Uklidněte svoje kočky hudbou, kterou pro ně složili vědci

Nevypadají jako klasické létající drony, spíš připomínají miniaturní záchranný člun a měří zhruba jeden metr. I tak jsou velmi výkonné – nejrychleji sviští 25 kilometrů za hodinu a při větší zátěži, třeba když táhnou dvě dospělé osoby, dokážou jet rychlostí 5 kilometrů za hodinu.

V loňském roce DLRG zaznamenala nejvíc utonulých od roku 2019 – podle statistik stoupl počet z 299 v roce 2021 na 411 v roce 2024. Podle záchranářů to vypadá, že letos bude případů ještě víc, informují Timesy. Dolphina 3 už používá 14 záchranných stanic po celém Německu.

DLRG, která má více než půl milionu členů, ale zdůrazňuje, že tyto stroje nemají nahradit lidské plavčíky, ale spíše posílit jejich akceschopnost.

Na problém jako první upozornil magazín Forbes, který napočítal více než 370 000 konverzací dostupných přes Google. Mezi zveřejněnými konverzacemi jsou jak nevinné požadavky, třeba na vytvoření jídelníčku nebo úpravu zprávy, tak i znepokojivý obsah, například pokus o nabourání kryptoměnové peněženky nebo návody na výrobu fentanylu a metamfetaminu. Podle Forbes se někdo s chatbotem od Muska taky radil, jak uspořádat atentát na Muska.

K úniku došlo často bez vědomí nebo souhlasu uživatelů. Stačilo, aby někdo klikl na tlačítko „sdílet“ – například kvůli odeslání chatu e-mailem. Tím se vytvořil unikátní odkaz (URL). Ten se pak stal přístupný i pro vyhledávače jako Google, nebo Bing.

Na internet tak unikly i osobní a citlivé informace. Některé přepisy odhalily údaje uživatelů od celých jmen a lokalit až po informace o duševním zdraví, obchodních záměrech nebo vztazích. „Chatboti s umělou inteligencí jsou probíhající katastrofou soukromí,“ řekl pro BBC profesor Luc Rocher z Oxfordského internetového institutu. Jakmile se tyto konverzace dostanou na internet, zůstanou tam podle něj navždy.

K nehodě došlo 20. srpna pozdě večer. Hinds jel zrovna na motorce. Na křižovatce Memorial Drive a Boulevard v jihovýchodní Atlantě mu nedal přednost řidič BMW. Hinds byl už na místě v bezvědomí. Pozdější pitva ukázala, že zemřel na následky nehody, píše AP.

„Jsme zdrceni, v šoku a stále se snažíme pochopit ztrátu této výjimečné tvůrčí osobnosti, se kterou jsme sdíleli tolik úspěchů, milníků a společně tvořili hudbu, jež oslovila srdce tolika lidí. Naše myšlenky a srdce jsou s Brentovou rodinou, přáteli a fanoušky. V této těžké chvíli vás prosíme o respektování soukromí všech zúčastněných. Odpočívej v pokoji, Brente,“ napsala kapela na svém Facebooku.

Hinds, který kapelu opustil letos v březnu, byl součástí sestavy, v níž kapela získala šest nominací na cenu Grammy. Mastodon mají také cenu za nejlepší metalový výkon v roce 2018 za skladbu Sultan’s Curse, připomněl web NBC News.

Tím, jak se v hotelech jí, se zabývá britská veřejnoprávní BBC. Upozorňuje přitom na zprávu Programu OSN pro životní prostředí. Podle ní lidi na světě v roce vyhodili 1,05 miliardy potravin. Asi 28 % přitom pocházelo ze stravovacích služeb.

Udržitelně orientované restaurace proto přecházejí zpět ke snídaním servírovaným na talíř. Takové menu je podle BBC šetrnější. Zatímco strávníci u bufetu vyhodí asi 300 gramů jídla, z jídel na objednání skončí v koši jen 130 gramů.

Hotely proti plýtvání volí i další strategie. Třeba řetězec Scandic, který působí v severní Evropě, zmenšuje svoje dorty a další pečivo. Ibis zase ke švédským stolům umisťuje menší talíře. Jde na to přímou úměrou, na menší talíř se vejde méně jídla, což znamená méně odpadu.

Podle Kelly L. Haws z Vanderbilt University lákají bufety k přejídání. BBC řekla, že si lidi nabírají víc, než snědí, protože neodhadnou hmotnost porce. Lidi k přecpávání vede taky pocit, že mají jídlo zdarma. Špatný pocit z plýtvání podle Haws odpadá, protože je na stole zkrátka pořád plno.

Podle serveru The Japan Times se bude měnit vládní systém přepisu japonských znaků do latinky. Aktuálně stále používá systém přepisu zvaný Kunrei, který zavedla v roce 1954. Japonská Agentura pro kulturní záležitosti ale ve středu předložila tamní ministryni školství Tošiko Abe návrh na přechod na jiný systém zvaný Hepburn. Hepburn je totiž dnes zdaleka nejrozšířenější systém při přepisu japonských slov do latinky - používá se nejen třeba v anglickojazyčných textech, ale také v dopravě pro přepis názvů jednotlivých stanic.

Hepburn je tedy v praxi nejčastěji používaným přepisem i mezi lidmi v Japonsku. Podle serveru Nippon.com se tak oficiální opuštění systému Kunrei projeví hlavně v učebnicích nebo oficiálních státních dokumentech. Změny reagují na to, jak se běžní mluvčí jazyka chovají. S úpravami japonské ministerstvo školství počítá už v tomto fiskálním roce, tedy do příštího března.

Některé státy ale používají jiné transkripce. Třeba čeština má vlastní systém přizpůsobený našim hláskám (japonský znak し se v Hepburnu přepisuje jako "shi", ale v češtině jako "ši"). Naproti tomu Japonci zase mají svůj způsob převodu zahraničních slov do vlastních znaků, k němuž používají slabičné písmo katakana.

Součástí této iniciativy měla být i xAI Elona Muska, ale plánované partnerství se rozpadlo poté, co chatbot Grok začátkem července na X psal antisemitské konspirační teorie. Se zjištěním přichází americký časopis WIRED.

Americká vláda v srpnu oznámila partnerství s konkurenčními společnostmi OpenAI Anthropic a Google Gemini. Uzavřela také dohodu se společností Box, platformou pro správu obsahu využívající umělou inteligenci. Tato snaha je součástí plánu Trumpovy administrativy modernizovat federální vládu s větším využitím nástrojů AI. Přichází v návaznosti na prezidentův Akční plán pro AI představený minulý měsíc, který vyzývá ke snížení regulace a zvýšení zavádění AI ve státní správě.

Součástí amerického plánu měla být i xAI, ale na začátku července se pak Grok zřejmě zbláznil. Na X chrlil antisemitskou nenávist, chválil Adolfa Hitlera a papouškoval rasistické konspirační teorie, jak připomíná New York Times.

xAI byla z americké zakázky nakonec vyškrtnutá několik dní před oznámeni spolupráce amerických úřadů s technologickými společnostmi. Společnost xAI ani Bílý dům na žádost WIREDu o komentář okamžitě nereagovaly.

Trumpova administrativa neztrácí čas zaváděním umělé inteligence do státní správy. Jeden z prvních Trumpových dekretů přiměl agentury, aby zrušily všechna pravidla, která brání růstu a dominanci americké umělé inteligence, a odstartoval tak zběsilý úprk vedoucích představitelů administrativy za novými způsoby, jak tuto technologii začlenit do všeho.

V Centru pro zdravotní péči a lékařské služby navrhl Mehmet Oz nahradit některé zdravotnické pracovníky v první linii avatary AI. Zástupci takzvaného Odboru pro efektivitu státní správy (DOGE) použili AI k nalezení regulací, které je třeba seškrtat. V červnu šéfka americké špionáže Tulsi Gabbardová na summitu Amazon Web Services hovořila o tom, že použila nástroje AI k přezkoumání tajných dokumentů souvisejících s atentátem na Johna F. Kennedyho. Po zveřejnění se ukázalo, že soubory obsahují čísla sociálního pojištění a další soukromé informace stovek žijících lidí.

Podle ní se její město nepoznává. „Turismus tu byl vždy, i masový turismus, ale v posledních 10 až 15 letech se to dramaticky změnilo,“ říká Domingo Alegre, anglická učitelka, která žije v historickém centru Barcelony u katedrály a pracuje blízko Las Ramblas. „Není to už sezónní, je to 365 dní v roce. A návštěvníků je mnohem víc než obyvatel.“ Informoval o tom web CNN.

Podobná je situace i v Benátkách. Místní hudebník Ornello ve svém posledním videu vystupuje jako astronaut, který se prodírá přeplněnými ulicemi, jež mu připadají cizí. Ve skutečnosti se jmenuje Alessio Centenaro a ve svém městě se cítí stejně nepatřičně. Žije tu asi 50 tisíc obyvatel a každý rok se tu vystřídá na 30 milionů návštěvníků.

Některé destinace už dlouho používají vysoké ceny, aby odradily masový turismus. Bhútán vybírá poplatek 100 dolarů denně do „fondu na udržitelný rozvoj“. Povolení na gorilí trek v Rwandě stojí 1 500 dolarů na osobu. Benátky zavedly 10eurový poplatek za denní návštěvu, který ale vyvolal kritiku místních obyvatel, kteří tvrdí, že město tak prodávají bohatým.

Jinde jsou k turistům vnímavější. Pedro Homar, ředitel cestovního ruchu ve Visit Palma, dobře zná tlak mezi nepříznivým chováním turistů a požadavky místních obyvatel na opatření. Zdůrazňuje, že turistický průmysl musí být udržitelný nejen z environmentálního, ale i sociálního a ekonomického hlediska, protože ekonomika města je na turismu závislá. Po pandemii španělská Palma přestala aktivně propagovat město a místo toho spustila kampaně obsahující upozorňování na nevhodné chování turistů.

Ne všude jsou ale opatření vlídná k turistům. Důležité je taky myslet na místní. „Někteří místní jsou frustrovaní z počtu turistů, které přijímají, ale myslím, že hlavním faktorem jsou prudce rostoucí nájmy, způsobené krátkodobými pronájmy, které vytlačují místní z trhu s bydlením,“ říká Estrella Diaz Sanchez, docentka marketingu na Španělské univerzitě Castilla-La Mancha. „Řešením není odmítat turismus, ale udělat ho více inkluzivním a respektujícím.“

Případ se stal v květnu, kdy Joslin (kteří používají zájmena they/them) vyvěsili asi na dvě hodiny širokou 20 metrů dlouhou transgender vlajku na slavné lezecké stěně El Capitan. Pak ji sami odstranili. Joslin se kromě strážení parku zabývají biologii a specializují se na netopýry. Informovala o tom agentura AP.

Jen několik dní po této události však Joslin přišlo oznámení o propuštění ze zaměstnání. Důvodem podle vedení parku bylo „nepřijatelné chování“ – konkrétně právě vyvěšení vlajky, které podle nich porušilo pravidla parku. Podle Joslin a jejich zástupců jde o nespravedlivý krok, který je motivovaný politickými tlaky nové administrativy Donalda Trumpa.

„Opravdu mě to bolelo, protože současná administrativa přichází se spoustou opatření, která jsou namířena proti trans lidem, a já jsem nebinární," řekli pětatřicetiletí Joslin agentuře AP a dodali, že vyvěšením vlajky chtěli říct že: „V národních parcích jsme všichni v bezpečí.“

„Agentury podnikají správní kroky proti několika zaměstnancům Yosemitského národního parku a možná také trestní stíhání vůči některým návštěvníkům parku, kteří údajně porušili federální zákony a předpisy týkající se demonstrací,“ uvedla mluvčí Národní parkové služby Rachel Pawlitz pro web The New York Times (NYT).

Nová pravidla Yosemitského národního parku, podepsaná hned den po incidentu, zakazují vyvěšování vlajek, bannerů a cedulí na 94 % území parku označeného jako divočina. Zástupci parku toto opatření obhajují jako nutné pro ochranu přírodních zdrojů a bezpečnost návštěvníků, ale kritici upozorňují, že jde o omezování svobody projevu.

Podle Joanny Citron Dayové, bývalé federální právničky a nynější členky skupiny Public Employees For Environmental Responsibility, se vlajky na El Capitanu vyvěšují již dlouho a bez následků. Tato skupina zastupuje Joslina, ale žádný soudní spor zatím neprobíhá.

Například v únoru demonstranti vyvěsili na El Capitan obrácenou americkou vlajku na protest proti propouštění zaměstnanců Správy národního parku ze strany Trumpovy administrativy. Připomíná list New York Times. Tato akce následovala krátce po náhlém propuštění nejméně 1 000 zaměstnanců Správy národních parků v rámci rozsáhlého škrtu federální státní správy, který dříve dohlížel bývalý Trumpův spojenec, miliardář Elon Musk.

Organizace World Weather Attribution přišla se zjištěním, že kvůli klimatickým změnám byla pravděpodobnost výskytu vlny veder v severských zemích nejméně desetkrát vyšší, než by byla ve světě bez globálního oteplování.

„I relativně studené skandinávské země se potýkají s vlnami veder kvůli tomu, že se svět oteplil o 1,3 stupně celsia,“ uvedl autor studie Friederike Otto z Imperial College London.
Vědci varují před tím, že vlny veder mají za následek přetížení nemocnic, větší riziko požárů nebo rozkvět toxických řas. Podobné jevy budou podle odborníků do roku 2100 pětkrát častější, pokud svět neomezí fosilní paliva.

S požáry kvůli vedrům nyní bojují ve Španělsku nebo Portugalsku, pohroma připravila o život zatím šest osob. S ohněm na Pyrenejském ostrově bojují tisíce hasičů spolu s vojáky za pomoci vypůjčených letadel ze zahraničí.