Deska týdne: Vložte kočku natočili české album roku
Po vystoupení pražské kapely Vložte kočku na Colours of Ostrava jeden z fanoušků napsal, že to bylo lepší než hlavní hvězdy Sigur Rós. Je to samozřejmě nadsazené tvrzení, dokazuje ale, jak rychle se Vložte kočku dokázali přeměnit z obskurního spolku v plnohodnotnou kapelu. Stačilo přitom docela málo. Nekopírovat zahraniční kapely, nebát se svébytné poetiky, překračovat ztrouchnivělé popové hranice. Jednoduše řečeno, nedělat kompromisy.
Po vydání předchozí desky TáTa se popis zvuku skupiny v médiích smrskl na dva základní body – math rockové rytmy a ornamentální elektrifikované housle. Novinka SEAT, která opět vyšla u Landmine Alert, ale tenhle zkratkovitý stereotyp nabourává. Aktuální nahrávka funguje jako konzistentní manifest hudby, která na nic nenavazuje a od ničeho se neodráží. Žije vlastním životem.
Skvělým důkazem žánrové originality Vložte kočku je skladba Dvě nebo tři cesty, zřejmě nejpodařenější píseň celé desky. Její geneze kopíruje celý přístup kapely – začíná melancholickým klavírem, do kterého vzápětí vstupují ostré bicí podepřené houslemi. Těžiště písně pak přebírá implozivní rap Kryštofa Kaplana – jenom proto, aby v refrénu ustoupil opravdovému a odvážnému vrcholu v podobě nasamplovaného Jarka Nohavici a jeho písně Přítel. Že to zní jako samolibá alternativa? Ve skutečnosti jde o dokonalé vytržení z kontextu a nakumulování emocí.
Vložte kočku vstupují do míst, na která by většina českých kapel ani neměla odvahu pomyslet. Kvarteto totiž není svázané nutkáním trefit se do současného trendu. Kapela má volné ruce a to jí dovoluje s naprostou samozřejmostí vystřihnout třeba osmiminutovou skladbu Koně, ve které se potkává intenzita vokálního projevu Filipa Topola s autenticitou lidové hudby. Když se téměř pastorální hlas houslisty Jiřího Konvalinky po několika minutách spojí s podvratným rapem Kryštofa Kaplana, člověk s chutí zapomene na všechny české epigony bezbarvého indie rocku.
Hudba Vložte kočku je pořád určená především pro koncertní pódia – jedině tam totiž nechávají naplno promlouvat svoji schopnost navodit intenzivní atmosféru. Všechny jejich předchozí desky fungovaly spíš jako upoutávky na živá vystoupení. Ani SEAT člověku nepřiblíží, jak emočně nabité jsou koncerty Vložte kočku. Nabízí ale pohled z druhé strany, samostatně stojící nahrávku, která je tak přecpaná nápady, že může aspirovat na titul nejlepší české desky roku.
Hodnocení: 85%
Vložte kočku – SEAT (Landmine Alert 2013)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
