Poslouchej black metal a bojuj proti nenávisti

Ke konci letošního června se ke hradu Veveří v Brně sjeli fanoušci ze všech koutů republiky i ze zahraničí na devátý ročník blackmetalového Hell Fast Attack Festu. Jedním z hlavních jmen programu byli ukrajinští Nokturnal Mortum. Ti se od 90. let, kdy jejich texty plnila satanistická a pohanská symbolika, radikalizovali. V roce 2001 s nimi vydavatelství The End ukončilo spolupráci, protože Nokturnal Mortum vyzývali k válce s židy a později na své nahrávky umístila třeba covery neonacistických skupin jako Skrewdriver. Přihlásili se tak k subžánru označovanému jako národně socialistický black metal (NSBM), pro který je hlavním tématem bílá nadřazenost. Na Hell Fast Attack Festu nebyli samotní, připojily se k nim podobně smýšlející kapely z Polska, ale i České republiky.

Boj proti náboženství kdysi dohnal norské blackmetalisty k vypalování kostelů a skupina Satanističtí teroristé se snažila v 90. letech vyčistit black metal od všech nesatanistických prvků (mezi které se samozřejmě počítají i myšlenkové vlivy přicházející z hardcore-punkové scény). Black metal to tedy neměl k neonacismu od radikálních činů, jako pálení kostelů, a okouzlení severskou mytologií zas tak daleko.

Převlékání se do subkulturních kabátů nebo hudebních žánrů je pro krajní pravici typické, ale přece jenom black metal to ulehčuje o něco víc než třeba takový hip hop nebo hipsterství. Sami metaloví fanoušci tento fakt paradoxně použili jako zbraň letos v březnu, kdy nadnárodní společnost H&M představila novou kolekci oblečení s logy fiktivních blackmetalových kapel. Svou kulturu se snažili bránit před komercionalizací na sociálních sítích pomocí trollících kampaní – tvrdili, že zobrazené kapely jsou napojené na neonacistickou scénu. Jejich internetových výkřiků se chytly lidsko-právní neziskovky a začaly pobouřeně zasypávat H&M stížnostmi, které pronikly do světových médií.

Blackmetalová scéna – mimo proud NSBM – chtěla tradičně být spíš apolitická. Teprve v poslední dekádě se s ideologií vyzývající k rasové válce pokouší viditelněji vyrovnat. Kapely z kompilace Jdi a dívej se, jako Marnost, Pustina, Smuteční slavnost nebo sgra, jsou jedněmi z těch, kteří z mlčení vystupují. Zároveň nemají v úmyslu nikoho vychovávat, jak se píše v bookletu desky doprovázené fotografiemi míst důležitých pro československý protifašistický odboj. Nahrávka má především připomenout, že zloba, frustrace nebo pochyby, ony neustále omílané blackmetalové motivy, se dají filtrovat hudbou a podle slov z obalu „zároveň nebýt součástí slepé a stupidní nenávisti“. Na české hudební scéně jde, společně třeba s letošním ročníkem festivalu Creepy Teepee, o jeden z mála hlasů vystupujících proti současné vlně xenofobie. Kde jsou další?

Čtěte také