Viktorčina „Cesta tam“. 5 měsíců v Karpatech. Vlk, okradení, zážitky a jiný běh času

26 fotografií

Nízkonákladově, pomalu, vlastními silami, nalehko, bez přesného plánu a tak dlouho, jak to bude dávat smysl, se rozhodla vyrazit do světa 25letá Viktorka Hlaváčková. Naplánovala si cestu celým karpatským obloukem s původním plánem vystoupit na nejvyšší vrcholy na Slovensku, na Ukrajině a v Rumunsku. Inspirovaly ji mj. Karpatské hry od spisovatele Miroslava Nevrlého, kultovní kniha českých a slovenských milovníků Rumunska.

Slovensko Vysoké Tatry|foto:soukromý archiv Viktorie Hlaváčkové

Když jsem dva dny nebloudila, už mi to přišlo, že to není ono

Na Ukrajině četla Hovory s T.G.M. V Rumunsku odbývala mužské návrhy snubním prstenem. Často bloudila. „Když jsem dva dny nebloudila, už mi to přišlo, že to není ono,“ usmívá se. Po cestě například potkala vlka, díky kterému si zkompletovala sestavu velkých evropských šelem, viděných na vlastní oči. Už dřív na svých toulkách totiž viděla medvěda a rysa. Viktorka šla bez stanu i vařiče, vařič jí ale na závěr cesty, v drsném podzimním počasí v rumunských horách, už začínal chybět... Fotek ze svojí cesty má málo, protože o foťák i kameru přišla. V cestě ale hodlá pokračovat z Banátu, kde přestala. „Půjdu někam směrem na Istanbul,“ plánuje volně. „A bylo by skvělé pak na seakajaku dopádlovat až někam do Antalye.“

Čas není lineární. Cítila jsem to jen jako pohyb v prostoru

Po cestě, jak říká, začala vnímat čas jinak. „Těžko se to vysvětluje, ale byla jsem si naprosto jistá, že není lineární,“ říká. O Karpatských hrách, bolestech sólo cesty, dobrodružství bez stanu, ale také o minimálním rozpočtu 1 euro na den vypráví v cestovatelské a outdoorové Casablance. Poslechněte si záznam.

O cestě se můžete víc dozvědět na Viktorčině webu anebo FB stránkách.