Amaro records: V Brně vzniká nahrávací studio nejen pro romské hudebníky
Brněnská nezisková organizace IQ Roma servis se domluvila s městskou částí Brno-střed, která jim poskytla prostory bývalé herny. Ředitelka organizace už zaplatila i nájem za první rok – městu odevzdala jednu korunu. Bývalou hernu teď čeká rekonstrukce, první muzikanti by mohli nahrávat už v květnu. Více o projektu Amaro records prozradila v rozhovoru ředitelka IQ Roma servisu Katarína Klamková.
Získali jste poměrně netradiční prostory, získali jste bývalou hernu a teď ji přetváříte na nahrávací studio. Co tam všechno bude?
Pokusíme se vytvořit v podstatě profesionální nahrávací studio, to znamená, že tam budou moci mladé kapely anebo jednotlivci chodit nahrávat svoje prvotiny, anebo teda už kapely, které v nahrávacím studiu byly, ale nemohou si to dovolit, tak si tam budou moci samozřejmě v nízkonákladovém řešení nahrávat svoje skladby. Samozřejmě my cílíme hodně na romské děti a mládež, protože oni jednak nemají možnost nahrávat a ty profesionální nahrávací studia jsou pro ně jak finančně, tak i logisticky nedostupná. Jsou to lidi, kteří mají ohromný hudební talent, ale chceme spolupracovat i s mladými romskými kapelami.

Co vlastně obnáší to, když chcete předělat hernu na nahrávací studio? Vy už jste s tím začali, strhali jste plakáty, které byly venku. Co vás ještě čeká?
Ta herna byla takovým typickým příkladem herny – byla šíleně polepená. V podstatě tam byla obrovská okna s přírodním světlem, která byla úplně polepená. My jsme to strhli, protože jsme chtěli zjistit, co pod tím je. I projektant nám říkal, že je to takové zašmodrchané, tak jsme testovali, co se pod tím skrývá a jak složité to bude. Svým způsobem je ta herna dobře pro nahrávací studio. Dobře je to proto, že lidi jsou zvyklí, že tam byla herna. Nájemníci i sousedé se určitě vždycky leknou, když nějaká romská neziskovka tam začíná nějakou tvořivou činnost. A zároveň si ale řeknou, že předtím tam byla herna a teď tam třeba bude něco lepšího. Taky je to docela dobře zprovozněné pro ten náš účel. Je tam více toalet, je tam i takový barový pult pro ty hudebníky, aby si měli kam posedat. A ty prostory jsou velké, je to skoro sto metrů čtverečních.
Říkala jste, že hernu jste získali smlouvou. Od koho a jak ta jednání vypadala? Koho to vůbec napadlo?

Nahrávací studio napadlo našeho muzikanta Gejzu Horvátha, protože Gejza je muzikant a vede u nás hudební kroužek. On už teda chodil nahrávat s děckama, s různými malými kapelami, ale platily si to děcka samy, případně Gejza něco platil a i ze své kapsy něco přispíval. Pak přišla příležitost – pan profesor Sirovátka z Fakulty sociálních studií dělá velký evaluační projekt pro mladé z deprimovaných oblastí. Tam došlo k tomu, že Česká republika si mohla vybrat z takové databanky nějaký pilot, který by převedla z jiné evropské krajiny do Česka. A vzhledem k tomu, že na to bylo málo času a byl tam malý rozpočet, tak jsme sáhli po něčem takovém nejpřirozenějším – a tím bylo zřízení nahrávacího studia. FSS nám dohromady dává k dispozici přes ten projekt asi 230 000 korun. Z toho půlka půjde na zařízení studia a zbytek půjde do posudků. Tam je asi tisíc posudků. Od zvukové studie, pak se budou dělat nutné stavební úpravy – odhlučnění a další stavební úpravy, které musíme mít, aby nám hygiena a stavební úřad povolily kolaudaci.
Teď jsme tady vypočítali, kolik toho všeho vás ještě čeká. Kdy by se tam mohli nastěhovat první muzikanti?
Všichni si myslí, že mnohem dřív. Když pak zjistíme realitu, tak víme, že to bude horší, ale v podstatě kdyby všechno dobře dopadlo a každý termín se stihl, tak bychom mohli otevřít 1. května.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.