The Flaming Lips uvízli v záplavě bahna

16. duben 2013

Největší audioportál na českém internetu

Flaming Lips | Foto: oficiální Facebook Flaming Lips

The Flaming Lips uvízli v bahenní záplavě

The Flaming Lips jsou známí tím, jak osobitě podávají svým posluchačům jinak jednoduché popové popěvky. Deska The Terror přináší v nových skladbách záplavu psychedelických experimentů, z nichž základní kostry písniček lze rozpoznat až po několikátém poslechu. Wayne Coyne a spol. připravili i pro zanícené posluchače věru těžký oříšek k rozlousknutí.

Největší extází tanečních festivalů byl okamžik, kdy hypnotická hudba byla prozářena prvními paprsky vycházejícího slunce. Tento okamžik šaman Wayne Coyne pojal v otvíráku Look, The Sun Is Rising po svém, to znamená řádně psychedelicky. V rozhovoru pro časopis Uncut pak potvrdil, že novinka The Terror vznikla překotným způsobem bez předem narýsované myšlenkové nebo hudební ideje. Na téměř hodinové desce The Flaming Lips je to věru poznat.

Přiznejme si to otevřeně, řada fanoušků The Flaming Lips už dlouhou dobu čeká, zda pětice nakonec přeci jen nevydá další novopsychedelický klenot v duchu skvělé Yoshimi Battles The Pink Robots. Prostě přímočaré písničky zabalené do netradičního hávu, rozvrkočeného stejně jako prošedivělá hříva duše kapely. Někteří tak smělí nejsou a modlí se alespoň za návrat smutných balad z The Soft Bulletin. A ti, co se ke kapele dostali později, si po palbě psychedelických EPček žádají další jednoduché popové hity v duchu komerčně nejúspěšnější kolekce At War with the Mystics.

Ani jedna skupina zřejmě nebude spokojena. V podobě třinácté řadovky se totiž musí poprat s mimořádně komplikovanou, na mnoha místech až bezútěšnou lo-fi tvorbou. Je to zdvižený prostředníček kapely směrem k posluchači? Ani náhodou. Spíše výlet kapely, který se tentokrát dostal do popu hodně odlehlých krajin.

02868394.jpeg

The Flaming Lips byli vždy popaři. Jen se jim to dařilo léta umně schovávat pod vždy jinak tvarovanou psychedelickou slupkou. I nové album The Terror je v základu pop. Hromada psychedelického nánosu má ale na mnoha místech spíš podobu bahenních záplav, kdy těžké syntetické riffy a zatěžkaná rytmika s bludnou basou jsou zahaleny do husté, těžko proniknutelné mlhy. Orientaci navíc ztěžuje řada křivých zrcadel, která sound kapely neustále ohýbají do groteskních tvarů.

Dokonce i jinak notorický optimista Wayne se na mnoha místech v textech trochu zakaboní a nečekaně na sebe vezme mimiku Thoma Yorka z jeho čerstvého projektu Atoms For Peace. Možná si při této příležitosti vzpomenete, že s touto deskou jsem si rozhodně nepadl do oka. The Flaming Lips jsou ale na své synteticky industriálně psychedelické cestě úspěšnější. Celou, faustovsky laděnou kolekcí totiž hýbou silné city a ty jsou v takto odtažitém podání dvojnásob potřebné. Přesto je dobré novinku The Terror brát spíš jako odskok od tradiční cesty než plnohodnotnou řadovku. I východ slunce totiž může mít zlověstnou podobu.

The Flaming Lips – The Terror (Bella Union, 2013)

autor: Pavel Zelinka