Stane se brněnská věznice kulturní památkou, nebo kreativním centrem?

Lidé ve Flamsteadu v hrabství Hertfordshire zažívali v posledních týdnech neobvyklý druh stresu – z oblohy na ně opakovaně útočilo káně. Dravý pták se usadil v okolí vesnice a podle svědectví několika místních nejenže napadal lidi, ale často posedával i u školy nebo na zahradách a znemožňoval dětem vyjít ven.

„Napadl mě několikrát – jednou mi dokonce pročísl vlasy,“ popsal své zážitky čtyřicetiletý fyzioterapeut Steve Harris, který kvůli neodbytnému ptákovi začal při běhání nosit cyklistickou helmu. V obavě o bezpečnost svých dětí jim několik týdnů zakazoval chodit na zahradu. „Sedával na stromě v naší zahradě, vůbec jsem je tam nepouštěl. Až je dnes vyzvednu ze školy, budou nadšené, že si konečně můžou jít hrát ven.“

Zkušenost s útokem má i pětasedmdesátiletý Jim Hewitt, kterého káně zranilo cestou pro mléko a noviny. „Byl jsem celý od krve. Začal jsem raději jezdit autem – ale štvalo mě, že jsem se nechat vyděsit praštěným ptákem,“ popsal. Dodal, že největší strach měl o děti ze školy, u které káně často posedávalo. „Bál jsem se, že na někoho zaútočí při odchodu.“

Káně se nakonec podařilo odchytit právě Harrisovi, kterého pták opět pronásledoval při běhání. „Skákal po telegrafních sloupech a držel se mě skoro kilometr,“ popsal. Když pták přistál na jejich zahradě, vylezl Steve na kůlnu a lapil dravce do připravené klece. Předchozí pokusy nalákat ho do ní na kuře nevyšly, tentokrát ale byl úspěšný.

Káně Harrisovo, původem z Ameriky, se v Británii chová jako sokolnický pták – není tedy jasné, jestli někomu neuletělo. Dobrá zpráva je, že se při odchytu drzému opeřenci nic nestalo. A úspěšný „lovec“ Harris je také spokojený. „Řekl bych, že mám teď v naší hospodě pár piv k dobru.“

Výchovný program zvaný Naree Spa umožňuje ženám odsouzeným za nenásilné trestné činy získat kvalifikaci v oblasti thajské masáže. Výuka zahrnuje více než 800 hodin teorie a praxe, včetně anatomie, filozofie a 300 hodin přímé masérské praxe. Masíruje se ve sdíleném prostoru bez zbytečného luxusu, ale péče je pozorná, kvalitní a lidská. Právě kvůli tomu se sem lidé vracejí – a s nimi i naděje vězenkyň na nový začátek.

Thajsko má jednu z nejvyšších měr ženské vězeňské populace na světě a mnoho žen po propuštění naráží na předsudky, zejména při hledání práce. Právě proto vznikla síť salonů Dignity Network, kterou založila bývalá dozorkyně Thunyanun Yajom. Od roku 2014 její podniky zaměstnaly přes 500 absolventek programu.

Zákazníci se sem vracejí nejen kvůli odbornosti, ale i přátelské atmosféře. „Fungujeme jako rodina. Když někdo přijde, cítí se vítaný,“ říká Yajom. Dnes provozují pět salonů v Čiang Mai a nabízejí stabilní práci ženám, které by jinak měly na pracovním trhu složitou pozici.

Masážní centrum přímo ve věznici je otevřeno každý den, rezervace se provádí osobně. Kromě masáží se v areálu nachází i restaurace, butik a malé muzeum věnované projektu. Zážitek pro návštěvníky tak spojuje tradiční péči s konkrétní podporou žen, které se učí znovu začlenit do společnosti.

Zaměstnanci zoo v Chicagu si u medvěda Siku všimli línající srsti a neustálého drbání. Testy potvrdily alergii na roztoče, pyl i šupinky lidských vlasů. A není jediný. Alergie dnes trápí i domácí mazlíčky jako kočky, v zoologických zahradách pak třeba šimpanze nebo nosorožce.

Podle vědců je důvod podobný jako u lidí: nedostatek kontaktu s mikroorganismy a parazity, s nimiž se naše těla tisíce let vyvíjela. Zvířata v zajetí dostávají odčervovací preparáty, jsou krmena sterilní stravou a žijí v dokonale čistém prostředí. Imunitní systém, který „nemá co dělat“, pak přehnaně reaguje i na běžně se vyskytující látky.

U lidí je nejčastějším projevem alergií senná rýma, u zvířat svědění, ekzémy, infekce uší nebo kopřivka. V divočině by alergie mohla znamenat fatální problém – zvíře by bylo zranitelnější, nebo dokonce neschopné hledat potravu.

Veterináři hledají cesty, jak zvířatům pomoci. Zatímco doteď většina výzkumníků používala zvířata k lepšímu pochopení nemocí u lidí, u alergií to možná bude obráceně – poznatky z lidské medicíny by mohly pomoci i zvířatům. Medvěd Siku zatím dostává antialergika smíchaná s medem, nosorožci zase injekce podobné lidským vakcínám proti alergiím. A výsledky ukazují, že imunitní systém se dá přeprogramovat i u zvířat.

Podle vědců bychom ale měli především přehodnotit představu, že „čisté prostředí rovná se zdravé“. Možná je načase najít způsob, jak zvířatům v zajetí vrátit do výběhů aspoň kousek mikrobiální divočiny.

Po dvanácti letech vývoje přichází kanadský vědecký tým s jednoduchým, ale slibným řešením problému, který se v posledních době šíří bary a kluby po celém světě – takzvaného spikingu. Tedy situací, kdy někdo tajně přidá do cizího drinku omamnou látku, nejčastěji s cílem využít ztráty vědomí nebo kontroly oběti. Míchátko s názvem Spikeless dokáže do půl minuty detekovat drogy jako GHB nebo ketamin, tedy látky bez chuti a zápachu, které se pro omámení v klubu používají nejčastěji. Míchátko stačí ponořit do nápoje – špička tyčinky při kontaktu s nebezpečnými látkami změní barvu.

Za vynálezem stojí bratři Johan a Andrew Fosterovi z Univerzity Britské Kolumbie. Cílem bylo vytvořit nástroj, který si každý může snadno přinést s sebou, anebo bude dostupný přímo na místě – u barového pultu, na festivalu nebo v klubu.

„Riziko existuje všude, kde se podávají nápoje,“ vysvětluje Samin Yousefi, studentka chemického inženýrství a spoluautorka prototypu. A dodává, že podobné nápady tu byly už dříve – detekční brčka, kelímky nebo dokonce laky na nehty – Spikeless má ale být diskrétnější, spolehlivější a především nekontaminuje samotný nápoj.

Na uvedení pomůcky na trh si ale návštěvníci nočních podniků nejspíš ještě počkají. V tuto chvíli musí Spikeless dostat souhlasné stanovisko k výrobě od kanadského ministerstva zdravotnictví. Navíc zatím neexistuje výrobní technologie, která by umožnila jeho širší distribuci. A právě dostupnost bude klíčová pro jeho účinnost.

Podle kanadské odbornice na prevenci násilí Sashy Santos samotná míchátka jako taková problém zcela neřeší – důležitou roli hraje i prostředí, odpovědnost podniků a společenské nastavení. Pokud by se však podařilo cenu Spikelessu výrazně snížit, mohla by se z něj stát běžná součást barového vybavení. Stačilo by ho položit vedle brček a ubrousků.

Pařížský týden módy pro podzim a zimu 2025 přinesl další výrazné vystoupení nizozemského návrháře Durana Lantinka. Na přehlídce, která připomínala prostředí ze seriálu Odloučení, se objevily modelky a modelové s protetickými doplňky – od umělého vyrýsovaného břicha až po pohupující se ňadra.

Lantink říká, že si hraje s představou lidí jako panenek. Jeho výstup nicméně zapadá do širšího trendu – použití protetiky v módě. Značky jako Balenciaga, Collina Strada nebo Avavav mění pomocí silikonových implantátů a masek modely a modelky ve zvířata, mimozemšťany nebo kyborgy. Podle odbornic z London College of Fashion návrháři tímto způsobem zpochybňují normy krásy a zkoumají, co všechno může být tělo.

Protetika má za sebou dlouhou historii – od lékařských pomůcek ve starověkém Egyptě přes hororové masky ve filmech až po současnou drag scénu. Teď se navíc pomalu stává součástí módních statementů i virálních okamžiků. Třeba vizážistka Malina Stearns vytvořila mimozemské a zvířecí proměny pro Doju Cat, Sabrinu Carpenter nebo zpěvačku SZA. A návrháři jako Zhongzhi Ding posouvají hranice použití protetiky i prakticky – třeba kalhotami s integrovaným penisem pro trans muže.

V běžnější módě zatím protetické prvky plní spíše roli vizuálních experimentů než každodenní výbavy, jejich možnosti se ale rychle rozšiřují. Návrhářka Hillary Taymour, zakladatelka značky Collina Strada, mluví o budoucnosti, kde se módní doplňky budou hýbat, dýchat a měnit tvar v reálném čase. Móda jako sci-fi? Proč ne – tělo je podle mnoha tvůrců už dnes součástí stylingu stejně jako oblečení.

Bezpečnostní chyba v pěti seznamovacích aplikacích umožnila komukoli s odkazem přístup k více než milionu a půl soukromých fotek. Obrázky – často explicitní – nebyly chráněné heslem ani šifrováním. Únik se týkal aplikací BDSM People, Chica, Pink, Brish a Translove, které provozuje firma M.A.D Mobile. Tyto platformy dohromady používá zhruba 900 tisíc lidí.

Na chybu přišel etický hacker Aras Nazarovas z portálu Cybernews. Při analýze kódu aplikací našel nechráněné úložiště, kde byly nejen profilové fotky, ale i snímky ze soukromých zpráv či obrázky už smazané moderátory. „První obrázek, který jsem viděl, byl nahý muž kolem třicítky. V tu chvíli mi bylo jasné, že tohle má být neveřejné,“ popsal Nazarovas.

Firma dostala varování už v lednu, zasáhla ale až poté, co se o problém začala zajímat BBC. Přesto nezveřejnila, proč k chybě došlo, ani jak dlouho o hrozbě věděla. Podle výzkumníků celou dobu hrozilo zneužití dat, nebo vydírání uživatelů a to zvlášť v zemích, kde je homosexualita trestná.

Tým Cybernews se proto rozhodl o problému informovat veřejnost ještě dřív, než ho firma stihla odstranit. „Lidé mají právo vědět, co se děje s jejich daty,“ uvedl Nazarovas.

Případ připomíná masivní únik dat ze seznamky Ashley Madison v roce 2015, který zasáhl miliony uživatelů hledajících mimomanželské aféry. V tomto případě je ale riziko ještě vážnější – týká se totiž zranitelných skupin, jejichž identita je v mnoha částech světa terčem diskriminace či násilí.

V Německu vzniká nová vláda. V koalici spolu pravděpodobně zasedne konzervativní unie (CDU/CSU) a sociální demokracie (SPD). V rámci koaliční smlouvy se obě strany údajně dohodly i na reformě zákona o občanství. Pokud by k reformě došlo, mohlo by Německo sebrat občanství lidem, kteří se vyjadřují antisemitsky. Informoval o tom německý web Deutsche Welle (DW).

„V rámci ústavního práva prověříme, zda můžeme odebrat německé občanství příznivcům teroru, antisemitům a extremistům, kteří vyzývají ke zrušení svobodného a demokratického základního řádu, pokud mají jiné občanství,“ cituje server DW z dokumentu, který by měl být podkladem pro koaliční smlouvu. Někteří politici ale s návrhem nesouhlasí. Například Clara Bünger, poslankyně Spolkového sněmu za stranu Levice (Die Linke) návrh nazývá „zákonem o občanství dvou tříd“.

Pokud tento návrh projde, bude označení za „příznivce terorismu“ nebo „antisemitu“ v budoucnu stačit k odebrání německého občanství. Pojmy však nejsou jasně definovány. Antisemitismus sám o sobě není v Německu trestným činem – musí naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podněcování k nenávisti, která se však vztahuje na mnoho antisemitských výroků, včetně popírání holocaustu. Minulý rok v červnu také Spolkový sněm schválil kontroverzní rezoluci, která zavedla, že organizace a projekty, které „šíří antisemitismus a zpochybňují právo Izraele na existenci a vyzývají k jeho bojkotu“ nedostanou žádné státní finance.

Stále také není jasné, kdo bude nakonec rozhodovat o tom, zda je někdo „antisemita“, a případně ho zbaví dvojího občanství. Felix Klein, zmocněncem federální vlády pro antisemitismus, se odmítl k návrhu koaličního dokumentu vyjádřit, protože ještě není definitivní.

Sofii Kot Arcuri přijali do klubu poté, co dostáhla 162 bodů, což je nejvyšší možné skóre pro dívku jejího věku. Podle její matky neměla Sofie kvůli intenzivnímu školnímu vytížení čas se na test připravit a neprocvičovala tak ani cvičné testy, které společnost poskytuje. Informuje o tom Good News Network a Kent Online.

Společnost Mensa High-IQ existuje téměř 80 let. Byla založena v roce 1946 v britském Oxfordu. V Česku funguje zhruba od roku 1990. Organizace má své pobočky ve více než 100 zemích a má přes 134 tisíc členů. Mezi členy Mensy patřil třeba autor science fiction povídek a biochemik Isaac Asimov nebo spisovatelka Jean Auel.

Sofie Kot ale není nejmladší členkou Mensy. V roce 2013 se členem britské pobočky stal dvouletý Adam Kirby, který svým skóre podle Daily Mail překonal třeba Baracka Obamu.

Zpráva, zveřejněná Evropskou kosmickou agenturou v úterý, navazuje na nehodu z loňského srpna, při které explodovala čínská raketa od společnosti Beijing Tianbing. Exploze vytvořila jeden z největších zdrojů vesmírného smetí za poslední desetiletí. Informovaly o tom weby Bloomberg a server Space.com.

Kusy starých raket, satelitů nebo jiných kosmických lodí taky vytvářejí riziko kolize, což je nebezpečné hlavně pro provozovatele satelitů, které poskytují internetové připojení. Počet takových objektů se zvýšil asi o 8 % na přibližně 40 000. Existuje také mnohem více kusů odpadu, které jsou příliš malé na to, aby je bylo možné sledovat, ale přesto by mohly narušit činnost družic nebo jiných kosmických lodí, dodala ESA.

Vzhledem k tomu, že se stále více společností, jako jsou Amazon.com Inc. a Telesat Corp. a také státní čínské podniky snaží konkurovat Starlinku, zavedly regulační orgány v Evropě a USA nová pravidla, která vyžadují, aby provozovatelé odklidili satelity do pěti let od chvíle, kdy přestanou být používány.

Zároveň se ale podle nedávné studie snižuje kapacita oběžné dráhy. Vědci již od 90. let vědí, že složité procesy probíhající v zemské atmosféře v důsledku klimatických změn mohou snížit hustotu horních vrstev plynného pláště planety, a ty se tak stanou nebezpečnější a nepřehlednější. Do konce století by tak některé orbitální oblasti mohly bezpečně nést až o 66 % méně satelitů než dnes.