Naše byty jsou jejich džungle. Vědec vysvětlil, proč jsou kočky tak divné

Společnost NMT Think Pink byla najímána obcemi, stavebními firmami a jednotlivci k likvidaci odpadu, zejména stavebního materiálu. Místo řádného zpracování však firma odkládala netříděný odpad na 19 místech napříč Švédskem, uvádí britský web The Guardian. Ve středním Švédsku byla v letech 2015 až 2020 údajně odpovědná za uložení nebo zakopání přibližně 200 000 tun odpadu. V důsledku toho došlo k úniku nebezpečných látek, jako jsou PCB (polychlorované bifenyly užívané například v chladících systémech), olovo, rtuť a arsen, do ovzduší, půdy a vody, což představuje vážné riziko pro veřejné zdraví a životní prostředí.

Vancor, která se kdysi označila za „královnu odpadků“, byla uznána vinnou z 19 závažných ekologických trestných činů, její bývalý manžel Thomas Nilsson dostal trest 3,5 roku vězení za 12 podobných deliktů. Soudní proces, který trval více než 80 dnů výslechů a výpovědí 150 svědků, vedl k odsouzení 10 z 11 obžalovaných. Pět z nich dostalo tresty od dvou do šesti let vězení, ostatní obdrželi kratší tresty odnětí svobody nebo podmíněné tresty za činy proti životnímu prostředí. Obžalovaní rovněž musí zaplatit odškodné ve výši více než 550 milionů korun.

Podnikatelka již dříve švédským médiím sdělila, že její společnost jednala v souladu se zákonem, píše web BBC. Podle prokurátorů ovšem společnost NMT Think Pink, která zkrachovala v roce 2020, kdy byla Vancor zatčena, neměla v úmyslu nakládat s odpady v souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí. Jan Tibbling, obhájce Vancor, řekl švédské televizi SVT, že se jeho klientka proti rozsudku odvolá. Švédská média označují tento případ za největší ekologický skandál v novodobé historii země. Případ švédské „královny odpadu“ je důkazem, že ekologické zločiny mají reálné důsledky a že ochrana přírody je společnou odpovědností.

Na sociálních sítích, zejména na TikToku, se už v minulém roce rozhořela debata mezi generací Z a mileniály ohledně stylu nošení ponožek. Zatímco mileniálové preferují nízké ponožky, které zůstávají skryté v botách, gen Z se přiklání k vyšším ponožkám, které jsou viditelné a často barevné či s potiskem. Tento rozdíl ve stylu nošení ponožek se stal symbolem širšího generačního rozdílu v módních trendech.

Podle údajů značky Hanes z roku 2024 se prodeje ponožek, které sahají nad kotník, od roku 2021 zvýšily o 5,9 %, zatímco prodeje nízkých ponožek klesly o 3,8 %. Podobný trend zaznamenaly i další značky, jako Aritzia a Bombas, které hlásí pokles prodeje nízkých ponožek a nárůst prodeje vyšších modelů, píše Vogue. Tento posun v preferencích naznačuje, že generace Z upřednostňuje styl, který je více viditelný a výrazný.

Obě generace také mají své koně, kteří tyto tendence potvrzují. Zatímco gen Z reprezentuje kupříkladu americká zpěvačka Billie Eilish, která na svých koncertech vystupuje ve volném oblečení a její outfity doplňují výrazné boty s crew ponožkami, mileniály zastupuje třeba americká herečka Jennifer Lawrence, které módní magazín Vogue věnoval na svém webu aplaudující titulek: „Jennifer Lawrence odvážně vykročila v ponožkách pro mileniály“.

Na druhou stranu se ale dnešní zoomeři některými módními kousky postupně vrací k Y2K stylu, kterému kromě vyšších ponožek dominovaly mimo jiné tříčtvrteční kalhoty, mikiny či trička odhalující břicho nebo výrazné tenisky na vyšší platformě.

To, co by mohlo být jen mírným generačním rozdílem v módních preferencích, se však na sociálních sítích zveličuje do podoby teatrální války, v níž si mezi sebou zástupci obou generací vyměňují jízlivé posměšky, upozorňuje list The New York Times. Tento trend tak ukazuje, jak sociální sítě, zejména TikTok, ovlivňují módu. Platformy umožňují rychlé šíření nových trendů a poskytují prostor pro vyjádření individuálních stylů. Nejenže to přispívá k rychlým změnám v módních preferencích, ale prohlubuje to i nové generační rozdíly.

Žalobu farmář podal skrze konzervativní právní institut Wisconsin Institute for Law & Liberty (WILL), který tvrdí, že tyto programy porušují ústavní právo na rovné zacházení, píše agentura AP. Farmář Adam Faust, který v roce 2021 úspěšně zažaloval Bidenovu administrativu za rasovou diskriminaci v rámci programu USDA pro odpouštění farmářských půjček, nyní upozorňuje na pokračující nerovnost. Tvrdí, že ve srovnání s menšinovými farmáři, včetně žen, bílé farmáře znevýhodňují vyšší administrativní poplatky nebo omezené dotace na environmentální projekty.

Stejně tak prostřednictvím konzervativní právnické firmy poukazuje na skutečnost, že se cítí být poškozen vzhledem k programu amerického ministerstva zemědělství, který garantuje 90 % hodnoty půjček bílým farmářům, ale 95 % ženám a rasovým menšinám. „Ministerstvo zemědělství by mělo dodržet prezidentův slib daný americkému lidu, že ukončí rasovou diskriminaci ve federální vládě,“ uvedl Faust v písemném prohlášení.

Trump od svého nástupu do funkce usilovně pracuje na zastavení vládních iniciativ zaměřených na DEI, aby dodržel svůj předvolební závazek a prosadil výraznou změnu kultury v USA – od podpory rozmanitosti směrem k důrazu na konkrétní výsledky.

I přes změny v administrativě a zrušení některých projektů ale podle WILL stále zůstávají v nabídce ministerstva takové programy, které údajně diskriminují bílé muže, což je v rozporu s ústavním principem rovného zacházení. Pokud USDA neukončí tyto programy do 60 dnů, WILL ve svém dopise upozornil, že podá federální žalobu proti Trumpově administrativě. Žaloba představila tři programy a postupy USDA, které podle ní bílé muže znevýhodňují. Prezident Národní asociace černošských farmářů John Boyd naopak kauzu odsoudil. „Ti, kdo jsou nyní poškozeni, jsou jednoznačně černošští farmáři,“ řekl.

Celý spor tak odráží hluboké napětí mezi snahami o podporu diverzity a požadavkem na rovné zacházení podle zákona a nadále polarizuje nejen zemědělskou komunitu, ale i širší veřejnost ve Spojených státech.

Do poloviny století by mělo jen ve Velké Británii žít až o 8 milionů lidí víc. Pokud se tak podle serveru Independent nezmění návyky současné společnosti, tak bude zemi chybět až 5 miliard litrů vody denně, varuje úřad. Vzroste totiž množství spotřebované vody kvůli tomu, že víc lidí bude prát, mýt nádobí, ale i využívat velká datová úložiště, která potřebují k chlazení velké množství vody.

Datová úložiště, jejichž význam s rostoucí důležitostí umělé inteligence poroste, denně odhadem spotřebují 360 tisíc litrů vody. Vyplývá to z informací serveru Data Centre Review, který spotřebu sleduje.

Aby lidé datovým centrům ulevili, a šetřili tak vodu, mohou podle ochránců životního prostředí například mazat starou elektronickou komunikaci, která zabírá v úložištích místo. Centra by měla podle britské energetické společnosti do roku 2030 spotřebovat až 6 procent veškeré spotřebované energie.

Kromě toho ale ochránci životního prostředí vyzývají například k zastavení kohoutku s vodou při čištění zubů, zapínání pouze plné myčky a pračky a sběru dešťové vody, píše Independent.

„Zaměstnanci se rozhodli zůstat pospolu, dokud nedorazí vedení,“ oznámila zástupkyně odborářské organizace CGT-Culture Sarah Sefian. „Hlavními problémy, které musíme vyzdvihnout, jsou přeplněnost muzea a nedostatek personálu,“ dodala.

Pracovníci zřejmě nejslavnějšího muzea na světě si stěžují na příliš velké množství návštěvníků, nedostatek odpočinkových míst nebo toalet, informuje přední francouzský deník Le Monde.

Zavřené brány překvapily tisíce zájemců o vstup do muzea, kteří už čekali před vchodem. Kolem slavné pyramidy se tak táhla dlouhá fronta lidí, která sahala až do nákupní galerie pod pyramidou, kde je vstup dovnitř. Někteří lidé, kteří chtěli vidět slavná díla vystavená uvnitř, to vzdali a odešli.

„Mona Lisa právě uvnitř naříká,“ řekl americké agentuře AP jeden z překvapených turistů ze Spojených států, který se těšil, že uvidí slavný Da Vinciho obraz. „Asi i ona potřebuje volno,“ dodal s úsměvem.

Podle AP je Louvre symbolem přebujelého turismu, s kterým se potýkají města po celém světě od Benátek po Barcelonu. Galerii ročně navštíví asi 8.7 milionu lidí – to je víc než dvojnásobek toho, na co je galerie navržená.

Prezident Emmanuel Macron už dřív představil rozsáhlý plán vládních investic do desetileté renovace nejnavštěvovanějšího muzea na světě, které je podle svého vedení v žalostném stavu. Při rekonstrukci se počítá s tím, že malba Mona Lisy bude viset ve zvláštní místnosti tak, aby návštěvníci mohli navštívit pouze ji.

Plasencia je podle serveru ABC News jedním z pěti lidí, kteří jsou stíhaní v souvislosti s úmrtím slavného herce. Lékař, který provozoval kliniku akutní péče v Malibu, by měl v srpnu stanout před soudem. Hrozí mu až 40 let za mřížemi.

Muž přiznal vinu poté, co se jiný lékař, Mark Chavez, přiznal k distribuci ketaminu v říjnu 2024. Chavez by měl jít podle ABC News do vězení v září. Plasencia řekl, že Perrymu a jeho asistentovi Kennethovi Iwamasovi předal 20 lahviček s ketaminem, ketaminové pastilky a injekční stříkačky. Iwamasa by měl do vězení nastoupit v listopadu.

Dalšími obviněnými jsou Eric Fleming a Jasveen Sangha, kteří herci ketamin prodali. Sangha byla dokonce známá jako „Ketaminová královna“.

Perryho našli mrtvého v jeho domě v Los Angeles v říjnu 2023, bylo mu 54 let. V prosinci pak přišla zpráva, že jeho úmrtí souviselo s požitím ketaminu, který se používá jako anestetikum a v poslední době stále častěji také na potlačení duševních problémů. Perry podle zjištění vyšetřovatelů podstupoval terapii ketaminem kvůli depresím, pitva ale v jeho krvi odhalila hladinu látky, která zhruba odpovídala jejímu použití k uvedení pacienta do narkózy.

Perry si získal srdce diváků po celém světě jako představitel sarkastického a zároveň nejistého Chandlera Binga, kterého v deseti sériích Přátel ztvárnil ve všech více než 230 epizodách.

O případu píše slovinská veřejnoprávní RTV SLO. Záchod Amerika byl vystavený v Blenheimském paláci v hrabství Oxfordshire na jihu Anglie. Zločin zosnovali James Sheen (40) a Michael Jones (39). Sheen si výstavu prohlédl hned třikrát, jednou si dokonce zarezervoval soukromou prohlídku. Při té příležitosti si nafotil okna i další cesty, kterými se dostat dovnitř.

Oba muži s dalšími pomocníky nad ránem vjeli kradenými auty na dvůr a oknem se vloupali dovnitř. Podle BBC pak kladivy toaletu vypáčili z podlahy a ukradli. Na místě ale nechali svoje náčiní, pomocí kterého se je podařilo snáz vypátrat. Soudce oxfordského Korunního soudu Ian Pringle řekl, že jde o „drzou a nestoudnou krádež, která trvala asi 5 a půl minuty.“

Sheena usvědčily i stopy zlata nalezené na jeho oblečení. Se svým kumpánem totiž záchod rozřezal a prodal. Důkazy na sebe poslal i svým příbuzným, když se pochlubil fotkou 520 000 liber (15 milionů korun), které si vydělal prodejem zlata. Sheen i Jones mají podle státního zástupce Juliana Christophera bohatý trestný rejstřík. Sheen byl v době loupeže v podmínce za přestřelku. Celkem si už měl odsedět 19 let. Jones má první záznam z doby, kdy mu bylo 13 let.

Na problém upozorňuje australská veřejnoprávní stanice ABC. Minerály uvnitř lidských kostí postupně odumírají a přirozeně je nahrazují nové. U žen tento proces vrcholí kolem 30. roku života, nejohroženější jsou pak po menopauze. David Scott z Deakinovy univerzity ale říká, že sedavý styl života, který je pro lidi v 21. století stále typičtější, může zadělat na problémy všem, a to už v dětském věku.

Mezi další rizikové faktory patří nedostatek vápníku a vitamínu D, kouření a pití alkoholu, ale i dědičnost. Studie Deakin University varuje, že v roce 2033 bude kvůli osteoporóze docházet v Austrálii ke zlomenině každých 30 sekund. A jak řídnutí kostí předejít?

Mezinárodní nadace pro osteoporózu radí kombinaci zdravé stravy bohaté na vápník a bílkoviny, spolu s pobytem na sluníčku a cvičením. Průměrný mladý dospělý podle ní potřebuje alespoň 15 minut slunečního svitu denně.

Podle ABC je potřeba taky zvolit vhodný cvičební plán. Běžná procházka je podle webu sice dobrá pro načerpání vitamínu D, tělo při ní ale moc nezpevní. Klíčové jsou různé zátěžové cviky, vyplatí se taky dřepy, kliky a sedy lehy. Lidi by měli posilovat nárazově, aby tělo námahu neočekávalo a muselo se s ní poprat. ABC doporučuje cvičit třeba během reklam v televizi, při čekání na autobus nebo při vaření. A jestli bydlíte v bytovém domě, dejte před výtahem přednost schodům.

Překvapivě se podle Euronews ve statistikách umístilo na 5. nejhorším místě Švýcarsko s téměř 20 % nízkopříjmových důchodců. Následuje tak postkomunistickou Litvu. Česko je se 7,6 % naopak 9. nejlepší z 30 sledovaných zemí. Ze zemí bývalého východního bloku je na tom lépe akorát Slovensko. Nejlépe si vedou senioři z Islandu, Norska a Dánska.

Žebříček sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na základě takzvané míry příjmové chudoby. Data pocházejí z roku 2023. Pro výpočet je potřeba znát mediánový příjem v rámci jednotlivých zemí. Ve finanční tísni se podle organizace nachází každý, komu za rok přijde méně než 50 % této částky. U nás byla podle Českého statistického úřadu v 1. čtvrtletí mediánová mzda 38 385 korun za měsíc na osobu, polovina této částky je tedy 19 192 korun.

Podle analytika OECD Andrewa Reillyho za rozdíly mezi jednotlivými státy stojí hlavně odlišně nastavené systémy penzí. „Nízké důchody jsou hlavním faktorem přispívajícím k chudobě důchodců.“ Euronews řekl, že například pobaltské státy silně vážou důchody na předchozí výdělky a zároveň nemají tak rozvinutý systém sociálních dávek. Naopak severské země podle něj penze vyplácejí univerzálněji a míra chudoby je tak minimální.