V zajetí démonů a křesťanského manželství
Duchovní otec kultovní série Saw James Wan má na skladě další prvotřídní historku o utkání ochránců dobra se světem démonů.
Manželé Warrenovi musí filmy V zajetí démonů milovat. Už jen proto, jakou reklamu dělají jejich živnosti, která spočívá ve vyšetřování (a v krajním případě i řešení) paranormálních jevů, v nichž hrají hlavní roli síly z onoho světa. Skutečné duo lovců démonů se ale ve filmové podobě stává výkladní skříní dobrého křesťanského manželství, které dokáže v důsledku zaplašit neblahé pekelné síly.
Už první díl série, který se odehrával ve floridském Harrisville, byl téměř dokonalým naplněním škatulky exorcistického hororu – jednoduchý příběh, přesvědčivě vystavěný prostor, zvládnutá psychologie postav a drobné nápady, které trochu okoukaný „haunted house“ model posunuly o úroveň výš. Wan mistrovsky vytěžil fakt, že v tomhle ranku se nutně nemusí pěstovat žádná ambivalence. Lidé jsou bezbranní, démoni zlí a manželé Warrenovi velmi, velmi hodní. Obzvlášť když jsou mistrovsky obsazení: těžko v dnešním Hollywoodu najít dva herce s takovým faktorem dobra, jaký mají Patrick Wilson a Vera Farmiga.
Po naprosto zbytečném spin-offu Anabelle, který se zabýval osudem prokleté a velmi ošklivé panenky z prvního filmu, se V zajetí démonů vrací k tomu, co z něj před třemi lety udělalo takovou událost. James Wan je brilantní inscenátor s jedinečným citem pro načasování, budování napětí i řešení předkamerového prostoru. Diváka vtahuje do klaustrofobického domku v londýnské čtvrti Enfield na konci 70. let uhrančivě plovoucí steadicam, který umí zchátralý interiér magicky zvětšovat a smršťovat v závislosti na tom, zda je zrovna okno do světa démonů otevřené nebo zavřené.

Děj uvozuje svatý grál všech milovníků démonické aktivity, stručný pohled na případ Amityville, který předznamenává jedno z hlavních témat snímku – úzké citové propojení Eda a Lorraine Warrenových. Případ z Enfield samozřejmě překonává mírou excentričnosti první díl. Démon, který sužuje svobodnou matku a její tři děti, je vynalézavější a libuje si v teatrálních manifestacích. Kupodivu tu ale Wan nesklouzne k úsměvné přepálenosti své paralelní série Insidious a díky nápaditému výtvarnému i kamerovému řešení má film zejména v první třetině infarktovou intenzitu. Narušuje totiž jedno z pravidel žánru – bezpečné útočiště, kam se mohou postavy zprvu uchýlit před pekelnými ataky. V zajetí démonů 2 obsahuje fascinující a téměř nekonečné scény strašení, které nápaditě nabourávají divácká očekávání konce scény a chvilkové úlevy.
Ta nakonec přichází – prostřední část velmi dlouhého snímku tvoří přebujelé dialogy a óda na čisté pouto Eda a Lorraine, která místy hraničí s nekritickou adorací. Ed stíhá procítěně zpívat Elvise, tišit plačící ženy, opravovat rozbité odpady a zahánět démony, ale sarkastický úšklebek člověku bere z tváře to, že Patrick Wilson je jednoduše skvělý, a i zavilého cynika na moment přiměje uvěřit, že ve světě ještě existuje bezpodmínečné dobro.

I když snímek už nikdy nedosáhne infernální intenzity úvodních scén a musí se více uchylovat k maskám a satanistickým proprietám, drží si solidní spád, atmosféru a především civilně vystavěné charaktery obětí. V zajetí démonů 2 přenáší temné běsy, které byly kdysi doménou Bible a kázání charismatických kněží, do sféry čisté zábavy, aniž by při tom zmizel důraz na duchovní stránku historek o zjevení démonů. Tím nechci tvrdit, že by film byl závratně spirituálním prožitkem, ale přinejmenším člověku připomene význam slov bohabojný a cudný. A ještě ho přitom stihne vyděsit a solidně pobavit. Dokáže tohle váš kazatel?
Hodnocení: 70 %
V zajetí démonů 2 (The Conjuring 2)
James Wan, USA, 134 minut
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka