude docela těžké si vybrat. I když Schwarzenberg říká, že je tady i pro levicového voliče a Zeman říká, že je levičák, ale když se podíváme na jejich životopisy, profesní, politické a tak, tak ani jedno není pravda. To znamená volit takovéhoto prezidenta, takto vyprofilovaného, to je docela myslím pro mnoho lidí problém, takže já očekávám nízkou volební účast, ale velice zajímavý a do poslední chvíle dramatický volební souboj, protože, když se člověk podívá všude, tak média doopravdy ničím jiným pomalu nežijí, než právě jenom touto volbou a já očekávám, že média velmi výrazně, výrazně podpoří Karla Schwarzenberga a ten by na to mohl možná i doplatit, protože doopravdy těch, to, co lidé sledují, že se děje v Praze, jim všude jinde po republice nemusí být tak úplně srozumitelné. Já žiju od Prahy 270 kilometrů a i když jsem tam prostě strávil velký kus života, tak tomu upřímně vůbec nerozumím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je tam u vás na Zlínsku vlastně nyní atmosféra povolební? Co jste vypozoroval o víkendu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já potkávám hodně lidí, kteří jsou otrávení a docela mě to i mrzí, protože ten výsledek není důvodem vlastně k nějakému smutku anebo apatii. Od těch dvou zbývajících kandidátů, jeden z nich se určitě stane prezidentem, se asi nedá očekávat, že by něco třeskutě chytrého vymyslel, protože už na to prostě nemají věk, ani energii, to je na nich vidět, ale já myslím, že každý z nich, oba dva se té role zhostí nakonec důstojně. Já se neobávám toho, že jeden tam usne a už z něj nic nevypadne anebo, že druhý tam bude opilý. To určitě ne. To znamená takové to strašení, které určitě toho budeme svědky, to bych všechno dělil třema. Ten, my chceme prostě mít na té fotografii prezidenta mocnáře, stařičkého mocnáře. To je zřejmě náš ideál. Třeba se časem dopracujeme k nějakému modernějšímu pojetí a řekneme si, že prezident by měl být hybatelem toho, co se děje. Ale zatím se ukazuje, že je to prostě takto. On bude mít velice malé prezidentské pravomoci. Celá ta debata o tom, jestli by měl po přímé volbě je mít větší nebo menší, se ukazuje v podstatě zbytečná. Nakonec asi je dobře, že to je tak, jak to je. Oni toho mnoho nezmění, ale budou opatrní. A to hlavní, co je potřeba říct, k tomu prezidentovi mi v budoucnu budeme volit premiéra a určitě se bude vyvažovat, určitě to máme v povaze. To znamená, že ten prezident bude obklopen řekl bych vládou a nebo exekutivou, která bude přemýšlet úplně jinak, budou muset mezi sebou najít nějaký /nesrozumitelné/, nějaký způsob debaty, to znamená, to se všechno utřese a rozhodně nehrozí žádná katastrofa. Já myslím, že to bude v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak prezident, jak jste řekl, mnoho pravomocí nemá. Ale může mít velký vliv.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tihle ti dva ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tihle ti dva ne? Dobře. Vidíte přímou volbu, první přímou volbu jako příležitosti zklidnit českou politiku?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Do jisté míry ano. Určitě se trochu zklidní. To vidíme z toho, jak o sobě budou muset teď přemýšlet obě dvě velké politické strany, největší. To znamená ODS a ČSSD, protože jejich kandidáti neuspěli, budou muset si přiznat, že k tomu asi jsou nějaké důvody, protože ty jejich neúspěchy se opakují, přicházejí cyklicky, to znamená asi by měli se sebou něco dělat, je to pro ně takové varování. A kromě jiného je to i důvod právě k tomu zklidnění, protože to, na co ty hlavní politické strany nejvíce doplácejí, je to, jak, jak, jak neumějí najít nějakou přiměřenou řeč, která by byla lidem srozumitelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak ODS ta neuspěla už šestých volbách za sebou. Její kandidát Přemysl Sobotka sám přiznal zdrcující porážku, prezident Klaus hovoří o debaklu pravice. Co se děje s ODS, respektive, co se dít bude?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To nikdo neví, ale já teda musím upřímně říct, mně je Přemysla Sobotky líto, protože doopravdy ODS z toho, z těch lidí, které teda nemá, nasadila do voleb člověka, který je slušný a který za sebou nemá žádný skandál a který je i zajímavý kandidát. To znamená to, že nakonec všichni si řekli, ten je nevolitelný, tak radši teda dáme hlas tomu Schwarzenbergovi, protože to je přece jenom taková jistota, tak to prostě nebylo úplně řekl bych od voličů a sympatizantů ODS fér. Ale jak říkám, do mysle toho voliče je velmi těžké prostě se nějak dostat a pochopit, proč lidé si volili náhradníky, ale možná také Přemysl Sobotka není, přišel jako kandidát nevýrazný, který je příliš opatrný. Ale mně je ho tedy, jak říkám, docela líto. Pro tu stranu je to docela nepříjemná zpráva, protože jakmile budou v těch příštích volbách opět neúspěšní, tak už budou velmi těžko hledat partnera do volební koalice. ODS sama o sobě už dlouhou dobu nemůže pomýšlet na to, že by sama vládla a jestli najde někoho, kdo s nimi se spojí a jaká bude jejich pozice v té příští koalici, to je doopravdy ve hvězdách. Já mám pocit, že to kyvadlo se doopravdy sune, sune, sune doleva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Klaus prohlásil, že vlna kritiky na adresu amnestie, kterou vyhlásil na Nový rok, se netýká tunelářů a jejich obětí, ale, že jde o útok na jeho osobu podobný takzvanému Sarajevskému atentátu. Jaké otázky či otazníky vyvolala amnestie u nás, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak Václav Klaus buďto tomu nerozumí, co se děje anebo nechce rozumět. To je těžko říct. Politici, někteří politici doopravdy si myslí, že politika není o problémech, jevech a rozhodnutích, ale, že je o osobách a že je o nich samých. A možná to tak někdy je v případech, když ten prezident je příliš populární anebo příliš nepopulární, ale obecně, politika je o jevech a ve chvíli, kdy prostě se všichni shodnou, že v té amnestii došlo k problému, protože vlastně lidé, kteří by měli být souzeni za nějaká podezření, jsou, jsou najednou osvobozeni a tím pádem vlastně nemůžeme se dočkat nějaké spravedlnosti a nebo řádného vyšetření, jestli byli nebo nebyli vinni, takže toto je vlastně problém, že toto je chyba, že tím se otřese právním vědomím lidí a jejich důvěrou ve spravedlnost. No, tak to není problém, jestli někdo má nebo nemá rád pana prezidenta Klause. To je, to je daleko vážnější věc. A toto myslím čas nevyřeší. To není tak, že na to se zapomene a časem mu všichni dají zapravdu, jak to bylo promyšlené. No, to, že to bylo promyšlené, o tom nikdo nepochybuje, ale všichni mají pocit, že to bylo promyšlené v tom smyslu, aby lidé, kteří ve své kariéře se něčeho dopustili špatného a byli k tomu přistiženi, tak aby jim bylo odpuštěno podobně jako těm, je vlastně historicky odpuštěno, kterým se na to nepřišlo. A tato amnestie je vnímána jako uzavření určitého kruhu, určité historické epizody jako tlustá čára, kterou pan prezident udělal na konec za vším, co se zde dělo a že to nebylo moc pěkné a že ten, jak se mu říká, útěk před právníky měl prostě svoje nějaké politické řekl bych důsledky a že to zavedení kapitalismu něco stálo. A že z toho vznikly prostě mrzutosti, se kterýma se lidé budou dlouho vypořádávat. Tak to je prostě jasné. A tohle to čas nezmění. Spíš si myslím, že ve chvíli, když opadne taková, takový ten povinný respekt vůči hlavě státu, který zde stále je i přesto, že někde se sundavaly ze zdi portréty pana prezidenta, tak ale prezident je stále autoritou, stále je to funkce, které si lidé váží. Tak až toto pomine, tak historie bude k Václavu Klausovi daleko řekl bych přísnější než jsme k němu my dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Jan Macháček v dnešním Respektu k amnestii mimo jiné napsal, že bychom také neměli propadat iluzi, že vše amnestované by bylo brzy dotažené do konce.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, to je pravda, ale ono zase také, já si říkám, může dojít k takovému efektu, že všichni ti lidé, kteří najednou přišli o práci, protože ty jejich rozpracované kauzy najednou spadly ze stolu a v uvozovkách jakoby nemají co dělat, tak se možná soustředí na úplně jiné kauzy a najdou příběhy, které vyšetřovány dosud nebyly a ke kterým ale došlo, k různým jiným pochybením, to se klidně může stát a já si hlavně myslím, že asi je čas si povídat také o roli těch hlavních hybatelů, kteří to prostě celé spustili, kteří to celé kryli, díky nimž vlastně vůbec mnoho věcí zde bylo možných a toto je debata, která je důležitá, která zatím se nerozvířila a je klidně možné, že se začnou prostě tito lidé, kteří najednou mají hodně času, zabývat úplně jinými kauzami a úplně jinými lidmi. Já si dokonce myslím, že by to tak bylo i správné, že by mu to měli vrátit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by následovat debata o změně zákona o amnestii?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
K tomu určitě dojde, protože ukázalo se, že amnestie je krok, který patří někam do hluboké minulosti, do historie. V dnešní moderní době spíš má smysl institut milosti, která v případech, kde právo je bezmocné, to je případ, já nevím, řidiče Smetany, kdy prostě nelze jinak než ho zavřít, ale přitom tam nemá co dělat, protože to je normální slušnej člověk, kterej jenom vyjádřil svůj politický názor a ta mašinérie ho prostě semlela způsobem, všichni se na to dívají a nikdo s tím vlastně ani z těch soudců neumí nic moc udělat, ani, možná ani nechce. Politici říkají, že kdyby bylo na nich, tak by v tom vězení neseděl, ale, ale stejně tam je, jo, tak to byl, to byl případ, který ukázal na to, že co má smysl, je individuální amnestie. V některých případech, kdy to právo je slepé. Ale amnestie ta na rozdíl od minulosti je takový plošný akt, který je vlastně vrtochem mocnáře, který na závěr a nebo na začátku své kariéry učiní vůči poddanému lidu takovéto prostě gesto. No to do moderní demokracie doopravdy nepatří a v tom smyslu asi k té změně zákona by mělo dojít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, co říkáte tomu svěšování portrétů? Jak se vám jeví tento druh protestu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak mně přijde originální a nenásilný. A to je myslím docela důležité, protože, když se podíváme na to, jak protestujeme a protesty v demokratické společnosti jsou normální všude, tak většinou buďto jsou to takové ty vzpoury, kdy lidé jdou ulicí a něco křičí a to se mi nikdy moc nelíbilo. Když jsou spořádaní, tak si jich ten establišment nevšímá, protože z nich není žádný nebezpečí. Když už moc křičí, tak řeknou, že tohle to je nesprávné a že hlasu ulice se nemá naslouchat. Jinými slovy je to neúčinné. Petice, když se spíše, podepíše, tak ji někdo někam založí, nemá to žádný vliv. Co má vliv, to jsou právě tyto protesty, které jsou něčím originální, kreativní, kdy někdo vymyslí něco, něco zajímavého, jak dát najevo svůj názor. A toto je vlastně věc, která není ani trestná, není ani násilná, ale velmi jasně vyjadřuje, že se v lidech něco pohlo, že si dali tu práci a šli a svěsili ten obraz ze zdi a měli takový pocit, že něco udělali, ale přitom nikomu nezkřivili vlas na hlavě. Takže mně se ten protest zdá jako přiměřený a dobrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Děkuji za váš čas a za vaše názory. Mějte se hezky.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude naším hostem politolog a ekonom Petr Robejšek. Příjemný den všem a celý týden přeje Zita Senková. Na slyšenou.