Fotopast zachytila srnce, jak si pochutnává na lidských ostatcích

Tito muži jsou populární mezi studentkami, které často čelí stresu, a ženami z velkoměst pod pracovním nebo jiným tlakem. Pánští utěšovatelé se označují termínem „man mums“, což byl původně pojem spojený se svalnatými muži, kteří rádi chodí do posilovny. Nyní jsou jím ale popisovaní pánové kombinující tělesnou stránku s vlastnostmi typicky vnímanými jako tradičně ženské, jako je jemnost a trpělivost, vysvětluje server South China Morning Post.

Většina objetí se odehrává na veřejných místech, jako jsou stanice metra nebo nákupní centra. Ženy si takové muže vybírají podle chování, zdvořilosti, typu postavy nebo vzhledu. Jedna zájemkyně o vřelé objetí výše zmíněnému webu prozradila, že po třech hodinách přesčasů našla „man mum“, který ji tři minuty objímal a jemně ji hladil po rameni, zatímco ona se rozčilovala nad svým šéfem. Jiná žena, uživatelka sociálních sítích vystupující pod jménem Fox, koupila svému „man mum“ utěšovateli kávu a knihu a po krátkém objetí si s ním povídala o zkouškách a svých koníčcích.

Blahodárný účinek má tato interakce i na samotné „man mums“. Objetí totiž některým dodává pocit vlastní hodnoty. Obecně je tento kontakt vzpruhou při boji s úzkostmi nebo pracovním či studijním stresem.

Trend vyvolal na sociálních sítích několik diskuzí, v nichž se názory rozcházejí. Zatímco příznivci v něm vidí smysluplné utěšení, jiní nechápou, proč k objetí ženy nevyhledají někoho z blízkého okolí.

Fenomén je součástí širšího trendu v Číně, známého jako „street girlfriends“. Ten se pro změnu týká mladých žen, které na ulicích prodávají neintimní společenské služby, jako jsou objetí, pusa, společnost při pití nebo pomoc s domácími pracemi, uvádí web India Times.

Nejnovější trendy jsou mimo jiné reakcí na rostoucí osamělost a stres mezi mladými lidmi v Číně, kteří hledají rychlé a dostupné způsoby, jak si ulevit od duševního napětí. Někteří to vnímají jako inovativní způsob, jak nabídnout společnost a podporu bez dlouhodobých závazků. Na druhou stranu se objevují obavy o bezpečnost lidí, většinou žen, zapojených do takových trendů.

Housličky vyrobené z platiny měří pouhých 35 mikrometrů na délku a 13 mikrometrů na šířku – tedy méně než tloušťka lidského vlasu. Podle univerzity jsou spíše mikroskopickým obrazem než hratelným nástrojem a nebylo oficiálně potvrzeno, že se jedná o nejmenší housle na světě.

Tým vytvořil housle v nanorozměrech jako hravý odkaz na známou popkulturní frázi: „Slyšíte nejmenší housle na světě hrát jen pro vás?“ – která se obvykle používá k zesměšnění přehnaných stížností nebo příliš dramatických reakcí. Tato fráze je často doprovázena gestem ruky, které napodobuje někoho, kdo hraje na malé housle mezi palcem a ukazováčkem, vysvětluje na svých stránkách Univerzita Loughborough.

Na vytvoření houslí se podíleli profesorka Kelly Morrison, doktorka Naëmi Leo a výzkumný technik doktor Arthur Coveney. Při tvorbě byl potažen malý čip dvěma vrstvami materiálu podobného gelu, kterému se říká rezist, a poté byl umístěn pod nano-řezací stroj NanoFrazor. Přístroj využívá tepelnou skenovací sondovou litografii, což je technika, při níž zahřátý jehlový hrot zapisuje vysoce přesné vzory v nanorozměrech. To umožnilo vyleptat design houslí na povrchovou vrstvu čipu.

Smyčcový nástroj byl vytvořen jako testovací projekt, který měl představit možnosti nového univerzitního systému nanolitografie. Ten podle serveru BBC umožňuje výzkumníkům vytvářet a studovat malé struktury. Podpoří také řadu výzkumných projektů zaměřených na identifikaci nových materiálů a metod pro vývoj nové generace počítačových zařízení.

Elektronické tetování je bezdrátové zařízení tvořené vodivým materiálem na bázi grafitu, které se připojí na čelo pomocí vodivé lepicí fólie, píše britský web The Guardian. Oproti stávajícím elektroencefalografickým (EEG) a elektrookulografickým (EOG) zařízením je praktické, lehké a méně náchylné k chybnému měření.

„V porovnání s existujícími metodami, jako jsou čelenky nebo gelové čepice, je náš přístroj mnohem lépe nositelnější, zejména v dynamických podmínkách nebo v prostředí s omezeným použitím helmy,“ uvedla pro server Gizmodo docentka Nanshu Lu, autorka výzkumu.

Stejně tak je e-tetování podle doktorky efektivnější i co do výsledků. Při vyplňování dotazníků totiž lidé nedokážou zcela objektivně posuzovat duševní úsilí. Výzkumníci se domnívají, že zařízení by mohlo nejen pomoci pracovníkům vyhnout se vážným chybám, ale také chránit jejich zdraví.

V nové studii, publikované v časopise Device, Lu a její tým testovali elektronická tetování na šesti dobrovolnících. Ti absolvovali paměťové testy, jejichž obtížnost se postupně zvyšovala. Vědci zjistili, že jak se testy stávaly těžšími a lidé dosahovali horších výsledků, tetování zachytilo změny v jejich mozkové aktivitě, které mohou signalizovat zvýšené kognitivní nároky nebo únavu. Tyto zjištěné změny v mozku se také dobře shodovaly se změnami úrovně stresu, které dobrovolníci sami uváděli.

Tým poté vložil data shromážděná z elektronických tetování do počítačového modelu a zjistil, že model dokáže odhadnout různé úrovně této zátěže. To naznačuje, že elektronická tetování lze použít nejen k detekci, ale i k předpovědi, kdy se člověk blíží k těžké duševní únavě. „Tato technologie by mohla pomoci monitorovat duševní zátěž u pilotů, řidičů nebo chirurgů, kde mohou být kolapsy nebezpečné. Mohla by také podpořit personalizované učení, řízení stresu, nebo dokonce systémy včasného varování ve vysoce rizikových zaměstnáních,“ řekla Lu. V porovnání s běžným vybavením EEG by mělo být elektronické tetování levnější alternativou pohybující se okolo 4 tisíc korun.

Ačkoli je tato technologie slibná, vyvolává otázky o ochraně soukromí a potenciálním zneužití, upozorňuje server Financial Times. Někteří kritici varují, že by tato inovace mohla být použita k monitorování pracovníků způsobem, který by mohl narušit jejich autonomii a duševní pohodu. Podle výkonného ředitele americké nadace Neurorights Foundation Stephena Damianose zastiňuje technologii řada faktorů jako nedostatek regulace, hrozba nuceného sledování duševního stavu na pracovišti nebo úniky dat. Je tedy nezbytné, aby vývoj a zavedení takových technologií byly prováděny s ohledem na etické standardy a ochranu práv pracovníků.

Astronomové ve středu oznámili, že objevili masivní planetu obíhající kolem malé hvězdy, což je bizarní spojení, které vědce zarazilo. Většina hvězd v Mléčné dráze jsou malí červení trpaslíci jako TOI-6894, která má pouze 20 % hmotnosti našeho Slunce. Dosud se ale nepředpokládalo, že by tak malé a slabé hvězdy mohly poskytovat podmínky potřebné pro vznik a hostitelství obrovských planet.

Vědeckého objevu si všímá americká stanice CBS. Podle vědců se jedná o nejmenší dosud známou hvězdu, kolem které obíhá planety typu plynného obra. Planeta má o něco větší poloměr než Saturn, ale jen poloviční hmotnost. Kolem své hvězdy oběhne za něco málo přes tři dny.

Astronomové objevili planetu při pátrání mezi více než 91 000 červených trpaslíků s nízkou hmotností, které pozoroval vesmírný teleskop NASA TESS. Její existenci pak potvrdily pozemní dalekohledy, včetně chilského Very Large Telescope.

„Skutečnost, že tato hvězda hostí obří planetu, má velký význam pro celkový počet obřích planet, které podle našich odhadů existují v naší galaxii,“ uvedl ve svém prohlášení spoluautor studie Daniel Bayliss z britské Warwick University.

„Opravdu nechápeme, jak může hvězda s tak malou hmotností vytvořit tak masivní planetu! To je jeden z cílů hledání dalších exoplanet. Nalezením planetárních systémů odlišných od naší sluneční soustavy můžeme testovat naše modely a lépe pochopit, jak se naše vlastní sluneční soustava zformovala,“ dodává další spoluautor, Vincent Van Eylen z University College London.

Objev obří planety obíhající kolem hvězdy malé velikosti je posledním z řady nedávných nebeských objevů. Minulý měsíc americká trojice pátrající po nepolapitelné „planetě devět“ (tedy hypotetické deváté planetě Sluneční soustavy) uvedla, že narazila na něco, co se zdá být novou trpasličí planetou ve vnějších částech sluneční soustavy. Nový objekt, pojmenovaný 2017 OF201, má podle preprintové studie průměr zhruba 430 kilometrů, takže je třikrát menší než Pluto.

V květnu také mezinárodní tým oznámil, že nově nalezený nebeský objekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ možná hvězda, dvojice hvězd nebo něco úplně jiného –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vysílá rentgenové záření ve stejné době, kdy vysílá rádiové vlny.

Videozáznamy incidentu ukazují, jak se obrovský sloní samec krátce zastavil před obchodem, který se nachází u hlavní silnice poblíž národního parku Kchao Jaj na severovýchodě Thajska, a pak se celým tělem vnořil dovnitř.

Slon se zastavil před pultem obchodu, klidně chroupal občerstvení a ani se nehnul. Pracovníci národního parku se ho snažili marně odehnat. Slon podle obsluhy snědl asi devět sáčků sladkých rýžových sušenek, sendvič a několik sušených banánů. Ochránci zvířat obchodu slíbili zaplatit způsobenou škodu ve výši 800 bátů, tedy asi 530 korun.

Později slon vycouval z obchodu a chobotem stále držel tašku s občerstvením. Zanechal za sebou jen malé škody –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ blátivé stopy na podlaze a stropě obchodu. Při svačení nikomu neublížil.

Danaj Súkkantchačat, který pracuje v národním parku, uvedl, že slon jménem Plai Biang Lek je starý asi 27 let a pro lidi v okolí je známý tím, že navštěvuje lidské příbytky, kde si hledá potravu. Do obchodu se ale letos prý vydal poprvé.

Thajské Oddělení národních parků, ochrany přírody a rostlin uvedlo, že v zemi žilo loni odhadem 4000 slonů. Kvůli tomu, jak zemědělci ubírají stále více plochy lesů, se chobotnatci vydávají mimo svá teritoria a hledají potravu v civilizaci, což často vede ke střetům s lidmi.

Studie zveřejněné v časopise Science si všímá německý web Deutsche Welle. Autoři výzkumu analyzovali více než 800 vzorků odebraných z dávných ostatků v Kanadě a Argentině. Genomy bakterií ze vzorků byly rekonstruovány, analyzovány a datovány.

Studie ukázala, že bakteriální genomy patřily k odlišným větvím druhu lepromatóza na obou koncích kontinentu. Přestože je oddělovalo moře, oba genomy zůstaly geneticky podobné. To naznačuje, že se tento druh bakterií rychle rozšířil po Americe a pravděpodobně pokryl pevninu během pouhých několika set let.

Výzkum vedl Nicolas Rascovan, vedoucí oddělení mikrobiální paleogenomiky v Pasteurově ústavu ve Francii. On a jeho kolegové odhadují, že lepromatóza a leprae se oddělily od společného předka asi před jedním milionem let.

„Evropané měli ale velmi důležitý vliv tím, že přinesli tento nový druh [leprae], který v Americe chyběl,“ řekl Rascovan. To spolu s dalšími nemocemi zdevastovalo domorodá společenství a zesílilo vliv patogenů, které v oblasti kolovaly už před kolonizací.

Lepra postihuje lidi už tisíce let. Nemoc se projevuje mnohočetnými znecitlivujícími kožními lézemi. Pokud se neléčí, může vést k poškození nervů, svalové slabosti, ochrnutí a slepotě. Dnes lze lepru léčit antibiotiky, ale starověcí nemocní takovou možnost neměli.

Lepra je dodnes velmi rozšířené onemocnění. Ročně lékaři na celém světě evidují 200 000 případů. Podle údajů WHO hlásí ročně přes 10 tisíc nových případů Brazílie, Indie a Indonésie.

21letý Kyle Vazquez má téměř 75 000 sledujících. Upozornil na sebe videem z 29. dubna, kdy se před jednou restaurací polil vajíčky, pak ujel v autě a zanechal po sobě spoušť rozbitých vaječných skořápek – uvedli policisté. Podobný kousek pak zopakoval o den později, když na sebe před jinou restaurací vysypal kýbl fazolí. Informoval o tom web New York Post.

Policie také vyšetřuje případy, při kterých muž v květnu požádal o vstup do tří domů. Údajně chtěl použít toaletu. Po vstupu ale lidi uvnitř jejich domů začal natáčet, a to bez jejich vědomí a souhlasu. Podle policie tím vyvolával rozruch.

Muž byl v pondělí zatčen v Centereachu na Long Islandu a obviněn v osmi bodech obžaloby, včetně šesti bodů týkajících se nahrávání lidí bez jejich souhlasu píše agentura AP. Influencer zveřejnil videa těchto kousků spolu s mnoha dalšími na svém TikToku.

Vazquez byl v pondělí večer zadržený v domě svého kamaráda v Centereachu kvůli obvinění z nezákonného sledování a trestného činu ovlivňování a v úterý měl být obžalován u soudu v Islipu. Podle prokuratury a soudních záznamů obyvatel Coramu v úterý při obžalobě přiznal svou vinu a byl propuštěn na svobodu až do dalšího soudního jednání, které se uskuteční 30. června.

K nárůstu podle webu Axios výrazně přispělo přijetí zákonů legalizujících užívání marihuany v mnoha státech USA a její rozšířený prodej. Zároveň se mění pohled americké společnosti, která stále více přijímá marihuanu jako prostředek úlevy od chronické bolesti, stresu a dalších potíží.

List The Guardian píše, že stárnutí přináší své výzvy, fyzické i emocionální. Někteří lidé sázejí na konopí jako na způsob, jak tyto překážky překonat. Výzkum ukazuje, že starší užívají konopí především kvůli zdravotním problémům, jako je špatný spánek, bolest a duševní problémy, například úzkost.

Dr. Alison Moore, geriatrička a profesorka Kalifornské univerzity v San Diegu, tvrdí, že konopí bude hrát velkou roli ve zdravotní péči o starší pacienty. Problémem je, že současná věda nedokáže prokázat většinu důvodů, proč ho tato skupina chce užívat.

Napovědět by mohla studie z roku 2020, které se zúčastnilo 568 dospělých osob dotazovaných na geriatrické klinice. Tři čtvrtiny dotazovaných pak uvedly, že užívání marihuany považují za „poněkud“ nebo „velmi“ užitečné. Vědecké důkazy podporující tyto zdravotní přínosy jsou ale omezené. Intenzivnější je výzkum účinnosti konopí na neuropatickou bolest, spasticitu a nevolnost.

Kanabinoidy, jako je THC, se váží na receptory v endokanabinoidním systému těla, což vede k účinkům drogy. Tento systém udržuje homeostázu a reguluje metabolismus, ale s věkem se stává méně účinným, vysvětluje Angela Bryan, profesorka na Coloradské univerzitě v Boulderu, která studuje potenciální rizika a přínosy užívání konopí u starších dospělých. V důsledku toho se konopí metabolizuje pomaleji.

Geriatři proto volají po hlubším výzkumu a lepším vzdělávání lékařů i pacientů o účincích marihuany. Chtějí lépe pochopit možná rizika, například to, jak konopí ovlivňuje jiné léky. Zároveň varují, že marihuana může otupit smysly a zvýšit riziko nehod. Na to je obzvlášť důležité pamatovat, protože dnešní marihuana v USA obsahuje mnohem víc psychoaktivní látky THC než dříve.

Někteří lékaři a vědci teď podle listu Washington Post tvrdí, že by lidstvo mělo tyto nástroj použít k potlačení komárů. Lidé by přestali trpět malárií, horečkou dengue, virem západonilské horečky a dalšími závažnými nemocemi. Vývoj této technologie však má i etickou stránku. Kdy, pokud vůbec, je v pořádku úmyslně vyhubit nějaký druh?

„V souvislosti s malárií je v sázce tolik životů, že se chceme ujistit, že by tato technologie mohla být použita v blízké budoucnosti,“ řekl Alekos Simoni, molekulární biolog z projektu Target Malaria, jehož cílem je zaměřit se na komáry přenašeče v subsaharské Africe.

Target Malaria je jedním z nejambicióznějších projektů na potlačení komárů. Simoni a jeho kolegové se snaží zmenšit populace komárů komplexu Anopheles gambiae, kteří jsou zodpovědní za šíření smrtelné nemoci.

Vědci ve svých laboratořích vyvinuli genovou mutaci, která způsobuje, že se samičkám komárů líhnou neplodní potomci bez funkčních vaječníků. Samčí potomci po mutaci zůstávají fyzicky nedotčeni. Simoni doufá, že společnost Target Malaria během příštích pěti let nasadí některé z geneticky modifikovaných komárů do jejich přirozeného prostředí.

Není ale jasné, jak důležití jsou komáři přenášející malárii pro širší ekosystémy. Existuje jen málo výzkumů, které by zjistily, zda by si žáby nebo jiní živočichové, kteří se tímto hmyzem živí, dokázali najít potravu jinde. Vědci horlivě diskutují o širší „hmyzí apokalypse“, která může ohrozit další tvory, kteří jsou na komárech závislí.

Místo toho by podle výzkumníků měli být genetici schopni pomocí editace genů, vakcín a dalších nástrojů zasáhnout nikoliv samotného komára, ale jednobuněčného parazita Plasmodium, který je za malárii zodpovědný.