Marek Šálek: Pražské výšiny
Metr čtvereční za osm tisíc korun, parcela za osm miliónů, dům za dalších osmdesát. Už jsme si zvykli, že pražské realitní poměry se na hony vymykají realitě většiny Čechů - i těch tvrdě pracujících. Že se ale do supervýnosného byznysu vrhnou s takovou vervou i pražské radnice, to může zaskočit i ty nejotrlejší. Jak si pražští politici představují veřejnou službu, je odstrašujícím způsobem vidět při dalším dějství nekonečné komunální ságy s názvem Změna územního plánu.
Jako by nestačilo, s jakou shovívavostí se úředníci a radní staví k žádostem investorů o demolice v památkových zónách, jak blahosklonně přihlížejí ke kynutí novostaveb nad ostatní střechy, jak je vůbec nezajímá dopravní chaos, který způsobují v doposud poklidném okolí obří stavby typu administrativních či nákupních center. Nejnovějším hitem politického vedení města a vedoucích příslušných odborů jsou pražské výšiny, konkrétně Strahov, Kavčí hory a Dívčí hrady.
Všechny tři jmenované kopce mají jedno společné. Je z nich nádherný výhled na město, obklopuje je dostatek zeleně a vane tady čerstvý vzduch. Bylo by podivné, kdyby se o možnost jejich ekonomického vytěžení nezajímali silní developeři. Je ale ještě podivnější, když jako jejich hlásná trouba vystupuje pražský magistrát ve shodě s místními radnicemi. Dá se pochopit argument, že je luxus mít na tak exkluzivním místě řepkové pole (případ Dívčích hradů), psí záchody a fotbalové hřiště (Kavčí hory) nebo rozpadající se ubytovny (Strahov).
Nepochopitelná je však absence jakékoliv jiné urbanistické vize, než je další souprava unifikovaných "viladomů", které s největší pravděpodobností obklopí vysoké zdi a případně tady bude i závora s vrátnicí. Právě to, že se z veřejně přístupného kusu města stane střežená rezidenční kolonie, je nejtěžší zločin volených zástupců obce, kteří něco takového dopustí.
Ano, studentské koleje nad Petřínem jsou takřka na spadnutí, zarostlé louky a sportovní plácky nad Vyšehradem také nenabízejí nejlíbeznější podívanou a i kombajny mezi hromadami hnoje nad Prokopským údolím mohou budit pohoršení. To ale neznamená, že je nutné proměnit tahle poslední nezastavěná místa vysoko nad Vltavou - nepočítáme-li Letnou zohyzděnou na mnoho let obludným staveništěm dálničních tunelů - v dobrou adresu pro hrstku ekonomických šťastlivců.
Současná tržní cena těchto pozemků patří k nejvyšším ve střední Evropě a byznys, který z nich kyne, musí být pro vládnoucí politiky a dotyčné úředníky mocným svodem. Jenomže hodnota takového Central Parku v srdci New Yorku či Hyde Parku uprostřed Londýna je dnes mnohem vyšší, než kdyby tady dnes stály mrakodrapy respektive cihlové činžáky jako všude okolo. Procedura jménem Změna územního plánu je tudíž především loupež - na úkor nynějších i budoucích Pražanů.
Autor je redaktor časopisu Týden
