Ohlédnutí za GASK Artfest Creepy Teepee
Konečně. Tak hodnotí většina návštěvníků festival Creepy Teepee. Konečně má Česko opravdu zajímavý hudební festival. Je úplně jedno, že na nádvoří Jezuitské koleje v Kutné Hoře stálo jen jedno pódium. Promotéři z A.M. 180 z něj totiž udělali reprezentativní showcase současné alternativní hudby. UVNITŘ: Rozhovory z festivalu
Kromě neprovařených, ale zajímavých jmen domácí scény přivezli hudebníky, kteří v zahraničí hrají na největších festivalech pod patronací Pitchforku, ATP nebo VICE. Radio Wave vysílalo celé sobotní odpoledne přímo z areálu kolejí. Přinesli jsme vám krátké rozhovory s vystupujícími, pořadateli a výtvarníky. Také máme natočeny samostatné rozhovory s dalšími hudebníky, které vám přineseme během týdne.
Creepy Teepee bylo součástí GASK Artfestu pořádaného Galerií Středočeského kraje. Celý GASK měl kromě hudební části i filmový program a v galeriích i v ulicích Kutné Hory souběžně probíhalo několik výstav, performancí a workshopů. Návštěvníci hudebního festivalu byli minimálně z jedné třetiny zmíněným výtvarným programem nepřehlédnutelně poznamenaní. S pomalovanými obličeji, dekolty a pažemi poletovali po nádvoří barokní koleje s růžovými motýlími křídly na zádech. Počasí bylo krásné a díky tomu, že nebylo nacpáno, měla akce příjemně uvolněnou náladu. POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s kurátorem hudební části festivalu Štěpánem Bolfem
Byla to jedinečná příležitost vidět koncerty takových hvězd alternativní hudby, jako jsou Bill Callahan, Oneida, Final Fantasy, F**ked Up, Dent May, Health nebo Lucky Dragons, z maximální blízkosti, bez mačkání a s bezvadným zvukem. Přes den jste se zašli vykoupat, prošli jste si krásné centrum Kutné Hory a kolem čtvrté už začínal hudební program jako večeře o několika chodech. I když šlo často o pořádné porce, všechno jste krásně strávili, protože jejich výběr a pořadí naplánoval zmlsaný labužník. POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s výtvarnicí Anežkou Hoškovou

Úterní přehlídka hvězd začala syrovými floutky Strange Boys, kterým možná teče mlíko po bradě, ale jsou svým frackovským rock'n'rollem naprosto přesvědčiví. Beatlesácký chráněnec Animal Collective, "brejloun" Dent May, pak rozhoupal své "velkolepé ukulele". Rozdováděl některé návštěvníky koncertu natolik, že se svým tancem expandovali až na pódium. Nebylo by ale fér pro garážovou parádu Strange Boys a rozjuchaného Denta zapomenout na čím dál tím lepší české Kazety, zatím neprávem opomíjené Pavilon M2 a slovenské okouzlující postrockery The Ills. NENECHTE SI UJÍT: Fotogalerie z prvního dne Creepy Teepee POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s kytaristou ze skupiny Pavilon M2

Ve středu měla většina lidí asi pocit, že je jich třeba někde jinde. Nejspíš i díky tomu, že to byl jediný den bez větší zahraniční hvězdy, bylo Creepy Teepee poloprázdné. Je to škoda, protože domácí kapely Mon Insomnie, I Love 69 Popgeju nebo Like She jsou naživo dost zajímavé. Evidentně ale nestojí tolika lidem za výlet do Kutné Hory uprostřed pracovního týdne. Rakouští Ilsebill, A Thousand Fuegos a portugalští Calhau díky tomu ušli i mojí pozornosti. Nic proti, ale šetřila jsem se na zbývající tři dny festivalu, které podle všeho měly být - a také byly - velké. POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s organizátorem GASK Artfestu Ondřejem Chrobákem
Čtvrteční večer zahájili Table a jako jedna z mála českých kapel působili vedle následujících zahraničních jmen rovnocenně. A nebylo to snadné, protože po nich rozvrněl svůj Casiotone skvělý Owen Ashworth. Publikum pod pódiem i na stupňovitých lavicích k sezení se tetelilo horkem i spokojeností a těšilo se na dvě ostrá šlehnutí bičem, která měla následovat. Losangeleští hlukodraci Health už u nás vystoupili podruhé v poměrně krátké době. Přesto - nebo možná právě proto - rozpoutala jejich pódiová vřava symetrické reakce v publiku. Všichni byli výborně načatí na srdcový kanadský punk-hardcore F**ked Up. Neskutečná show plná vtípků, kterou mohutný zpěvák Pink Eyes rozjíždí na každém koncertě, padla na skvěle připravenou půdu. Závěrečné vystoupení Owena Palletta bylo okouzlující one man show. K bohatosti zvuku Final Fantasy, za kterým si představíte kapelu, ne-li menší orchestr, mu stačilo vrstvení a smyčkování sebe sama. Osobně jsem to sice prokecala u stánků s občerstvením, ale koncert jsem dobře viděla a slyšela díky tomu, že byly umístěné ve vyvýšené části nádvoří přímo naproti pódiu. NENECHTE SI UJÍT: Fotogalerie ze třetího dne Creepy Teepee POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s publicistou Pavlem Klusákem

POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s Damienem (Pink Eyes), zpěvákem F**ked Up
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s Owenem Palletem (Final Fantasy)
Intenzita čtvrtečního programu poznamenala návštěvnost následujícího večera. Ti, kdo nechali duši i uši na koncertech Health a F**ked Up, potřebovali odpočinek. Vytrvalejší fanoušci se ale dočkali snad nejživelnější hudby celého festivalu. Brooklynská legenda labelu Jagjaguwar, kapela Oneida, předvedla na nástrojích popůjčovaných od ostatních kapel strhující repetitivní gradace. Drtivá většina přítomných znala do té doby Oneidu jen z desek, ale živá podoba jejich hardrockové psychedelie byla ještě lepší. Po koncertě si několik šťastlivců pořídilo úplně čerstvé trojalbum Rated O na vinylech. Kdo vinyl nepřivezl, ačkoli by se to rozhodně hodilo, byli Crystal Stilts. Poměrně mladá kapela, ve které bubnuje původní zakladatelka Vivian Girls Frankie Rose. Specifickou rozostřenost svého garážového retro zvuku podpořili evidentní rozostřeností projevu, kterou vyvolal přinejlepším alkohol. I tak ale ve slunečném podvečeru přenesli na nádvoří Jezuitské koleje plážovou atmosféru. Páteční večer otevírali čeští Kodet a Climatizado. Druzí zmínění mě velmi rychle vyřvali na druhý konec nádvoří k občerstvení. Nejde o to, že by koncerty nebyly dobré, dost lidí si je pod pódiem užívalo, ale já asi jejich kouzlo pochopím někdy jindy. POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s kapelou Oneida

Poslední večer Creepy Teepee byl zajímavý svou pestrostí a kvalitou. Na první pohled nenápadný, ale přitom křehce krásný začátek obstaralo české duo Dné. Pak následoval novozélandský fanatik digiher, elektropopový tlouštík Disasteradio. Někteří tancovali, někteří jenom pobaveně sledovali bláznivou show brýlatého kluka s vykulenýma očima a modrým tygrem na triku. Největší exot večera měl ale teprve přijít. Buclatý excentrik s růžovou stuhou v pase a dvěma copánky v účesu ze začátku devadesátých let, kterému se u nás říkalo deka. Karl Blau měl publikum na své straně, ještě než začal hrát. Marně přemýšlím, k jakému bonbonu ho přirovnat, nejspíš to byl prostě "sexy bonbonek", pan růžová lentilka. Pak už se centrum dění přesunulo z pódia doprostřed publika. Losangeleská posthippiesácká experimentální dvojka Lucky Dragons přivezla snad všechny svoje propriety, ozvučené kameny, dřívka a různé zvláštní, podomácku vyrobené nástroje. Předvedli i vyhlášený kousek Make a Baby, při kterém propojí lidi z publika do zvukového obvodu s počítačem a při vzájemných dotycích kůže pak vznikají nejrůznější zvukové efekty. POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s Lucky Dragons

POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s projektem Dné
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s Karlem Blauem
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s projektem Dizasteradio
Největší hvězdou celého festivalu byl americký písničkář Bill Callahan. Na koncerty tohoto hudebníka se na zahraničních festivalech stojí dlouhé fronty a lístky mizí v předprodejích bleskovou rychlostí. V Kutné Hoře jste se k němu dostali bez tlačení a za zatraceně málo peněz. A místo, kde se Creepy Teepee odehrávalo, sedělo ke Callahanově hudbě výborně. Štětečkové bicí, housle, elektrické violoncello, dvě kytary a hlas, který vám vypráví příběhy ze života tak klidně a přitom tak poutavě. Bill Callahan hrál naboso, parádně a dvakrát přidával. Byl to úžasný koncert. Nadšení fanoušci pak čelili velkému pokušení, protože Callahan přivezl pět alb včetně novinky Sometimes I Wish We Were an Eagle na vinylech a CD a krásný diamantový plakát. Ach... POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s Billem Callahanem

V neděli uzavírala program Creepy Teepee jednoznačně srdcová záležitost. Po vystoupení české kapely C a s úderem třetí hodiny odpolední předstoupili před nejvytrvalejší jádro návštěvníků kanadští Handsome Furs. Manželská dvojice, která se má až kýčovitě a zároveň upřímně ráda a jejíž kombinace elektroniky (Alexei Perry) s písničkářstvím (Dan Boeckner z Wolf Parade) jako pokaždé české publikum dostala. Handsome Furs u nás viděli někteří už počtvrté ve dvou letech, ale tahle energická emotivní smršť na to má dostatečnou sílu.

Ti, kdo si nenechali nultý ročník Creepy Teepee na GASK Artfestu ujít, se už teď těší na další. Doufejme, že se udrží kvalita a pestrost programu a specifická komorní atmosféra. Pokud máte jedno pódium se skvělým programem, nepotřebujete další. Po stresujícím přebíhání z jednoho koncertu na druhý na velkých festivalech v zahraničí je to velmi příjemná alternativa. Creepy Teepee je také první domácí festival, na který s radostí a hrdostí pozvete i přátele ze zahraničí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.