Shoegaze v Kabinetu V: Historie outsiderů a výlet do Československa
V minulých dílech jsme si představili všechny zásadní skupiny, které se dnes těší kultovní pověsti – My Bloody Valentine, Slowdive, Lush nebo Ride. Závěrečný díl byl ale jiný – v něm totiž přišel čas na všechny ty malé skupiny, outsidery a kapely, které nepotkal velký komerční úspěch a nejsou velebeny i dvacet let po rozpadu, ale naopak z větší části upadly do zapomnění.
Neznamená to ale, že by jejich hudba byla méně povedená nebo méně důležitá. Značí to jenom to, že cesty hudebního průmyslu jsou nevyzpytatelné a těžko předpovídat, kdo bude ve výsledku nesmrtelný a kdo ne. Pátý díl byl věnovaný všem těm formacím, které vydaly jednu nebo dvě desky, měly úspěšný jeden singl nebo také vůbec žádný – přesto by bez nich shoegaze nebyl tím, čím je dnes.
Hodinu jsme otevřeli skupinou Adorable, která, podobně jako Ride, oscilovala mezi shoegazem a pomalu nastupujícím britpopem. Poněkud naivní texty ale kapela vedená rozeným Polákem Piotrem Fijalkowskim vyvažuje hodně vybroušeným citem pro melodie. Na začátku Kabinetu hrál jejich singl Sunshine Smile z roku 1991 a pokračovali jsme skladbou Glorious, kterou najdete na debutové desce Adorable – albu Against Perfection, které vyšlo v roce 1993 u starých známých Creation Records.
Kapela s půvabným názvem Moose vznikla v roce 1990 v Londýně a rozpadla se přesně o deset let později. Za tu dobu stihla vydat čtyři desky, ta nejpovedenější je ale už klasicky ta první. Nahrávku s názvem XYZ vydal label Hut Recordings v roce 1993 a my jsme si z ní v Kabinetu Radia Wave pouštěli skladbu The Whistling Song.
Po Moose jsme na chvíli opustili shoegaze, který se přibližuje britpopu, a na šest minut jsme se ponořili do pořádné hlukové lázně. Málokdo uměl skloubit ostré kytarové vlny s éterickou melodií tak jako bristolská skupina Flying Saucer Attack. Jejich debutová deska z roku 1993 se jmenuje prostě Flying Saucer Attack a slyšíme na ní všechno to, co udělalo z shoegazu vlivný žánr – hlas zmixovaný hluboko pod ostatní nástroje, vazbící kytary a vesmírnou atmosféru. V Kabinetu Radia Wave zazněla skladba My Dreaming Hill, která desku otevírá.
Se skupinou A.R. Kane jsme se vrátili v historii do doby, kdy se shoegaze teprve pomalu rodil a rostl ze základů vystavěných dream popem. Dvojice Alex Ayuli a Rudy Tambala vydala debutovou nahrávku už v roce 1986 – byl to dvanáctipalcový singl When You’re Sad, na jehož druhé straně najdeme píseň So Far Away. Dobré tři nebo čtyři roky před nástupem zlaté doby shoegazu A.R. Kane v písni definovali motivy, které později žánr proslavily. Opět zde slyšíme hlas pohřbený pod vlekem nástrojů a masivní použití kytarových feedbacků. Zpola zapomenutá, ale vynikající skladba.
Následoval návrat k labelu Creation Records. Ten v roce 1992 vydal nenápadný singl Aruca skupiny Medicine. Skupina trochu netradičně pochází z Los Angeles, je to tedy jeden z mála případů formací, které odnož shoegaze přenesli z britských ostrovů na jiný kontinent. V písni Aruca slyšíme nejenom zasněné melodie, ale i pořádnou porci bílého šumu a hluku.
Poslední díl shoegazového Kabinetu je ve své polovině, a dovolíme si tedy skladbu trochu delší a experimentálnější. Skupina Amp vydala svoje album Sirenes v roce1996, a přestože oficiálně nebývá k shoegazové scéně zařazována tak často, z jejich hudby je jasné ovlivnění shoegazem slyšet. V roce 1996 už byl žánr na ústupu a uvolňoval místo britpopu, Amp ale dokázali, že jeho motivy je pořád možné kreativně přetvářet.
Kromě britských kapel došlo v posledním vydání Kabinetu na jednu americkou a pak také na australskou. V Sydney krátkou dobu fungovala kapela Jupiter, která nikdy nestihla vydat regulérní dlouhohrající desku, kromě dvou singlů obsahuje jejich katalog jenom kompilaci jménem Arum. Právě z této nahrávky zazněla skladba T z roku 1992.
Znovu zástupce labelu Creation Records, tentokrát kapela The Telescopes – ta je ve světě shoegazu výjimečná tím, že přežila kulminaci vlny celého žánru i její propad a nikdy se přitom nerozpadla. První desku vydala už v roce 1989, tu zatím poslední před dvěma lety. Do playlistu Kabinetu se vešla píseň Perfect Needle, kterou najdete právě na debutovém albu Taste. Následovala píseň Deep Seat kapely Swervedriver, která vyšla na stejném labelu o dva roky později.
Pětidílný Kabinet, ve kterém jsme zkoumali scénu rozostřených kytar a zasněného zpěvu, skončil stylově – v Československu. Ačkoliv je to z dnešní perspektivy téměř neuvěřitelné, existovala jedna česká skupina, která žánr významně ovlivnila, ve své době bodovala v britské nezávislé hitparádě, a natáčela dokonce session se slavným rozhlasovým DJem BBC Johnem Peelem.Ecstasy of Saint Theresa, tehdy ještě ve složení Jan P. Muchow, Jan Gregar, Petr Wegner a se zpěvačkou Irnou Libowitz, natočili v roce 1991 důležité EP Pigment, které nejenomže navazovalo na velké kultovní skupiny té doby, ale v mnohém je navíc předběhlo – minimálně časově.
Playlist:
01 Adorable – Sunshine Smile (Rare Groove Pirate, Money To Burn Records 1991)
02 Adorable – Glorious (Against Perfection, Creation Records 1993)
03 Moose – The Whistling Song (XYZ, Hut Recordings 1993)
04 Flying Saucer Attack – My Dreaming Hill (Flying Saucer Attack, FSA Records 1993)
05 A.R. Kane – So Far Away (When You’re Sad, One Little Indian 1986)
06 Medicine – Aruca (Aruca, Creation Records 1992)
07 Amp – Souvenir (Sirenes, Wurlitzer Jukebox 1996)
08 Jupiter – T (Arum, Summershine 1992)
09 The Telescopes – Perfect Needle (Taste, Creation Records 1989)
10 Swervedriver – Deep Seat (Raise, Creation Records 1991)
11 Ecstasy of Saint Theresa – What’s (Ecstasy Release 1991)
12 Ecstasy of Saint Theresa – Honey Rain (Ecstasy Release 1991)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
