The Society of Algorithm: Thinking Of Katastrofa
Napříč historií experimentální hudby můžeme vnímat přímý vztah nových nástrojů k tomu, jak se proměňuje samotná hudba - od vynalezení kytary zhotovené z krabice od doutníků v čase americké občanské války (cigar box guitar) přes totální nadvládu nahrávacích zařízení všechno druhu na počátku 20. století (magnetofony, cd přehrávače, mikrofony) až po uvedení prvních počítačů v době po druhé světové válce.
Když se ponoříme hlouběji do ranného 21. století, pravděpodobně budeme v udivení nad tím, jak nejrůznější ekologické a environmentální proudy současnosti proměňují náš přístup k hudbě.
Během posledních měsíců jsme pracovali na několika předběžných studiích založených na podomácku zhotovených meteorologických senzorech. Senzory sbírají informace o různých přírodních i sociálních situacích životního prostředí napříč relativně dlouhými časovými úseky (od jedné do dvanácti hodin). Současného skladatele může takovýto materiál a jeho analýza představovat inspirovat k různému typu interpretací.
V tomto konkrétním příkladu jsme udělali několik testovacích skladeb generovaných počítačem, ale zároveň reinterpretovaných tradičními nástroji. Protože se v nich vůbec nejedná o cokoliv dramatického, myšlenka na katastrofu je v tomto smyslu spíše ironická.
Katastrofa.
1. Není to tak, že celek je víc než souhrn svých částí, nýbrž samotné části jsou nově definované a přetvářené v procesu své interakce.
2. Prostor je mýtus, zjevení, fikce pro geometry.
3. Malá fenomenologie (a)biotických hodin.
4. Rytmy namlouvací písně s aperiodickými mutanty.
The Society Of Algorithm v současné době tvoří Guy van Belle, Michal Kindernay, Jakub Hybler a dále mysteriózní kvartet 'Oslepeni Koncem', v němž hrají Nazli Kaya, Klára Doležálková, Georgy Bagdasarov a Martin Janíček.
The Society of Algorithm [Guy van Belle]. Praha-Brussels 2011
http://societyofalgorithm.org