Brian Eno vyhrabal v archivu i hudbu z Prahy

V té době také vyprodukoval svou nejposlouchanější „skladbu“ vůbec: je to třísekundový startovací jingle pro Windows 95.

Příhoda s nekonečnem a třemi minutami

Eno v té době už nepřevracel svět hudby naruby jako na svých albech ze 70. let nebo ve spolupracích s Talking Heads. Zato se nořil hlouběji a hlouběji do svého světa, kde se zvláštně potkávala newageová elegance (jako ozvěna mainstreamu) a tvrdohlavé pokusy dostat se zcela mimo kategorie líbí–nelíbí. Výjimečné je v tomhle smyslu album The Shutov Assembly (1992), jehož skladby se rozlévají v čase bez pevného rytmu a bez melodie. Eno tu všechny zvuky nahrál sám: každá ze skladeb (Triennale, Francisco, Stedelijk) je odvozená od instalace, které Eno v té době vytvářel víc a víc.

Pro nás je zajímavé, že na přidaném disku, plném poprvé zveřejněné hudby, je i skladba Prague. Vychází z jediné Enovy akce v Česku: společné instalace s Jiřím Příhodou Music For Prague. V březnu 1998 se otevřela – za osobní Enovy účasti – v galerii Nová síň, která byla ovšem přístupná jen relativně. Vystaveno bylo totiž bednění, které uzavíralo naprostou většinu galerie, a návštěvníkům zbyla jen úzká cesta k obcházení uzavřeného prostoru dokola. Na této obvodové trase byla umístěna řada CD playerů, z nichž každý přehrával jinou stopu Enova ambientu. Hudba se tedy pořád měnila, a navíc posluchač slyšel vždy nejhlasitěji nejbližší z řady zdrojů: kombinovala se tu tedy technologie (konzervující zvuk jednou provždy) a neopakovatelnost živého zážitku v konkrétním místě a čase.

Z nekonečné kombinatoriky materiálu pro Prahu sestříhal Eno necelé tři minuty: je to tedy satisfakce spíš jen symbolická. Dnes nám může připomenout dobu, kdy Česko a vůbec celý blok po rozpadu komunismu přitahovaly pozornost světa, od diplomatů po popkulturní hvězdy. Koneckonců album The Shutov Assembly je věnované Sergeji Šutovovi, malíři, prvnímu ruskému VJi a Enovu příteli, který v době natáčení podléhal režimu domácího vězení.

Další Enova alba v reediční várce jsou kontrastně různá: od studeného abstraktního funku s občasnými vokály (Nerve Net) přes hledání instrumentálek „mimo dobro a zlo“ (The Drop) až po ultraminimalismus hraničící s nešťastnou vyprázdněností, jakkoli ho autor zamýšlel coby zvukovou paralelu k svému oblíbenému médiu parfému (Neroli). Mezi bonusy je dobré checknout nikdy nevydané písňové album My Squelchy Life (z počátku dekády) a celoalbovou audiostopu k japonské instalaci 77 Million Paintings.

Všichni svatí se smějí na Waveu

Celá řada čtyř reedic je součástí znovuzrození labelu All Saints Records. Ten vznikl v roce 1991 – tedy v návaznosti na útlum Opal Records, labelu Briana Ena; pojmenoval se podle západolondýnské ulice, ve které měl sídlo. All Saints začali přinášet hudbu, kterou lze shrnout pod nálepku autorské new age: mezi ikonické tituly tu patří Substrata, která nastartovala kariéru Geira „Biosphere“ Jenssena. V roce 2001 se label na čas odmlčel. Až před rokem se zase ozval: zatím jen s reedičním programem, ovšem výtečně vystavěným a plným originálních bonusů.

Celá nová éra All Saints je jedním z příznaků oživeného zájmu o new age – ať už jako 1) „spotřební“, snivě meditativní instrumentálky, nebo jako 2) svébytné využití syntezátorů, 3) ezoteriku i její pouťové falzifikáty, hodně také jako 4) osobní chytré poetiky vyrůstající z relativně hloupého žánru. Trojkompakt City: Works of Fiction přináší poprvé vydaný intenzivní archiv trumpetisty Jona Hassella, kterému pomohlo jazzové, africké a elektronické prvky spojit studium u indického zpěváka a superminimalisty Pandita Pran Natha. Podtitul třetího z alb Psychogeography dobře vystihuje tuhle hudbu vnitřního, mentálního křižování různými kulturami.

Nerve Net Briana Ena vyšel na All Saints Records|foto: All Saint Records

Vedle průřezu celým dílem klavíristy a Enova spolupracovníka Harolda Budda Wind In Lonely Fences 1970–2011 tu vyšla i retrospektiva elektronika a mystika jménem Laraaji: ten se v roli smíchového terapeuta osvědčil i při návštěvě ve studiu Radia Wave.

Pražskou i další hudbu Briana Ena můžete poslouchat v Echu Pavla Klusáka v úterý 13. ledna od 21 hodin.