Monkey Business: Boj s popfunkovým stereotypem
Natočit v popfunkovém rybníku sedmé album, které bude hýřit originalitou. Už z této věty cítíte, že je to hodně těžký úkol. Domácím Monkey Business se na Happiness Of Postmodern Age podařilo najít perly na dně. Otázkou je, proč je jich tak malé množství.
Setkání bývalých spolužáků nebo kolegů po letech má většinou v prvních okamžicích příjemnou atmosféru. Teprve skrze pravidelné setkávání ale může člověk zjistit, zda si po odloučení má s dlouho neviděnými osobami co říci. Přesně tak to já mám s Monkey Business, jejichž první desky jsem měl pečlivě naposlouchané, ale jejich poslední tvorba mně unikla mezi prsty. Po letech se znovu seznamuji se sedmičkou muzikantů skrze novou desku nazvanou Happiness Of Postmodern Age.
Musím přiznat, že první okamžiky otvíráku Up To Speed Now mne zcela nečekaně poslaly do kolen. Může za to naprosto bombastický zvuk nahrávky. Plný, ostrý a prostorově pohlcující. Jak v rozhovoru kolegovi Maceovi v pořadu Grundfunk popsal zpěvák Matěj Ruppert, masteringem desku do nových kvalitativních výšin posunul ostřílený zvukový mág Escon Waldes. Možná i z toho důvodu jsem se oproti primární skepsi vezl na pozitivní vlně až do položky číslo pět. Roman Holý, předák kapely, je nejen schopný skladatel, v případě Monkey Business ale prokázal schopnost svou práci prodat i skrze nenápadné marketingové háčky.
Byla to právě tahle parta, která se nebála si pozvat do studia zahraniční osobnosti, případně domácí umělce, kteří ve funkovém prostředí způsobili mírné pozdvižení. A nová deska je sestavena úplně stejným způsobem. Zahraniční hvězdou je protentokrát legendární Joan Baez, domácími hosty odjinud jsou na bendžo sólující Ivan Mládek a také trojice rapperů Kato z Prago Union a Vladimir 518 + Orion z PSH.
Pokud jsem popis mých pocitů opustil u skladby Heartburn, je to proto, že je tahle balada nejen silnou kompozicí, ale především vykročením Monkey Business z jinak uniformního popfunkového rychlíku. Popová kompozice s hostující Joan Baez mně připomíná vznosný pop Bat For Lashes a to je přirovnání, které jsem netušil, že v případě Romana Holého a spol. někdy vytáhnu. Střed Happiness Of Postmodern Age, i když poctivě buduje párty atmosféru, ale sklouzává do vlastních klišé. A to přesto, že řemeslně je vše odvedeno jinak na jedničku.
Pozornost si pak zaslouží až závěr desky, především Rockin' At The Lobby Bar s rapující trojkou a cover Diamonds And Rust od samotné Joan Baez. Ani jedna položka ale nedosahuje síly skvělé Heartburn. Pokaždé se totiž primárně obrací k vlastním fanouškům kapely a ostatní posluchači jsou odsouzeni sledovat dění přes virtuální vysoký plot. Pozitivním bonusem novinky jsou české verze původně anglických textů, které Vráťa Šlapák nejen přeložil, ale každou z nich upravil do podoby, jak by ji zřejmě podala některá z domácích básnických persón první velikosti od Františka Halase přes Karla Hynka Máchu až k Egonu Bondymu nebo Honze Krejcarové. Hračičkové se tentokrát projevili ve velmi sofistikované poloze!
Osobně jsem od Monkey Business na jejich sedmé řadové desce nic nečekal. Když se po několikátém poslechu probírám svými pocity, musím přiznat, že jsem s Happiness Of Postmodern Age během hodiny absolvoval jízdu na horské dráze. Možná i skrze výborný zvuk a vynikající Heartburn nakonec převažuje zklamání, že zbytek desky nedokáže být stejně silný.
Monkey Business – Happiness Of Postmodern Age (Supraphon, 2013)
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
