Moskvu čeká demolice: Zboří 8 tisíc paneláků ze sovětské éry

Součástí této iniciativy měla být i xAI Elona Muska, ale plánované partnerství se rozpadlo poté, co chatbot Grok začátkem července na X psal antisemitské konspirační teorie. Se zjištěním přichází americký časopis WIRED.

Americká vláda v srpnu oznámila partnerství s konkurenčními společnostmi OpenAI Anthropic a Google Gemini. Uzavřela také dohodu se společností Box, platformou pro správu obsahu využívající umělou inteligenci. Tato snaha je součástí plánu Trumpovy administrativy modernizovat federální vládu s větším využitím nástrojů AI. Přichází v návaznosti na prezidentův Akční plán pro AI představený minulý měsíc, který vyzývá ke snížení regulace a zvýšení zavádění AI ve státní správě.

Součástí amerického plánu měla být i xAI, ale na začátku července se pak Grok zřejmě zbláznil. Na X chrlil antisemitskou nenávist, chválil Adolfa Hitlera a papouškoval rasistické konspirační teorie, jak připomíná New York Times.

xAI byla z americké zakázky nakonec vyškrtnutá několik dní před oznámeni spolupráce amerických úřadů s technologickými společnostmi. Společnost xAI ani Bílý dům na žádost WIREDu o komentář okamžitě nereagovaly.

Trumpova administrativa neztrácí čas zaváděním umělé inteligence do státní správy. Jeden z prvních Trumpových dekretů přiměl agentury, aby zrušily všechna pravidla, která brání růstu a dominanci americké umělé inteligence, a odstartoval tak zběsilý úprk vedoucích představitelů administrativy za novými způsoby, jak tuto technologii začlenit do všeho.

V Centru pro zdravotní péči a lékařské služby navrhl Mehmet Oz nahradit některé zdravotnické pracovníky v první linii avatary AI. Zástupci takzvaného Odboru pro efektivitu státní správy (DOGE) použili AI k nalezení regulací, které je třeba seškrtat. V červnu šéfka americké špionáže Tulsi Gabbardová na summitu Amazon Web Services hovořila o tom, že použila nástroje AI k přezkoumání tajných dokumentů souvisejících s atentátem na Johna F. Kennedyho. Po zveřejnění se ukázalo, že soubory obsahují čísla sociálního pojištění a další soukromé informace stovek žijících lidí.

Podle ní se její město nepoznává. „Turismus tu byl vždy, i masový turismus, ale v posledních 10 až 15 letech se to dramaticky změnilo,“ říká Domingo Alegre, anglická učitelka, která žije v historickém centru Barcelony u katedrály a pracuje blízko Las Ramblas. „Není to už sezónní, je to 365 dní v roce. A návštěvníků je mnohem víc než obyvatel.“ Informoval o tom web CNN.

Podobná je situace i v Benátkách. Místní hudebník Ornello ve svém posledním videu vystupuje jako astronaut, který se prodírá přeplněnými ulicemi, jež mu připadají cizí. Ve skutečnosti se jmenuje Alessio Centenaro a ve svém městě se cítí stejně nepatřičně. Žije tu asi 50 tisíc obyvatel a každý rok se tu vystřídá na 30 milionů návštěvníků.

Některé destinace už dlouho používají vysoké ceny, aby odradily masový turismus. Bhútán vybírá poplatek 100 dolarů denně do „fondu na udržitelný rozvoj“. Povolení na gorilí trek v Rwandě stojí 1 500 dolarů na osobu. Benátky zavedly 10eurový poplatek za denní návštěvu, který ale vyvolal kritiku místních obyvatel, kteří tvrdí, že město tak prodávají bohatým.

Jinde jsou k turistům vnímavější. Pedro Homar, ředitel cestovního ruchu ve Visit Palma, dobře zná tlak mezi nepříznivým chováním turistů a požadavky místních obyvatel na opatření. Zdůrazňuje, že turistický průmysl musí být udržitelný nejen z environmentálního, ale i sociálního a ekonomického hlediska, protože ekonomika města je na turismu závislá. Po pandemii španělská Palma přestala aktivně propagovat město a místo toho spustila kampaně obsahující upozorňování na nevhodné chování turistů.

Ne všude jsou ale opatření vlídná k turistům. Důležité je taky myslet na místní. „Někteří místní jsou frustrovaní z počtu turistů, které přijímají, ale myslím, že hlavním faktorem jsou prudce rostoucí nájmy, způsobené krátkodobými pronájmy, které vytlačují místní z trhu s bydlením,“ říká Estrella Diaz Sanchez, docentka marketingu na Španělské univerzitě Castilla-La Mancha. „Řešením není odmítat turismus, ale udělat ho více inkluzivním a respektujícím.“

Případ se stal v květnu, kdy Joslin (kteří používají zájmena they/them) vyvěsili asi na dvě hodiny širokou 20 metrů dlouhou transgender vlajku na slavné lezecké stěně El Capitan. Pak ji sami odstranili. Joslin se kromě strážení parku zabývají biologii a specializují se na netopýry. Informovala o tom agentura AP.

Jen několik dní po této události však Joslin přišlo oznámení o propuštění ze zaměstnání. Důvodem podle vedení parku bylo „nepřijatelné chování“ – konkrétně právě vyvěšení vlajky, které podle nich porušilo pravidla parku. Podle Joslin a jejich zástupců jde o nespravedlivý krok, který je motivovaný politickými tlaky nové administrativy Donalda Trumpa.

„Opravdu mě to bolelo, protože současná administrativa přichází se spoustou opatření, která jsou namířena proti trans lidem, a já jsem nebinární," řekli pětatřicetiletí Joslin agentuře AP a dodali, že vyvěšením vlajky chtěli říct že: „V národních parcích jsme všichni v bezpečí.“

„Agentury podnikají správní kroky proti několika zaměstnancům Yosemitského národního parku a možná také trestní stíhání vůči některým návštěvníkům parku, kteří údajně porušili federální zákony a předpisy týkající se demonstrací,“ uvedla mluvčí Národní parkové služby Rachel Pawlitz pro web The New York Times (NYT).

Nová pravidla Yosemitského národního parku, podepsaná hned den po incidentu, zakazují vyvěšování vlajek, bannerů a cedulí na 94 % území parku označeného jako divočina. Zástupci parku toto opatření obhajují jako nutné pro ochranu přírodních zdrojů a bezpečnost návštěvníků, ale kritici upozorňují, že jde o omezování svobody projevu.

Podle Joanny Citron Dayové, bývalé federální právničky a nynější členky skupiny Public Employees For Environmental Responsibility, se vlajky na El Capitanu vyvěšují již dlouho a bez následků. Tato skupina zastupuje Joslina, ale žádný soudní spor zatím neprobíhá.

Například v únoru demonstranti vyvěsili na El Capitan obrácenou americkou vlajku na protest proti propouštění zaměstnanců Správy národního parku ze strany Trumpovy administrativy. Připomíná list New York Times. Tato akce následovala krátce po náhlém propuštění nejméně 1 000 zaměstnanců Správy národních parků v rámci rozsáhlého škrtu federální státní správy, který dříve dohlížel bývalý Trumpův spojenec, miliardář Elon Musk.

Organizace World Weather Attribution přišla se zjištěním, že kvůli klimatickým změnám byla pravděpodobnost výskytu vlny veder v severských zemích nejméně desetkrát vyšší, než by byla ve světě bez globálního oteplování.

„I relativně studené skandinávské země se potýkají s vlnami veder kvůli tomu, že se svět oteplil o 1,3 stupně celsia,“ uvedl autor studie Friederike Otto z Imperial College London.
Vědci varují před tím, že vlny veder mají za následek přetížení nemocnic, větší riziko požárů nebo rozkvět toxických řas. Podobné jevy budou podle odborníků do roku 2100 pětkrát častější, pokud svět neomezí fosilní paliva.

S požáry kvůli vedrům nyní bojují ve Španělsku nebo Portugalsku, pohroma připravila o život zatím šest osob. S ohněm na Pyrenejském ostrově bojují tisíce hasičů spolu s vojáky za pomoci vypůjčených letadel ze zahraničí.

Tvůrci prostřednictvím vozidel vyprávějí nadčasový příběh nešťastné lásky v netradiční a vizuálně působivé podobě. „Musím říct, že jsem čekala, že to bude blbost, ale bylo to dobré. Opravdu se mi to líbilo,“ řekla divačka Maia Maisate po zhlédnutí představení.

Netradiční interpretace slavné hry se odehrává v opuštěném vápencovém lomu na estonském venkově. Před provizorním hledištěm se pohybuje několik vozidel, od městských autobusů přes hasičské vozy po nákladní automobil nebo míchačku na beton. Auta jsou ozdobená srdíčky, píše agentura Reuters.

„I když to byla auta, působilo to podle mě opravdu roztomile a mile. Třeba ve scéně, kdy si vozy, dalo by se říct, dávaly polibek, byla energie zachycena skvěle. Ta něha a láska,“ popsala své dojmy další divačka Maia Pussim. V originálním zpracování klasické tragédie se nemluví, představení ale doprovází ohňostroj a hudba včetně hitu Lovefool od švédské skupiny The Cardigans.

Možnou příčinou mohou být podle britského serveru Guardian též rostoucí míra obezity a stárnoucí populace. Nejvýznamnější roli mají ale podle doktorky Sahnny Swanové z Icahn School of Medicine na Mount Sinai v New Yorku právě environmentální faktory.

Profesorka společně se svým týmem zkoumala data z celého světa. Země rozdělily na západní a nezápadní. V obou případech došly ke stejnému závěru. Míra poklesu se v posledních letech výrazně zvýšila. Swanová tvrdí, že za poklesem mohou stát například ftaláty. Chemické látky, které se přidávají do plastů, aby byly pružné a měkké.

Vědkyně už dříve zkoumala účinek ftalátů na nenarozené chlapce a zjistila, že v kritickém období těhotenství mohou vést k jemným deformacím v sexuálním vývoji. „A když vidíte, že celkový počet spermií celosvětově klesá, domnívám se, že jde o významný účinek brzké expozice těmto chemikáliím,“ dodává Shanny Swanová.

Guardian píše, že účinné řešení zatím vlády po celém světě nepřijaly. Téměř 100 zemí podepsalo deklaraci, která požaduje „právně závaznou povinnost postupně vyřadit nejškodlivější plastové výrobky a problematické chemikálie“. Opomíjí ale jakoukoli zmínku o kontrole těchto chemikálií.

Více než čtyři pětiny obyvatel pijí vodu z kohoutku každý den, a to převážně bez filtrace. Pražské vodovody a kanalizace uvedly, že za tím stojí důvěra v kvalitu vody. Tu denně kontrolují akreditované laboratoře a hygienické stanice. Informoval o tom web Ekolist.cz.

„Překvapivě vysoké je i číslo u generace Z, kde si vodu z kohoutku pravidelně dopřává 85 procent respondentů,“ řekl mluvčí PVK Tomáš Mrázek. Podle něj to může souviset s důrazem na udržitelnost, ekologické smýšlení a snahu minimalizovat používání plastů.

81 procent lidí kohoutkovou vodu vůbec nefiltruje. To podle Mrázka souvisí s důvěrou v kvalitu pražské vody. Podle PVK je kvalita vody v Česku jedna z nejvyšších v Evropě.

„Pitná voda je v celé Praze nezávadná, zcela vyhovuje českým i evropským standardům po stránce fyzikální, chemické, mikrobiologické i biologické,“ řekla ředitelka komunikace PVK Marcela Dvořáková.

Pravidelně také klesá spotřeba balených vod. Potravinářská komora už dříve uvedla, že zatímco v roce 2008 jeden obyvatel vypil za rok 297 litrů minerálních vod a nealkoholických nápojů, v roce 2017 to bylo necelých 242 litrů a v roce 2022 šlo o 230,5 litru.

Zatímco skibidi odkazuje na fenomén z YouTube, pořad Skibidi Toilet, delulu je zkratka pro anglické slovo delusional. Informoval o tom web Deutsche Welle (DW).

Mezi další nové výrazy zařazené do britského slovníku patří „lewk“ nebo „tradwife“. Zatímco lewk znamená promyšlený a originální styl oblékání, termínem tradwife se označují ženy, které propagují tradiční patriarchální pojetí rodiny, kdy je žena většinou v domácnosti, zatímco muž vydělává peníze. Mezi nejznámější „tradiční manželky“ patří Nara Smith. Influencerka se proslavila videi, ve kterých svému manželovi připravuje domácí fantu nebo dubajskou čokoládu.

Autoři podle serveru DW do slovníku ale zařadili i nové odborné termíny, a to například „forever chemicals“, v překladu věčné chemikálie. To jsou škodlivé látky, které zůstávají léta v životním prostředí.

Podle Colina McIntoshe z Cambridge Dictionary je neobvyklé, že se ve slovníku slova jako skibidi nebo delulu objeví. „Přidáváme jenom slova, u kterých se domníváme, že se uchytí,“ říká McIntosh.

Členské státy Africké unie požadují, aby vlády a mezinárodní organizace začaly používat přesnější mapy, ve kterých bude velikost kontinentu odpovídat skutečnosti. Kampaň Correct the Map, kterou Unie podpořila, vyzývá k používání mapy podle projekce Equal Earth z roku 2018. Toto grafické znázornění bere v potaz skutečnou velikost států.

„Současná velikost Afriky na mapě je špatně,“ říká Moky Makura z organizace Africa No Filter. „Je to největší misinformace a dezinformační kampaň na světě, musí to zkrátka přestat,“ dodává podle britského serveru The Guardian Makura.

Za zobrazením země, které pochází z 16. století, stojí vlámský kartograf Gerhard Mercator. Podle této mapy jsou kontinenty zobrazeny nerovnoměrně, oblasti na severu okolo Severní Ameriky a Grónska jsou větší, zatímco Afrika a Jižní Amerika vypadají menší. Afrika je přitom druhý největší kontinent na světě. S Mercatorovým zobrazením stále pracují firmy nebo školy, Google od něj upustil v roce 2018 a místo toho nabízí 3D zobrazení Země. Uživatelé ale stále můžou přepnout na Mercatorovo zobrazení.