Neprodané stromečky sežerou zvířata v pražské zoo

Podle serveru Euronews je publikace rozdělena do tří samostatných částí. První s názvem „Chránit se“ má zvýšit solidaritu, pokud jde o ochranu sebe a svých nejbližších, a je v ní seznam věcí pro přežití. Doma by podle příručky měl mít každý nejméně šest litrů balené vody, deset konzerv, baterie a svítilnu pro případ výpadku proudu. Další část podrobně popisuje co dělat v případě bezprostředního ohrožení a poslední část vysvětluje, jak se přihlásit do záložních sil, ať už vojenských, nebo komunálních. „Cílem dokumentu je zajistit odolnost obyvatelstva vůči všem typům krizí, ať už přírodních, technologických, kybernetických nebo bezpečnostních,“ uvádí se v prohlášení vlády.

Francouzská vláda se k tomuto kroku nechala inspirovat zeměmi na severu Evropy. Například Švédsko má v tomto ohledu dlouholetou tradici, brožuru s názvem „Když přijde krize nebo válka“ vydává už od 2. světové války. Loni v listopadu se dočkala nejnovější aktualizace. Najdeme v ní rady ohledně teroristických útoků, pandemických i environmentálních hrozeb, ale i konvenční války. Pokrývá rovněž psychologické aspekty, další její sekce je zaměřená na případné útoky jadernými zbraněmi.

Oznámení o distribuci příručky pro přežití vyvolalo na francouzském internetu kritiku. Mnozí ji označují za plýtvání penězi, někteří ji přirovnávají k brožurám z dob studené války a jiní píší: „Přestaňte vytvářet atmosféru strachu a úzkosti.“

Jejich výzkumu z minulého roku si všímá stanice NPR. Zúčastnilo se ho víc než 1 200 majitelů psů a zjistil, že psi nepřekvapivě nejvíce reagují na obrázky a videa zvířat, zejména jiných psů.

Ve studii se ukázalo, že sportovní a pastevečtí psi sledují televizi více než ostatní plemena. A mladší štěňata se zdála být více zaujatá než starší psi, což je pravděpodobně způsobeno jejich silnějším zrakem. Velice oblíbený byl u psů film Lví král.

Tento měsíc The New York Times informoval o dalším filmu, který má zřejmě zvláštní vliv na naše domácí mazlíčky. Lotyšský film Flow –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v česku známý jako Kočičí odysea–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nedávno získal Oscara za nejlepší animovaný film. Snímek neobsahuje žádné dialogy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen hudbu a zvířecí vokalizace kočky, kapybary, psa, lemura a ptáka, kteří se spojí, aby přežili katastrofickou povodeň v postapokalyptickém světě.

V poslední době se na sociálních sítích objevují videa koček a psů, kteří film upřeně sledují s nastraženýma ušima. Podle výzkumníků je to nejspíš proto, že domácí mazlíčci slyší realistické zvuky postav, uklidňující instrumentální hudbu a vidí vizuální efekty.

„Ve filmu je použito mnoho opravdu krásných barev,“ říká veterinární oftalmoložka Freya Mowatová. „Takže černá kočka na takovém barevném pozadí vynikne, a když se zamyslím nad tím, jak psi vidí pomocí svého barevného vidění, myslím, že přesně tento kontrast je pro ně velmi výrazný.“

„Lidé se smějí, když říkám, že dělám tento výzkum, ale pak je to přiměje k zamyšlení, protože si uvědomí, že jde o mnohem víc než jen o pouštění televize psům. Pro některé lidi je totiž právě zvíře tvorem, se kterým tráví nejvíce času. Takže si myslím, že to má pro lidi velký význam,“ říká Mowatová.

Jejího příběhu si všímá stanice CBS. Podle Dr. Brenta Nelsona, psychiatra a vedoucího lékařského pracovníka společnosti Newport Healthcare se sídlem v jižní Kalifornii, je nyní možné se na věc podívat i z vědeckého hlediska. „Chytré telefony provádí rozsáhlé změny v celém mozku,“ říká doktor.

Podle něj korejská studie z roku 2021 v časopise Nature ukázala výrazné zvýšení mozkové aktivity –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ negativní účinky závislosti na smartphonech. „Když závislý mozek dostane vlastně docela jednoduchý úkol, pracuje mimořádně tvrdě ve srovnání s mozkem bez závislosti,“ dodává doktor Brent Nelson.

Ve studii byly snímky magnetické rezonance mozků lidí závislých na chytrých telefonech velmi barevné, tedy velmi aktivní. To znamená, že jsou tito lidé méně pozorní a snadněji se rozptýlili –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ což se nyní neformálně nazývá jako „brain rot“.

„Vezměme si například školu, sedíte ve třídě a snažíte se soustředit. Rozhlížíte se kolem sebe a nevěnujete pozornost tomu, co se učitel snaží naučit. Tyto změny teprve začínáme pozorovat a víme, že jsou spojeny se změnami chování, depresemi a úzkostmi,“ řekl Nelson.

S tím souhlasí i studentka Katy Rosenbergová, která dodává, že jí sociální média ovlivnila v mnoha ohledech. „Na TikToku se objevovala videa, jak si lidé před školou dávají malé dávky omamných drog. A já si říkala: ‚Když to udělám, možná budu cool.‘ A začala jsem je brát taky.“ Aby se s tím vyrovnala, přihlásila se loni do léčebny. Myslí si, že kdyby do ni nešla, už by tu nebyla.

Při léčbě se musela vzdát telefonu a našla si jinou zábavu, od kreslení po hraní na kytaru. To jí, jak říká, pomohlo přenastavit mozek. „Ukázalo se, že hraní si ve špíně, pití z hadice a podobné věci, které jsou spíš typické pro generaci X (lidé, kteří se narodili mezi lety 1965 až 1980), skutečně umožňuje lidem zotavit se, cítit se lépe a usnadňuje jim jejich den,“ uzavírá studentka.

Všímá si toho agentura AP. Program odstraňování tetování, který byl zahájen v roce 2019, se nyní koná každý ramadán, měsíc půstu, zvýšeného uctívání, náboženských úvah a dobrých skutků. Letos se do něj přihlásilo přibližně 700 lidí. Celkem si nechalo své tetování odstranit přes 3 000 lidí.

Tetování je v některých asijských kulturách stále silně spojeno s gangy a kriminalitou. Podle AP mohou být navíc ženy s tetováním označené za promiskuitní nebo nepohodlné a nehodné sňatku. V Indonésii je většina obyvatel muslimského vyznání.

Sri Indrayati, 52 let, uvedla, že si nechala vytetovat jméno své první dcery na ruku krátce poté, co ji ve svých 22 letech porodila. Řekla, že toho litovala, když ji její dvě vnoučata neustále žádala, aby to vymazala, protože to vypadalo jako napsané tlustým fixem.

„Když jdu s vnukem do školy, děti si mezi sebou šeptají: ‚Podívej se na tu babičku, má tetování!‘“ řekla.

Podobně se cítí i třicetiletý kytarista Teguh Islean Septura, který si nechal potetovat záda, ruce a nohy, aby „vypadal cool“, když vystupoval v kapele. V poslední době ale Septura projevuje nově objevený zápal pro islám, včetně přesvědčení, že muslimové by neměli měnit tělo, které jim dal Bůh.

Ramadán má sloužit k přiblížení člověka k bohu a k sebereflexi. Podle tradice byl právě v této době seslán muslimskému prorokovi Mohamedovi korán a platilo, že o ramadánu se nemá válčit. Lidé se mají věnovat četbě koránu a náboženskému rozjímání. Skončit by měl na konci března.

V létě vyjde první e-kniha na motivy Skibidi Toilet. Informoval o tom web Screenrant.

„Jsme nadšeni, že můžeme být vydavatelským partnerem jedné z nejunikátnějších knih naší doby – skutečného kulturního fenoménu, který má ohlas u čtenářů všech věkových kategorií,“ řekla Debra Dorfman ze společnosti Scholastic. Novinky si všímá server Screen Rant.

Nové zpracování by mohlo podle společnosti pomoct rodičům odvést potomky od telefonů a tabletů, ale zároveň jim umožnit věnovat se obsahu, který je baví. Jde o další iteraci, která bude vycházet z populárních a kontroverzních youtubových videí. Už loni v létě informoval server Variety o tom, že Hollywood připravuje televizní a filmové zpracování pod taktovkou režiséra Michaela Baye.

Skibidi Toilet začalo v roce 2023 jako video od Alexeje Gerasimova, který si říká Boom. Rychle se vyvinulo v digitální sérii, která si podmanila duch doby. V youtubové sérii se mimozemský druh mechanizovaných záchodových hybridů známých jako Skibidi Toilets snaží vyhladit lidstvo. Na obranu vyráží humanoidi s kamerami, reproduktory a televizními obrazovkami místo hlav. Animátor po expanzi franšízy teď nejspíš někde radostí skanduje „Skibidi dop dop dop yes yes“.

„Pomocí vysoce realistických syntetických obrázků a videí jsou pachatelé schopni oklamat či vydírat oběti, nebo se vydávat za jiné osoby. Modulace hlasu pomocí umělé inteligence nebo deepfake video hovory hrozbu zesilují a umožňují nové formy podvodů, vydírání a krádeží identity,“ uvádí zpráva Europolu, kterou cituje agentura AP.

Evropský policejní úřad na konci února zasáhl proti mezinárodní síti, která pomocí umělé inteligence vytvářela videa znásilňování dětí a nabízela je on-line. Během celosvětové operace s názvem Cumberland bylo podle BBC zatčeno nejméně 25 lidí v 19 zemích. Podle Europolu šlo o jednu z prvních operací zahrnující generovaný materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí.

V nové zprávě Europolu se také píše, že trestné činy od obchodování s drogami, po pašování lidí, praní špinavých peněz, kybernetické útoky a online podvody podkopávají společnost a právní stát tím, „že generují nezákonné příjmy, šíří násilí a normalizují korupci“.

Dokument také uvádí, že se v poslední době zločinci stále úžeji spolupracují s některými státy a provádí útoky na evropskou kritickou infrastrukturu. Podobné útoky podle dokumentu pocházejí často z Ruska a zemí v jeho sféře vlivu.

Náměstek polského ministerstva vnitra Maciej Duszczyk zmínil nedávný kybernetický útok na nemocnici jako nejnovější příklad ve své zemi. „Ta nemocnice bohužel musela na několik hodin zastavit svou činnost. Šlo o vážný kybernetický útok,“ zesílený vlivem umělé inteligence, uvedl Duszczyk.

Válka mezi mileniály a generací Z našla v posledních týdnech nové bitevní pole – na TikToku zahořel konflikt o oblečení na cvičení. 

Generačního sporu na sociální síti TikTok si všímá americký list New York Times (NYT). Debata o přiléhavém oblečení – do posilovny i na běžné nošení – se vede už léta, ale v poslední době eskaluje právě na čínské sociální síti. Někteří uživatelé ve videích předvádí své oblíbené přiléhavé cvičební úbory a přesvědčují ostatní o výhodách. Jiní vyjadřují překvapení nad tím, že jejich oblečení na cvičení může způsobit, že je někteří lidé považují za starší. Uživatelka z generace Z komentující různé kombinace popsala, že těsné úbory ji připomínají střední školu.

Sarkastické spory mezi mileniály a generací Z jsou už dlouho oblíbenou kratochvílí. Vášnivé diskuse se vedou o výšce ponožek nebo o správné šířce nohavic u kalhot. Závratně rychlý koloběh trendů rozdmýchávaný na internetu přiměl některé příslušníky generace Z, aby se na trendy úplně vykašlali.

„Proč se vždycky musí z něčeho dělat něco většího, než to je. Proč lidé prostě nemohou nosit to, co chtějí, v čem se cítí pohodlně?“ řekla osmadvacetiletá Stephanie Zambra z Miami pro NYT v telefonickém rozhovoru.Třiadvacetiletá Alexa Amiel zveřejnila podobně kritické video a poznamenala, že tyto debaty jsou často genderově podmíněné. „Je frustrující, že tyto diskuse jsou vždy zaměřeny na ženy a že se neustále snažíme přijít na to, jaký bude další trend,“ uvedla pro americký list Alexa.

Litevci do 30 let jsou podle World Happiness Report nejšťastnější na světě. Překvapivé? Možná. Tahle malá pobaltská země, která si letos připomíná 35 let nezávislosti, sice leží na hranici s Ruskem a Běloruskem, ale její mladí se místo strachu soustředí spíš na party, startupy a budování komunity.

„Opravdu si tvořím život, jaký chci,“ říká Sandra (25) z Kaunasu, která vede kulturní iniciativu Emerging Kaunas. Přestože se Litva stále vyrovnává s vysokou mírou sebevražd a alkoholu, nová generace se na budoucnost dívá jinak. „Naše generace je první, která nežila pod sovětskými pravidly,“ říká Simas (26), IT specialista a DJ.

Hlavní město Vilnius zažívá ekonomický boom – inovativní finanční společnosti, technologické startupy a levné bydlení lákají mladé talenty. Kromě toho tu roste pulzující noční život. „Máme tu fakt dobrou scénu, klidně bych ji srovnal s Berlínem,“ tvrdí Simas, který po večerech roztáčí desky v místních klubech.

Alkohol ale už není středobodem zábavy. „Chodíme do barů kvůli lidem, ne kvůli chlastu,“ říká herečka Lina (26). Mladí Litevci dnes podle průzkumů považují pití za přežitek minulosti.

I když je Vilnius na vrcholu žebříčku štěstí, ne každý v Litvě se cítí stejně. Greta (20) z Kaunasu by se ráda přestěhovala do hlavního města, ale nemůže si to dovolit. „Štěstí je otázka peněz. Já na něj zatím nemám,“ říká.

Kromě ekonomických rozdílů je tu ještě jeden strašák – Rusko. Po invazi na Ukrajinu jsou Litevci ve střehu. „Máme instrukce, co dělat při napadení, ale nemůžeme žít jenom tím. Musíme si užívat každý den,“ říká studentka Orinta (21).

A tak zatímco se jejich rodiče obávají budoucnosti, litevská Gen Z slaví přítomnost. „Naše úžasná techno scéna možná vychází z toho, že nevíme, co bude zítra. Ale dneska? Dneska tancujeme,“ uzavírá Aistė.

Vědci z Linköpingské univerzity ve Švédsku objevili způsob, jak plně recyklovat moderní solární panely s použitím vody jako hlavního rozpouštědla. Tato metoda umožňuje opakovaně recyklovat všechny části moderního solárního článku bez použití environmentálně nebezpečných rozpouštědel. Recyklovaný solární článek má navíc stejnou účinnost jako původní. Celá metoda pracuje s jednou z nejslibnějších technologií pro solární články nové generace – využítím perovskitu.

Perovskit je minerální materiál s krystalickou strukturou, který umožňuje vysoce účinnou přeměnu slunečního záření na elektřinu. Perovskitové solární články jsou navíc relativně levné a snadno vyrobitelné, a navíc také lehké, flexibilní a průhledné. Díky těmto vlastnostem je lze umístit na různé povrchy, jako třeba na okna. Oproti křemíkovým solárním panelům mají perovskitové jednu nevýhodu – znatelně kratší životnost. I proto je efektivní způsob jejich recyklace alfou a omegou jejich skutečného pro-enviromentálního
potenciálu.

Dosud se pro demontáž perovskitových solárních článků používaly metody s použitím látky zvané dimethylformamid, běžné složky v rozpouštědlech barev. Dimethylformamid je ale toxický, nebezpečný pro životní prostředí a potenciálně i karcinogenní. To byl také jeden z důvodů, proč vědci z Linköpingské univerzity zahájili vývoj technologie, při které lze jako rozpouštědlo při demontáži degradovaných perovskitů použít vodu.

Dalším krokem pro vědce je zdokonalit metodu pro použití ve větším měřítku v průmyslovém procesu. Zároveň si svou technologii nechali patentovat.