Angažovanost rapu ve fabrice na peníze

Pravda ale je, že v posledních letech je politika v hip hopu spíš na ústupu. Matadoři radikálního rapu Dead Prez nebo Immortal Technique jsou na scéně už druhou dekádu a jejich mladší následovníci jako Sun Rise Above už víc než desetiletí. Ne, že by angažovanost zmizela úplně, ale s tím, jak se hip hop posunul do hudebního mainstreamu, byla zatlačena na druhou kolej. Je to vcelku pochopitelné. O texty nabádající ke studiu černých radikálů Malcolma X a Huey Newtona nemají zájem ani nahrávací společnosti ani bílá středostavovská mládež. A ta tvoří většinu platících posluchačů.

Nástup mladé generace rapperů, která byla formovaná érou hip hopu jako obří fabriky na peníze, pak tlačí radikalitu ještě víc do undergroundu. Z logiky zisku tak nějak vyplývá, že přijatelnější je identifikace s gangsterstvím a snazší je být cool jako drogový dealer než jako kritik systému. S tím kalkulují nahrávací společnosti a jsou to pro změnu ony, kdo tvoří hudební průmysl. Do jaké míry potom mladé hvězdy jako Chief Keef dokumentují realitu života v ghettu a do jaké míry ji svými násilím překypujícími texty pomáhají reprodukovat, je předmětem sporů v rámci scény samotné.

Kritika postavení Afroameričanů si pravidelně nachází cestu i do textů kokainových rapperů, jako je Pusha T, nebo egomaniacké superstar Kanyeho Westa. Nevyhnutelně tam ale působí jako pouhý ornament a sotva lze odhadnout, jaká je její motivace. Jde o snahu vyjádřit solidaritu těm, ke kterým vlastně už nepatří, dát najevo, že nejsou jen sobecké hvězdy, nebo skutečný zájem o problémy světa a černé části Ameriky obzvlášť? Bude to asi dost individuální a nejspíš půjde o víc věcí najednou.

Aktuální track Don’t Shoot věnovaný zastřelenému Michaelu Brownovi, na němž se k losangeleskému Gameovi připojil víc než tucet dalších MCs, tuhle dvojznačnou situaci dobře ilustruje. Na jedné straně může být jen autentickým výrazem rozhořčení zúčastněných hudebníků. Na druhou ale neodbytně připomíná rockové benefity First Aid/First 8. A ty vždy sloužily v prvé řadě jako laciná sebepropagace předvádějící čisté svědomí pohádkově bohatých hudebních superhvězd.