Sběratelský artefakt-album Wu-Tang Clanu je ve vlastnictví nejnenáviděnějšího muže Ameriky

Odborníci uvádějí, že role mifepristonu v oblasti potratů a skutečnost, že v některých zemích je přístup k potratům omezen, brání provádění tolik potřebného výzkumu. Informoval o tom web The Guardian.

„Je velmi smutné, že úspěšné uplatnění mifepristonu v jedné oblasti klinické medicíny brání rozsáhlejšímu výzkumu dalších indikací, které by mohly prospět veřejnému zdraví,“ stojí ve společném stanovisku osmi spoluautorů zveřejněném v časopise The Lancet Obstetrics, Gynaecology and Women’s Health.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rakovina prsu nejčastějším nádorovým onemocněním žen ve většině zemí světa. Každoročně na ni zemře přibližně 670 000 žen.

Mifepriston je typ léku známý jako selektivní modulátor progesteronových receptorů. Pokud se prokáže jeho účinnost, mohl by pomoci ženám s vysokým rizikem rakoviny prsu, například těm, které jsou nositelkami genetických variant BRCA1 nebo BRCA2. V současnosti je těmto ženám obvykle nabízena chirurgická léčba, například mastektomie, nebo medikace, kterou autoři studie popisují jako „málo účinnou“.

Odborníci varují, že psychická zátěž spojená s „daní za single život“ může mít dlouhodobé následky. „O emocionálním vyčerpání, které s sebou samota přináší, se málokdy mluví, a krize životních nákladů tyto obavy ještě prohloubila. Příliš dlouhé žití v napětí, konfliktech nebo emocionálním odloučení může narušit sebevědomí, vyvolat úzkost a způsobit, že se lidé cítí beznadějně nebo uvězněni,“ říká psychoterapeutka a rozvodová poradkyně Eve Stanway pro britské The Times.

V jiném průzkumu, který si nechala zpracovat zpravodajská stanice Sky, výzkumníci zjistili, že život single osob může ve Spojeném království vyjít až o 2 533 liber ročně dráž, což je v přepočtu přibližně 72 tisíc korun.

Mladí svobodní lidé mají zároveň výrazně nižší pravděpodobnost, že si vytvoří finanční rezervu. Téměř třetina nezadaných mladých dospělých přiznává, že nemá žádný nouzový fond, zatímco mezi lidmi ve vztahu je to asi 16 %.

„Tyto statistiky jsou šokující. Lidé potenciálně zůstávají v nešťastných vztazích, protože účty jsou příliš vysoké na to, aby je zvládli sami. Je to daň za to, že jste svobodní – a tu dál zvyšují rostoucí životní náklady,“ říká Jim Islam, generální ředitel společnosti OneFamily, která průzkum zadala.

Průzkum provedla společnost Opinium v únoru pro OneFamily mezi 3 000 lidmi ve Velké Británii ve věku 18 až 40 let.

Tento virus u králíků zpravidla nezpůsobuje nic horšího než nápadné bradavičnaté výrůstky, které mohou připomínat rohy. I proto si zvířata na sociálních sítích vysloužili přezdívky jako „Frankensteinovi králíci“, „démoničtí králíci“ nebo „zombie králíci“, jak informuje agentura AP.

Shopeův papilomavirus se mezi králíky šíří zejména v létě prostřednictvím kousnutí od komára nebo blech. Úřady netuší, kolik zvířat je aktuálně nakažených, protože někteří lidé mohou opakovaně hlásit stejné jedince, upozorňuje web The New York Times.

Virus je znám už téměř 100 let a inspiroval starý folklór například legendu o zajdalenovi, v angličtině známém jako „jackalope“ – což je bájný králík s parohy. Tento virus má ale i hlubší vědecký význam. Právě jeho studium přispělo ke klíčovému pochopení vztahu mezi viry a rakovinou. Výzkumy Shopeova viru například pomohly odhalit, že i lidský papilomavirus (HPV) může vyvolat rakovinu děložního čípku, což vedlo k vývoji preventivních vakcín.

Ještě donedávna byly korektory a oční krémy symbolem boje za svěží vzhled. Teď se z kruhů pod očima stává ozdoba. Současnou ikonou stylu je podle webu WWD Wednesday Addams v podání Jenny Ortegy v novém seriálu Tima Burtona. Ortega se s tímto make-upem ukázala i na červeném koberci, ale její inspirace ale sahá dál do minulosti – k Angelině Jolie ve filmu Narušení nebo mladé Natalii Portman v Leonovi. Trend si oblíbily i Lily Rose-Depp, Gabbriette a influencerky Emma Chamberlain nebo Danielle Marcan.

Na TikToku pod hashtagem „tired girl makeup“ existují stovky návodů, z nichž některé mají přes 300 tisíc zhlédnutí. „Kruhy pod očima jsou šik, takže si na nich musíte dát záležet,“ říká influencerka Lara Violetta. Podle make-up artistky Kim Brown jde o „drsnou a cool oslavu autentičnosti.“

Tvůrci looku á la Wednesday sází na minimální množství použitých produktů a přirozený vzhled. Trend je opakem „clean girl“ estetiky – dokonale upravených tváří influencerů. „Tired girl není dívka, co tráví hodiny líčením. Má důležitější věci na práci,“ uvádí pro CNN maskérka Nirvana Jalalvand.

Farmakologická léčba ADHD, například methylfenidátem (v Česku nejčastěji známý jako Ritalin), může podle rozsáhlé studie publikované v British Medical Journal snížit rizika, která život s touto diagnózou obvykle provází. Výzkumníci sledovali téměř 150 tisíc lidí s nově diagnostikovaným ADHD a zjistili, že ti, kteří začali brát léky, měli o 17 % nižší pravděpodobnost prvního projevu sebevražedného chování, o 15 % menší riziko zneužívání návykových látek, o 12 % méně dopravních nehod a o 13 % nižší pravděpodobnost, že spáchají trestný čin.

U lidí s opakovanými problémy byl efekt medikace ještě výraznější – sebevražedné pokusy klesly po zahájení užívání léků o 15 %, zneužívání návykových látek a kriminalita o čtvrtinu a dopravní nehody o 16 %. Podle profesora Samauele Cortese z Univerzity v Southamptonu tak mohou zveřejněné výsledky studie pomoci pacientům lépe se rozhodnout, zda medikaci nasadit.

Snížení impulzivity a lepší soustředění, které medikace navozuje, podle odborníků vysvětlují nižší riziko nehod či násilných střetů. Profesor Stuart Kinner z Curtin University pro server BBC navíc dodává, že neléčené ADHD často vede k sebemedikaci alkoholem nebo drogami a to může zvýšit pravděpodobnost střetu se zákonem.

Studie ale podle webu New Scientist upozorňuje i na úskalí léčby: některé preparáty jsou obtížně dostupné a čekací doby na diagnostiku a jejich následné nasazení mohou být i v řádu let. Přesto výsledky naznačují, že medikace by měla být vnímána nejen jako prostředek ke zvládání základních příznaků, ale i jako prevence závažných důsledků ADHD.

Španělský tým zkoumá fenomén už deset let. Lidé s hudební anhedonií podle jeho zjištění netrpí poruchou sluchu ani celkovou dysfunkcí mozku a na jiná potěšení – třeba na jídlo, sex nebo finanční odměnu – reagují běžným způsobem. Chladnými je nechává pouze hudba. Jak píše web Vice.com, snímkování mozku ukázalo, že u těchto lidí chybí silné nervové propojení mezi sluchovou sítí, která zpracovává zvuk a centrem odměn, které reaguje na příjemné podněty. Výsledek? Ani ten největší hit u nich centra odměny v mozku prostě neprobudí.

Aby mohli výzkumníci lépe rozpoznat, kdo má k hudební anhedonii sklony, vytvořili takzvaný Barcelonský dotazník potěšení z hudby. Ten sleduje emocionální, sociální, fyzické i zvykové aspekty vztahu jednotlivce k hudbě. Lidé s hudební anhedonií v něm obvykle uvádějí, že nemají oblíbené písně, nikdy nezažili mrazení z tónů a necítí potřebu sdílet své hudební statistiky na Spotify – pokud ho vůbec používají.

Podle autorů studie může jít jen o jednu z forem obecnějšího jevu. U jiných lidí může být mozek „přeprogramovaný“ pro změnu tak, že s potěšením nereaguje třeba na jídlo, sociální kontakt nebo i na návykové látky. Roli může hrát genetika, prostředí nebo i drobné neurologické poškození, například úrazem.

Pro ty, které hudba nechává chladnými, má výzkum jednoduchý vzkaz: nejste vadní. Váš mozek je jen jinak zapojený – a potěšení nachází jinde než většina ostatních.

Britské univerzity zaznamenaly rekordní počet studentů, kteří během semestru pracují. Nová zpráva Higher Education Policy Institute (HEPI) ukazuje, že mnoho z nich musí odpracovat víc než 20 hodin týdně, aby pokryli své základní životní náklady. Na studium jim pak podle deníku The Guardian zbývá méně času a mizí i tradiční zkušenost s životem na univerzitě – méně se setkávají s ostatními, sportují, zapojují do spolků a tráví čas v kampusu.

„Podpora určená na základní potřeby je žalostně nízká. Studenti tak žijí v nevyhovujících podmínkách, pracují dlouhé hodiny nebo si půjčují na vysoký úrok,” řekl pro web Dazed Digital ředitel HEPI Nick Hillman.

Ani nejvyšší dostupná finanční podpora, určená jen studentům z nízkopříjmových rodin, aktuálně nepokryje ani polovinu nákladů na běžné studium. Zpráva proto navrhuje zavést minimální životní standard pro studenty – podle propočtů by měli mít k dispozici alespoň 260 liber týdně na živobytí bez nájmu a během tříletého studia tak dostat v průměru 61 tisíc liber.

Obraz studenta, který má čas filozofovat u piva, je tak prozatím jen nostalgickou vzpomínkou. Místo toho se z univerzitního života stává zápas o základní životní potřeby. Zavedení minimálního příjmu by mohlo vrátit britským studentům prostor nejen na studium, ale i na to, aby si své vysokoškolské roky opravdu užili – a ne je jen přečkali.

Rodina postaviček z pera Tove Janssonové poprvé ožila v roce 1945 v knize Mumínci a velká povodeň. Od té doby se stihli hlavní hrdinové – zvědavý Mumínek, pečující Mumínkova maminka, trochu roztržitý Mumínkův tatínek a jejich pestrá parta přátel – objevit v osmi knihách, několika televizních adaptacích, dvou tematických parcích a na jedné z nejznámějších kolekcí hrnků na světě.

Jak píše web Euronews, pro mnohé fanoušky je láska k Mumínkům celoživotní záležitostí. Britka Rosa Senn si na oslavy do Tampere přivezla nejen manželku Lizzie, ale i plyšového Mumínka, který kdysi sloužil jako „spojka” při jejich vztahu na dálku a později na svatbě nesl prstýnky. Německý pár Stefanie a Michael Geutebrückovi zase přiznává, že jejich sběratelská vášeň došla tak daleko, že celý jejich byt prý „vypadá jako obchod s Mumínky.”

Kouzlo Mumínků ale není jen v jejich roztomilosti. Tove Janssonová vytvořila jejich svět v napjaté poválečné době nejen pro odlehčení, ale také jako prostor pro témata jako přátelství, láska, hledání bezpečí a svoboda. Do příběhů se dostala i její vlastní zkušenost – například postava Tiki je inspirovaná její partnerkou, umělkyní Tuulikki Pietilä. Údolí Mumínků tak podle ABC News nenápadně prostupují i queer témata.

Letos se sice objevila drobná kontroverze, když newyorská knihovna dočasně odstranila z výzdoby zlomyslnou chlupatou postavičku Stinkyho kvůli obavám z rasistické interpretace, ale pro většinu fanoušků zůstávají Mumínci hlavně symbolem laskavosti a komunity, která i po osmdesáti letech drží pevně pohromadě.

Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat využívalo loni umělou inteligenci 13,5 % firem v EU s více než deseti zaměstnanci, o rok dříve to bylo 8 %. Generativní AI navíc podle průzkumu Microsoftu a LinkedInu používá při práci 75 % tzv. knowledge workers – tedy odborníků a pracovníků v oborech založených na znalostech – po celém světě. Přestože má tato technologie zvyšovat produktivitu, může podle webu Euronews zároveň narušovat důvěru na pracovišti.

Studie publikovaná v International Journal of Business Communication zkoumala reakce více než tisícovky amerických zaměstnanců na e-maily napsané s různou mírou pomoci AI. Hodnotila také, jak často respondenti umělou inteligenci při práci používají sami.

Zatímco své vlastní nasazení AI lidé posuzovali shovívavě, u nadřízených byli kritičtější – zvlášť pokud bylo zřejmé, že technologie pomohla s více než jen pravopisem či stylistickými úpravami. U zpráv s vysokou mírou AI asistence považovalo nadřízeného za upřímného jen 40 % dotázaných, zatímco u e-mailů s minimální pomocí umělé inteligence to bylo 83 %.

Vnímání použití AI se navíc měnilo podle účelu zprávy. U čistě informačních e-mailů zaměstnancům použití technologie příliš nevadilo. Pokud ale šlo o motivační nebo osobní sdělení, přijímali její zapojení výrazně hůře. Píše o tom také web Univerzity v Arizoně.

Podle spoluautora studie Anthonyho Comana tak může používání AI při komunikaci ze strany nadřízeného snadno oslabit jeho autoritu – přestože k sobě samým jsou zaměstnanci v tomto ohledu podstatně smířlivější.