Primářka rajhradského hospice: Dlouholetá praxe v onkologii mě vede k většímu uvědomění si tady a teď

Myšlenka hospicové a paliativní péče se u nás rozvíjí od roku 1993 díky lékařce Marii Svatošové. Podle Lucie Světlákové patří k jejím aktuálním výzvám především zlepšení propojenosti celého zdravotnického systému, a to ve prospěch komplexního a efektivního přístupu k pacientům s potřebou paliativní péče.

Čtěte také

Umírající z rodin, kde není láska, se do hospicu ani nedostanou, říká lékařka Marie Svatošová

„Nutný posun vidím v tom, že paliativní tým vytáhne pacienty se specifickou potřebou paliativní péče a přesouvá je tam, kde je potřeba,“ dodává primářka s tím, že dnes naopak dochází k opakované hospitalizaci takových pacientů v rámci akutní péče, která už jim ale nepřináší to, co v danou chvíli opravdu potřebují. „Ono jde vždycky přivézt takového pacienta na akutní lůžko. Otázkou ale je, co mu to přinese. Zda to zlepší kvalitu jeho života.“

Světláková pracuje téměř 20 let mezi onkologickými pacienty. Říká, že ji to vede k tomu, aby si více uvědomovala život tady a teď. „Pokud mám chuť si něco koupit, zažít, mám na to peníze a čas, tak to prostě udělám, protože nikdy nevíme, co bude zítra. A je zbytečné se trápit tím, že jsem si přál ještě něco zažít a to teď z nějakého důvodu nejde,“ říká lékařka z Domu léčby bolesti s hospicem svatého Josefa v Rajhradě.

Jaký je aktuální stav hospicové a paliativní péče u nás? Jaké jsou výzvy celkového systému této péče? A mění se přístup české společnosti k vlastnímu umírání? Poslechněte si rozhovor!