Game of Thrones není pohádka, ale náš svět ořezaný o civilizační balast
… říká Standa Biler, fanoušek Hry o trůny, v krátkém úvodu do jednoho z nejoblíbenějších seriálů historie. Nikdy jste neviděli ani 5 minut a nevíte, proč byste s tím měli začínat? Následující shrnutí vás buď definitivně přesvědčí, že skutečně není důvod, anebo vás přiměje začít se zajímat o to, která z postav se dožije posledního dílu.
Pokud máte pocit, že je náš svět rozbouřeným chaotickým místem, které nedává valný smysl, zkuste před ním do fantasy světa seriálu Game of Thrones utéct. Zde vládne jasný a přehledný řád. Fiktivní svět několika království tvoří velké množství vzájemně provázaných postav a všem se věnuje poměrně vyrovnaný prostor. Každý si může nalézt svoji hrdinku nebo svého hrdinu, kterým bude fandit, a těšit se, copak je asi čeká v příštím díle.
Velmi brzy odhalíte jednoduché pravidlo, kterým se tento svět řídí. Kdokoliv může kdykoliv umřít. Pokud vám někdo přijde jako klíčová postava, na jejíž peripetie se dá v dalších dílech a sériích těšit, s velkou pravděpodobností ji brzy čeká ošklivá smrt. Měla snad sympatické příbuzné? Zemřou taky. Kdo zrovna žije, bojuje nebo souloží. Obě pohlaví v různých vzájemných kombinacích, incest nevyjímaje. Zemřou nakonec všichni.
Některé postavy však zatím přežily všechny série. Ze sympatických se staly nesympatické a naopak. Častěji však vládne ambivalence, nikdo není černobílý. Černobílí zemřou. V konfliktech žen a mužů obvykle vítězí ženy, ale nejsou to hezká ani snadná vítězství. Za každým fyzickým bojem, za každým vztahem, románkem nebo znásilněním se obvykle skrývá konflikt politický.
Občas zde poletují draci, které ovládá neomarxistická subtilní dívka s drtivou armádou eunuchů za zády; některé postavy se vrací ze záhrobí; jiné ani nejsou z tohoto světa; stále hrozí invaze barbarů držených za mohutnou zdí. Ale dohromady je to velmi působivý a realistický obraz společnosti, vedle které naopak ta naše působí jako iracionální fantasy s absurdní zápletkou a retardovanými hlavními hrdiny.
Game of Thrones se nestaly obrovským fenoménem proto, že zde povětšinou hezcí lidé často souloží a vraždí. (Přičemž toho prvního v novějších sezónách citelně ubývá.) Fascinující je především propracovanost a uvěřitelnost celého světa a realismus, až naturalismus mezilidských vztahů. Díky tomu, že jsou zasazeny do fiktivního světa, můžeme je sledovat s větším odstupem a nadhledem. Můžeme se dívat sami na sebe a žasnout, jak děsivě triviální je celá naše lidská existence, jak křehká a nahodilá je naše civilizace.
Jelikož se autorovi námětu a scenáristovi Georgi R. R. Martinovi (68 let) zatím nepodařilo vybít všechny postavy, začne se v půlce července vysílat 7. série. Kdopak se dožije posledního dílu? Budete to snad vy? A proč?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
