Vetřelci a volavky získali uznání v Německu

Polské ministerstvo zahraničí vyzývá k navrácení odebraných symbolů. Ty byly podle resortu odstraněny z pietního místa na základě příkazu ruských státních zástupců. Varšava se domnívá, že jde o součást širší snahy Moskvy prosazovat zkreslený výklad historie druhé světové války a šířit historické lži, uvádí server Notes From Poland.

V neděli se poprvé objevily zprávy o zmizení dvou kovových symbolů z polského válečného hřbitova v ruské obci Mednoje. Jde o pietní místo, kde jsou uloženy ostatky přibližně 6 300 polských důstojníků, kteří byli zavražděni v roce 1940 během Katyňského masakru. Z místa zmizel kříž Virtuti Militari, nejvyšší polské vojenské vyznamenání, a také pamětní kříž připomínající tažení v září 1939.

Tento krok je součástí širšího trendu v Rusku, kde dochází k odstraňování památníků a symbolů připomínajících zahraniční oběti sovětských represí. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo v Rusku demontováno několik polských památníků, často s podporou místních úřadů, připomíná Polskie Radio.

„Budeme tyto kříže bránit, protože nepřijímáme ruské historické lži,“ prohlásil polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski.

Polské ministerstvo zahraničí vydalo další prohlášení, v němž uvedlo, že ruská prokuratura nařídila odstranění křížů, protože jsou „v rozporu s federálním zákonem ‚O památce vítězství sovětského lidu ve Velké vlastenecké válce 1941-1945‘“. Tento zákon hlásá ruský narativ o tom, že válka začala v roce 1941, kdy Sovětský svaz napadlo nacistické Německo. Zamlčuje přitom skutečnost, že Moskva byla předtím spojencem Berlína a že v září 1939 ve vzájemné shodě napadly Polsko.

Zničení symbolů na hřbitově v ruské obci Mednoje odsoudil také Institut národní paměti (IPN). Podle IPN se jedná o čin, který je nejen projevem neúcty k polským obětem, ale i vědomým přepisováním historické pravdy. Instituce ve svém prohlášení zdůraznila, že odstranění křížů je brutálním útokem, který představuje pokračování ruské politiky potlačování paměti na sovětské zločiny. IPN zároveň apeloval na polský stát, aby na podobné jednání reagoval a hájil hodnoty historické pravdy a důstojnosti obětí.

Policisté spatřili 24letého muže, jak na Via Vittorio Veneto, luxusní ulici v centru italské metropole, převáží předmět, který později označil za „suvenýr“. Podle místního archeologického inspektora má ovšem zajištěný artefakt historickou hodnotu, píše server CNN.

Nebylo okamžitě jasné, jak muž ke starověkému předmětu o váze asi 30 kilogramů přišel. Římský zvláštní inspektorát pro archeologii, výtvarné umění a krajinu zatím potvrdil pravost artefaktu a označil jej za kulturní památku historického a uměleckého významu. Patřit by potenciálně mohl k jednomu z hlavních archeologických nalezišť v Římě, blíže informuje web Euronews.

Podle dosavadních zjištění byl německý turista nahlášen státnímu zastupitelství a obviněn z přechovávání kradených předmětů kulturního významu.

První „únos“ zaznamenaly podle serveru National Geographic fotopasti už v roce 2017. Tehdy je tam nainstalovali zoologové poté, co si všimli, že opice používají ke zpracování potravy kameny, což u těchto druhů kapucínů nebylo zvykem. Kamery nakonec opravdu odhalily skupinu malp, které pomocí kamenů rozbíjely semena, plody a dokonce i kraby nebo hlemýždě.

Záběry ale podle vědeckého časopisu Current Biology zachytily i bizarní chování opic kapucínských, které chytaly mláďata svých kolegů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vřešťanů.

„Bylo to tak divné, že jsem hned šla za svým školitelem, abych se ho zeptala, co to je,“ řekla primatoložka Zoë Goldsborough ze Společnosti Maxe Plancka pro rozvoj vědy a Smithsonionova institutu pro tropický výzkum.

Vědci si nejsou jistí, proč opice kapucínské mláďata jiných druhů nosí na zádech. Podle odborníků je ale možné, že po tom prostě jenom touží. A navzájem se napodobují.

Úřady sedmadvacetiletého hudebníka podle serveru Euronews obvinily podle zákona o terorismu. Vlajku podle nich vytáhl, aby podpořil zakázanou organizaci.

Policie začátkem května uvedla, že vyšetřuje chování hiphopové skupiny poté, co se na sociálních sítích objevila videa, kde Kneecap vykřikují hesla na podporu palestinského Hamásu a libanonského Hizballáhu. Skupina prý také vyzývala k zabití konzervativních poslanců.

Skupina obvinění odmítá a hájí se tím, že představitelé „establishmentu“ výroky vytrhli z kontextu, aby vytvořili morální hysterii.

„Říkáme to jasně: nepodporujeme a nikdy jsme nepodporovali Hamás ani Hizballáh. Odsuzujeme všechny útoky na civilisty, vždycky. Nikdy to není v pořádku. Vzhledem k historii našeho národa to víme více než kdokoli jiný,“ informovala v dubnu skupina.

Lidé si začali tetování odstraňovat hlavně po eskalaci napětí mezi Indií a Pákistánem, které téměř vyústilo ve válku po zabití 26 lidí v Pahalgamu. Indie obvinila Pákistán z podpory ozbrojené vzpoury, zatímco Pákistán to popřel. O dva týdny později, 7. května Indie zahájila rozsáhlé raketové a dronové útoky na „teroristické tábory“ v Pákistánu. Ačkoli obě strany vyhlásily příměří, situace v Kašmíru zůstává křehká, s rozsáhlými represemi a tisíci zadrženými.

Pro Al-Džazíru několik mladých Kašmírců uvedlo, že se cítí víc zranitelní a bojí se jakkoliv vyjadřovat na veřejnosti. Jednou z nich je Rayees Wani, šestadvacetiletá letá obyvatelka oblasti Shopian. Na ruce má vytetované jméno kašmírského separatistického vůdce Syeda Aliho Shaha Geelaniho. „Když vypukla válka, vojáci na kontrolních stanovištích se na mě začali dívat divně,“ prohlásila pro Al-Džazíru.

Tetovací kultura v Kašmíru však nezmizí. Tetovací studia jsou stále plná, zejména klientů ve věku 22 až 40 let, často na tetování čekají i několik hodin. Trend se však změnil: místo politických nebo náboženských symbolů si lidé vybírají minimalistické vzory, přírodní motivy, jména nebo citáty.

Turisté nalezli lachtana, dorůstajícího délky až 1,8 metru a vážícího kolem 120 kilogramů, odpočívajícího na stezce Carretas v oblasti Pampa del Serrano, asi kilometr od administrativního centra parku. Jedná se o otevřenou nížinnou krajinu s řídkou vegetací – prostředí, kde by mořského savce za normálních okolností nikdo nečekal.

Přestože takové chování není běžné, podle Mauricia Ruize, regionálního ředitele Národní lesní korporace (CONAF), pro něj existuje možné vysvětlení. Pro server El País uvedl, že zvíře se mohlo do vnitrozemí dostat kanálem Señoret v Puerto Natales – fjordem, který je propojen s oceánem. S jeho názorem souhlasí i mořský biolog Jorge Acevedo z Centra kvartérních studií Patagonie a Antarktidy (CEQUA). Podle něj se lachtan mohl vydat za potravou, případně si jen odpočinout a ohřát se na slunci.

Ruiz zároveň varuje, že podobné přesuny mohou být příznakem hlubších změn. „Chování fauny se skutečně mění,“ říká. Ačkoliv většina těchto přesunů stále odpovídá přirozeným vzorcům, nevylučuje vliv klimatických změn na migrační trasy a zvyklosti. „Není to nic nového – klimatická změna je tady a proměňuje chování celé řady živočichů.“

Zásah úřadů na sebe nenechal dlouho čekat. Dvě hodiny po nálezu dorazili pracovníci Národní rybářské a akvakulturní služby, kteří mladého lachtana – zdravého a bez známek stresu – naložili do kovové klece a převezli zpět na pláž u oblasti Río Hollemberg. Po vypuštění bez váhání vplul do moře a odplaval.

Podle výsledků nové studie 93 % zúčastněných používá telefon na toaletě alespoň jednou týdně. Téměř polovina čte zprávy, 44 % je na sociálních sítích a asi 30 % posílá e-maily nebo textovky. Někteří účastníci uvedli, že na toaletě strávili více než 6 minut na jednu návštěvu a mnoho z nich si myslí, že za to může jejich smartphone.

Výzkumníci se ptali 125 lidí, kteří se právě chystali na kolonoskopii. Na rozdíl od starších poznatků o tvorbě hemoroidů tento výzkum ukázal, že věk, příjem vlákniny nebo cvičení nehráli roli – společným jmenovatelem všech účastníků byla vždy dlouhá doba strávená na toaletě při scrollování, informuje Vice.

Výsledek výzkumu odborníci představili na konferenci Digestive Diseases Week 2025 v San Diegu. Upozornili, že jde o malý výzkum, který ukazuje pouze korelace a možné rizikové faktory. Pro potvrzení výsledků je potřeba další, větší výzkum. Zároveň ale doporučují, aby se k minimalizaci rizika tvorby hemoroidů netrávilo na toaletě příliš dlouho – ideální doba je mezi 3 a 10 minutami.

Podle serveru AP filmový festival doposud nikdy explicitně nahotu nebo příliš odhalující šaty nepovoloval. Nyní ale během 78. ročníku došlo k jejich úplnému zákazu. „Na červeném koberci, stejně jako v jakékoli jiné části festivalu, je nahota zakázána,“ uvedl organizační tým festivalu ve svém prohlášení. Omezení se týká i rób, které jsou až příliš objemné, protože takové šaty mají komplikovat organizaci. „Nejsou povoleny taky objemné šaty s velkou vlečkou, které brání řádnému pohybu hostů a komplikují usazení v sále,“ dodal organizační tým.

„Cílem není regulovat oblečení jako takové, ale zakázat úplnou nahotu na červeném koberci v souladu s institucionálním rámcem akce a francouzskými zákony,“ uvedl tiskový odbor festivalu.

Naopak doporučené jsou na červený koberec koktejlové šaty, dress code black tie nebo cokoliv, co podle organizátorů naplňuje podmínky „slušnosti“ a „elegance“. Pravidla dress codu se týkají i mužů, kteří mají povolené na červený koberec přijít pouze ve smokingu nebo v outfitu, který splňuje podmínky black tie. Problematické by tak mohly být třeba i některé kreativnější formy pánského oblečení, třeba i v barevnosti.

Tato pravidla pro dress code se mají vztahovat pouze na návštěvníky a návštěvnice večerních projekcí v Grand Théâtre Lumière. Pozvaní, kteří nová pravidla nedodrží, nemusí být na červený koberec vůbec vpuštěni.

Proti nově platným omezením se vznesla vlna kritiky. Hlavně kvůli tomu, že festival Cannes se snaží regulovat nahotu na událostech k projekcím filmů, ale v jednotlivých snímcích přitom není počet scén s odhalenými těly nijak zpochybňován. Nahota je tak podle kritiků akceptovatelná jako umělecký prostředek, ale pokud se pro ni ženy rozhodnou svobodně v rámci svého outfitu, stává se najednou nepřijatelnou.

Radní pro veřejný majetek Franky Demon si médiím postěžoval, že kostky mizí z historického centra města, které je na seznamu památek UNESCO, stále častěji. „Z ikonických míst, jako jsou Minnewater, Vismarkt, Markt a Gruuthusemuseum, mizí odhadem 50 až 70 kusů dlažebních kostek měsíčně. Číslo bude zřejmě ještě vyšší,“ řekl Demon novinářům.

Město varuje, že kromě poškozování cenné historické památky přinášejí zmizelé kostky i bezpečnostní riziko. V chodnících už je tolik děr, že místním hrozí, že zakopnou nebo si vyvrtnou kotník. „Naši zaměstnanci neustále vyjíždějí k opravám děr a uvolněných kostek, rekonstrukce metru čtverečního takového chodníku stojí 200 eur. Žádáme návštěvníky, aby se Bruggami prošli, ale kostky nechali tam, kam patří,“ apeluje radní Demon.

Bruggy ale nejsou jediný místem, kterým návštěvníci rozebírají pevnou půdu pod nohama. Podél slavné cyklistické trasy Paříž–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Roubaix turisté kradou části chodníku a v taškách a kufrech návštěvníků pravidelně mizí i známé římské dlažební kostky sampietrini.