Zázraky, které umí "Sluneční škola" v Himálaji
Podle starého přísloví je všude chleba o dvou kůrkách. Ve vesnici Kargyak, v indické části Himálaje, ho ale mají i hodně tvrdý. Tento zapomenutý kout země v nadmořské výšce 4200 m n. m. s extrémními klimatickými podmínkami a chybějící infrastrukturou není ke svým obyvatelům právě přátelský. Natožpak k dětem, které se tady donedávna ani neměly kde učit. To se ale změnilo díky projektu "Sluneční škola" architekta a předsedy hnutí Surya Jana Tilingera, který byl naším dnešním (pátečním 27.8.) hostem pořadu Setkání Hosta do domu (po 11:05 hodině).
Z našeho pohledu se Kargyak nachází na samém konci světa. Právě tady postavilo občanské sdružení Surya (s podporou sponzorů) ekologickou stavbu, která je energeticky zcela soběstačná. Jejím autorem je Jan Tilinger, který ji vyprojektoval ještě jako student ČVUT.
Jak prozradil, stavba trvala něco málo přes 2 roky (2006 – 2008). "Sluneční škola", která z dálky připomíná spíše skleník, je vytápěná sluncem. Konstrukce ze skla, břidlice a nepálené hlíny pojímá sama o sobě tolik tepla, že "solární panely a větrné turbíny slouží k výrobě elektrické energie", vysvětlil.
Na oficiální zahájení prvního školního roku přišlo tehdy 17 dětí. Dnes už je jich kolem 40, protože zpráva o nové škole se brzy rozlétla krajem a místní lidé vědí, jak je vzdělání důležité. Děti z okolních vesnic musí do školy chodit pěšky 2 hodiny, pro některé trvá cesta skoro celý den.
Drtivá většina dětí v Kargyaku se jmenuje stejně – Stenzin (je to totiž jedno ze jmen Dalajlámy). To je pro učitele trochu problém, ale naštěstí mají místní děti křestní jména dvě. Příjmení se nepoužívá.
Třídy jsou vybaveny tabulí a děti sedí (oproti našim zvyklostem) na zemi. Učitelé "Sluneční školy" se při výuce snaží "zbořit" zaběhnutý systém vzdělávání v Indii, tedy memorování. Jak řekl J. Tilinger: "Snažíme se přinést do tříd trochu svěžího vánku a uvést do praxe heslo škola hrou." Mezi učební předměty patří angličtina, matematika, sport, kreslení, hudební výchova a počítače. Se sportem to není jednoduché. Kluci (jako všude na světě) rádi kopou do míče, ale v prudkých kopcích, kde prakticky není rovina, je to problém. Děti si také oblíbily i hru "na schovávanou", kriket a přetahovanou.
Jídelna, tělocvična a šatna jsou ve "Sluneční škole" abstraktní pojmy. Jako šatna se používá třída, tělocvična a jídelna jsou venku. Umývárna s teplou vodou ale byla pro děti, kterým chyběly základní hygienické návyky, obrovskou novinkou. Mytí a čištění zubů se již stalo každodenní rutinou a děvčata se dokonce upravují před zrcadlem.
Prázdniny jsou pohyblivé, protože děti musejí pomáhat v době setí a sklizně. Nesmějí také chybět při tradičních náboženských slavnostech, aby neztratily spojení s původní tibetskou kulturou. Kargyak je jedním z posledních míst, kde se uchovala.
"Sluneční škola" vzdělává i dospělé. Muži se zajímají především o počítače, ženy zase o angličtinu. Kargyak má 150 obyvatel. Velká část obyvatel v produktivním věku odchází za prací do nížin. Protože jsou často negramotní, pracují jako námezdní dělníci. Jen hrstka z nich může posílat své děti do internátních škol. Ve vesnici je 5 lidí, kteří umějí číst a psát v tibetštině, zatímco pouze dva v angličtině.
Zajímá vás více podrobností o každodenním životě ve vesnici? Rádi byste dětem v Kargyaku, který leží v indické části Himálaje, pomohli? Poslouchejte záznam rozhovoru se Zuzanou Burešovou.
V pořadu Setkání jsme hovořili s architektem a předsedou sdružení Surya Janem Tilingerem, který si za téma své diplomové práce zvolil výstavbu školy v Indii. V Kargyaku tak stojí ekologická škola, vytápěná sluneční energií.
Jaký je život v muslimských zemích a jaké je postavení žen v místní společnosti? V pondělí nám odpovídala žena, která vyrůstala a dodnes žije se svým mužem v Íránu. O životním osudu české lékařky se více dozvíte v pondělním článku Jana Profouse: Věra Amlerová: "V muslimských zemích jsou ženy stínem svých mužů"
Pozvání do studia přijala Věra Amlerová. Společně s moderátorkou Zuzanou Burešovou hovořily o manželském životě v Iránu a zvycích, které jsou pro nás velmi neobvyklé.
V úterý nás navštívila populární herečka Simona Babčáková, kterou známe z mnoha filmových rolí. Vyznala se mj. ze své vášně k improvizačním večerům a divadlu. Více se můžete přečíst v článku Věry Luptákové: Český bulvár je pro mě černá magie, říká Simona Babčáková
Film Největší z Čechů, improvizační večery Second sekec aneb Hlava nehlava, improvizační dílny, divadlo ale i bulvár … svůj názor nejen na tato témata nám prozradila herečka Simona Babčáková. Zajímají vás odpovědi?
Daniel Orálek se stal dvakrát vítězem ankety Vytrvalec roku. Jaké to je neustále běhat, běhat a běhat... Kde bere sílu a vytrvalost? Dozvěděli jsme se od našeho středečního hosta. Pokud jste neměli čas poslouchat, přečtěte si v článku Jana Sklenáře: Daniel Orálek říká "Týdně zvládnu naběhat 200 km"
Elegána v bílých rukavicích a našeho nejlepšího ultramaratonce jsme přivítali v rámci vysílání na vlnách ČRo 2 – Praha. Hovořil o těch nejnáročnějších závodech naší planety i fyzických výkonech, které si většina z nás nedovede ani představit.
Na jaře letošního roku se na televizních obrazovkách objevila reality show s názvem Robin Hood - Cesta ke slávě. Vznikl tak projekt, který v Česku tuto postavu představí i formou muzikálu. Ve čtvrtek jsme nejen o představení hovořili s bývalým hercem a v současnosti ředitelem a producentem Divadla Kalich. Podrobnosti najdete v článku Pavly Kopřivové: "Vladimír Menšík byl můj druhý otec," prozradil Michal Kocourek
Setkali jsme se s Michalem Kocourkem, producentem a ředitelem divadla Kalich a bývalým hercem. Hovořili jsme o jeho začátcích před filmovou kamerou, muzikálu Robin Hood či o legendě Vladimíru Menšíkovi.
Nezapomeňte, že rozhlasové hry, četby, nedělní pohádky nebo pohádky skřítka Hajaji najdete ve streamu, po dobu jednoho týdne, na našich stránkách. Více informací a přímé linky na pohádky najdete ZDE.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
