Jan Komárek ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak aktuálně asi ve třech průzkumech veřejného mínění převážili ti, kteří chtějí tedy opustit Evropskou unii. Jak je to v Británii s průzkumy veřejného mínění, protože víme, že co se týče parlamentních voleb, tam to bylo také těsné, nakonec ten výsledek byl úplně jiný?

Čtěte také

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tak obecně odborníci na referenda, na hlasování, na odhady veřejných mínění říkají, že ke konci vlastně v té době, která plyne před tím, než se skutečně hlasuje, tak ti voliči potom nakonec přeci jenom tendují k tomu statutu quo. A hlasují pro zachování toho stavu, který existuje, což v tomhle případě by znamenalo, že navzdory těm průzkumům, kdy ti voliči ještě se mohou lišit v tom, komu voláte, jestli ty volební průzkumy jsou prováděny online, nebo zda jsou prováděny telefonicky, tak tam se ty výsledky také liší. Ale zdá se, že ta zkušenost říká, že potom nakonec ten skutečný výsledek spíše potvrzuje ten stávající stav než, že by se ti voliči chtěli vydávat nějakým radikálně jiným směrem, což například byl i případ hlasování v referendu o skotské nezávislosti, kde vlastně se na poslední chvíli ten poměrně zvrátil dost výrazně ve prospěch zachování Spojeného království.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V roce 2014. Často se mluví o tom, že nikdo neví, co se stane, pokud Britové zvolí odchod z Evropské unie. Vy máte nějakou představu, pane doktore?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tak veliká neznámá už vůbec je, kdo by vlastně vyjednával s Evropskou unií o tom, jaký bude ten modus vivendi mezi Spojeným královstvím a mezi Evropskou unií, protože takřka téměř jisté, že pokud by Britové volili pro odchod z Evropské unie, tak by David Cameron nemohl dále fungovat jako předseda vlády, nemohl by fungovat jako předseda konzervativní strany a je také téměř jisté, že by o tom, jakým způsobem by Spojené království existovalo v Evropské unii, musel vyjednávat nový předseda konzervativní strany, což by zřejmě byl Boris Johnson, který je vlastně veliký oponent Davida Camerona mezi konzervativci, který podporuje právě vystoupení z Evropské unie, a to by připadalo v úvahu někdy na podzim teprve.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Euroskeptické tvrdé jádro u britských konzervativců.

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Přesně tak.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale možná alespoň co je jasné, je právě ten technický nebo formální postup, který by nastal, pakliže by se Britové vyslovili pro vystoupení. Bylo by tu tedy dvouleté přechodové období. A předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že vlastně by nebylo tolik komplikované vystoupit z těch unijních institucí jako právě navázání nějakých vztahů, kdyby Británie byla mimo a že to může trvat i 7 let. Jak by to tedy bylo s tím navazováním vztahů?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tak já myslím, že to je přesně pravda. Tam smlouva o Evropské unii předpokládá, že během dvou let ten vystupující členský stát, který o tom teda informuje ostatní členské státy, a ty s ním potom už jednají, na jedné straně jedná Evropská unie, na druhé straně jedná ten vystupující členský stát, který už o tom, potom samozřejmě nemůže hlasovat v Evropské radě, tak je tam dvouleté období, během kterého smlouva předpokládá, že si vyjednají tu smlouvu o vystoupení z Evropské unie, což právnicky sice smlouva říká, ale téměř každý se shodne, že politicky to je utopie, že během dvou let něco takového dojednat nelze. Co ta smlouva ovšem říká také, je to, že po těch dvou letech může potom zaniknout členství toho členského státu bez ohledu na to, jestli se ta smlouva o vystoupení uzavřela, nebo neuzavřela, pokud se ty smluvní strany nedohodnou jinak, takže myslím si, že prakticky to bude probíhat tak, že oni budou vyjednávat tu smlouvu o vystoupení, během těch dvou let to nestihnou a dohodnou se, že ta smlouva bude otevřená později.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Že vystoupí i bez smlouvy? Nebo bude, že zkrátka tedy formálně dojde na vystoupení jakkoliv by se to nestihlo podepsat do dvou let?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Naopak. Ta smlouva říká, že vy vystoupíte do dvou let, pokud se nedohodnete jinak. Takže vlastně, pokud by ta smlouva nebyla uzavřená, tak za dva roky by skončilo členství Spojeného království v Evropské unii. To prakticky se každý shodne diplomaté, že během dvou let něco takového dojednat nejde, takže prakticky to, myslím, bude probíhat tak, že oni se dohodnou na tom, že Spojené království za nějakých podmínek zůstane členem Evropské unie i po delší dobu než ty dva roky. Za jakých podmínek, potom samozřejmě bude záležet už na tom jednání mezi Evropskou unií a mezi Spojeným královstvím.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Často právě euroskeptici mluví o tom, že v novém formátu by se mohla Británie stát jakýmsi Norskem či Švýcarskem ve vztahu k Evropské unii, tedy že by byly vlastně členy toho evropského hospodářského prostoru. Je to možné v případě Británie?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tak technicky to samozřejmě možné je, zda by to bylo výhodné pro Spojené království, je dost pochybné, protože vlastně třeba, pokud mluvíme o Norsku nebo o těch jiných zbytkových státech toho, co kdysi byl evropský hospodářský prostor a nyní to jsou ty menší, nebo malé státy jako je Norsko, Island, Lichtenštejnsko, potom Švýcarsko ještě stojí mimo se svým vlastním uspořádáním, tak oni mají vlastně mnohem slabší pozici, než má Spojené království jako člen Evropské unie. Takže oni, pokud se chtějí účastnit vnitřního trhu, tak vlastně musí přijímat veškerou legislativu, která se přijímá v Bruselu a ve Štrasburku a v drtivé většině případů vlastně nemají žádnou možnost tu podobu legislativy vůbec ovlivnit, takže pokud třeba například ten argument je, že pokud Spojené království vystoupí a bude se jenom nějakým ekonomickým způsobem podílet na spolupráci s Evropskou unií, tak tím se nějaká suverenita Spojeného království rozhodně neposílí, ale spíš naopak.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili ta představa, že zachováme si volný trh, nebo volný obchod s Evropskou unií, ale už nebudeme muset platit do unijní pokladny 9 miliard, bude to pro nás výhodné, je podle vás mylná, protože navíc, když si Británie vyjednala v únoru tolik výjimek, tak asi nemůže mít lepší postavení?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tam je několik momentů. Jeden je, to je ten model Švýcarska, o kterém se mluví, že Švýcarsko má vlastně bilaterální uspořádání s Evropskou unií, dvoustranné uspořádání s Evropskou unií, ale tam vlastně dojednávání těch smluv probíhalo takovým způsobem, že Unie, poněvadž je v mnohem silnějším postavení, tak vlastně v těch smlouvách zakotvila podmínky, že Švýcaři musí schválit všechny ty podmínky svého uspořádání s Evropskou unií jako celku. Takže tam nemohli například říci "My chceme mít přístup na volný trh se službami, my chceme mít přístup na volný trh se zbožím, ale nechceme tady pracovníky z Evropské unie", protože právě na to Evropská unie reagovala klauzulí v těchto dohodách, kde se říká, že pokud by Švýcaři chtěli omezit volný pohyb osob, volný přístup pracovníků z Evropské unie na švýcarské území, tak by tím zároveň padly i ty podmínky přístupu Švýcarů zase na volný trh se službami nebo se zbožím.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik z těchto otázek týkající se výhodnosti setrvání, či opuštění Evropské unie, si klade průměrný Brit?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Já myslím, že to je vlastně obecná otázka, o jakémkoli referendu, kde nakonec rozhoduje nějaká symbolika, asi daleko více emoce než racionální argumenty, což na druhou stranu nemyslím, že je argument pro to, aby se o takových otázkách v referendu nerozhodovalo. Otázka taky je, co to je samozřejmě průměrný Brit, ale myslím si, že ta informovanost asi není malá, je tam, myslím, poměrně intenzivní kampaň z obou stran. Samozřejmě problém je taky, že z obou stran zaznívají přibarvené argumenty, které se snaží nějakým způsobem zvrátit to veřejné mínění, zvrátit ten názor na tu či onu stranu. Ale nakonec vlastně těm dvoum stranám debaty dominují dvě témata. Z té strany, která argumentuje pro zachování, nebo pro to, aby Británie zůstala členem Evropské unie, tak se tam zdůrazňuje právě ekonomický aspekt, že to pro Británii bude dlouhodobě nevýhodné. Že vlastně i v krátkodobém horizontu na tom Spojené království velice ztratí. Ta druhá strana, ta která se kloní, která podporuje vystoupení z Evropské unie, tak zase zdůrazňuje imigraci. Vlastně Spojené království tím, že je členem Evropské unie, přestože má mnoho výjimek právě tady v téhle té oblasti, tak stejně nemá plnou kontrolu v tom, kdo může přijít do Spojeného království. A já si myslím, že to jsou vlastně dva takové i velice symbolické argumenty na obou těch stranách, které nakonec, myslím, asi dominují představám těch britských voličů o tom, jak mají hlasovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je Jan Komárek, který přednáší evropské právo na London School of Economics. Jaký dopad může mít odchod Británie z Evropské unie na vnitřní politiku Spojeného království?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tak, jak už jsem zmínil, tak zcela jistě by to znamenalo pád Davida Camerona v čele konzervativní strany a zřejmě i v čele vlády, takže by se vlastně tam odehrálo takové celkem dost významné politické zemětřesení. Proto taky on vlastně David Cameron si myslím, už ve chvíli, kdy ohlásil, že se bude snažit o to, aby to referendum o statutu Spojeného království v Evropské unii, aby se odehrálo, tak vlastně on, myslím, že sám skutečně to členství v Evropské unii podporuje. Ale má v té konzervativní straně velice silné křídlo, které už velice dlouhodobě se snaží o pravý opak, takže právě pokud by vlastně tady tohle to křídlo zvítězilo, tak on by ztratil tu svoji pozici, takže to by byl velký otřes pro britskou politickou scénu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, promiňte, jen, že David Cameron trochu lituje, že tuto kartu před volbami vytáhl, tedy tu možnost, že si Britové budou moci rozhodnout o setrvání v EU?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tak já myslím, že ono mu asi v té chvíli, to se samozřejmě jako pohledy politických analytiků liší, ale v tom roce 2010, kdy o tom vlastně po vyhraných volbách, po prvních vyhraných konzervativních volbách začal mluvit, tak mu asi nic jiného nezbývalo, protože to křídlo skutečně nabývalo na síle a on tím se možná snažil získal čas. Možná také doufal, že mezitím se ta debata vyvine nějakým směrem. Nemohl samozřejmě předpokládat třeba imigrační krizi. V roce 2010 jsme taky pořád byli na počátku finanční krize, takže ta karta, kterou vytáhl v tom roce 2010, vypadala mnohem jinak než vypadá dnes v roce 2016.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, ano, takže jeden z dopadů tedy na vnitřní politiku Spojeného království by byl tedy především odchod Davida Camerona. Ale co dál například, co se týká Skotska, protože mluví se o tom, že kdyby Británie tedy udělala ten krok ven z Unie, takže by mohlo být další referendum o nezávislosti Skotska?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tam by určitě záleželo na tom, zda by se to hlasování ve Skotsku významně lišilo od hlasování v Anglii, protože to by byl teda argument pro Skotskou národní stranu, aby teda argumentovala, že pokud Spojené království chce vystoupit, tak musí vystoupit jako Spojené království, a pokud teda významná část Spojeného království Skotsko hlasuje přesně opačně, tak by mělo teda potom mít možnost vlastně zachovat svoje členství v Evropské unii, i když tam zase právně technicky by to asi probíhalo tak, že Skotsko by formálně muselo spíš se znovu stát členem Evropské unie, než že by vlastně část státu, který vystoupí, zůstala členem. Ale to jsou, jako myslím, velice složité...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Velké technikálie tedy.

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
...technické, právnické otázky, přesně tak.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale podle průzkumů právě Skotové jsou pro setrvání v Evropské unii, čili i tento scénář je možný?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Je určitě možný a mluví se o tom, že vlastně David Cameron může být takový jako smutný hrdina konzervativní politiky, že zvedá tu kartu suverenity a kontroluje a vlastně se nějakým způsobem snaží teda aspoň rétoricky obnovit velikost a význam Spojeného království a výsledkem může být naopak Spojené království, které se zmenší a vlastně postupně ještě daleko více ztratí na významu. Mim jiné i tím, že ztratí Skotsko.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co Severní Irsko, může se stát, že vystoupením Británie z Evropské unie by se opět objevila hranice uprostřed irského ostrova mezi Irskem a Severním Irskem?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tak i o tom se mluví. Zase myslím, že to jsou spíš už právě argumenty, kterými se snaží příznivci toho setrvání v Evropské unii zastrašit ty, kdo by zvažovali hlasovat o vystoupení, že vlastně je to ten argument, že by se znovu obnovily hlasy irských separatistů, a že by teda znovu třeba mohl nastat i, možná i nějaký jako zase násilné politické kroky, které Británie vlastně od devadesátých let už nepamatuje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to lichá obava?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Podle mého názoru spíše, spíše to zaznívá právě jako argument, který má jako přesvědčit nebo zastrašit ty voliče, kteří by zvažovali vystoupení z Evropské unie. Což mimochodem je taktika, která se Davidu Cameronovi osvědčila právě při hlasování o vystoupení Skotska ze Spojeného království, kdy vlastně podle průzkumů potom právě rozhodovaly obavy Skotů o tom, co by teda bylo se Skotskem, pokud by se skutečně stalo nezávislým státem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká host Dvaceti minut Radiožurnálu Jan Komárek, který přednáší evropské právo na London School of Economics. Co by případný odchod Spojeného království z Evropské unie znamenal pro zbytek Evropy, povede to k chaosu, nebo přímo k dominovému efektu, že by vystupovaly další státy?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tam bude samozřejmě velice záležet na tom, jak to vystoupení bude vypadat. Tak pokud by se ukázalo, že to je proces, který vede spíše ke zhoršení vlastně situace v tom členském státu, tak by to naopak spíše mohlo posílit hlasy těch, kteří říkají, že vlastně v současném globalizovaném světě není alternativa k členství Evropské unie, takže tu velice bude záležet na tom, co se bude dít po vystoupení, nebo...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Po případném vystoupení. Abychom nevypadali, že už víme něco víc.

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Ano, po případném vystoupení z Evropské unie. Zase, myslím si, že ty hlasy, které říkají, že to bude nějaká jako velice smrtící rána pro evropskou integraci, jsou přehnané. Mám kolegy na London School of Economics, kteří se zabývají evropskou integrací, kteří jsou vlastně zastánci opačného pohledu. Kteří říkají, že vlastně pokud, i pokud Spojené království bude hlasovat pro setrvání v Evropské unii, ale ten rozdíl nebude velký, tak ta otázka, přestože teda David Cameron říká, že toto je poslední hlasování, žádné další hlasování, žádná nová dohoda s Evropskou unií nebude, tak vlastně stejně pořád ta evropská, Spojené království bude podkopávat jednotu, která je v rámci Evropské unie podle některých pohledů potřeba a že vlastně z tohoto pohledu může být i lepší, že Spojené království vystoupí. Tam se často mluví o tom, že to Spojené království tam je potřeba, aby vyvažovalo nějaký německo-francouzský tandem a německo-francouzský pohled na evropskou integraci, ale tam je, myslím si, potřeba uvědomit, že ten tandem už není zdaleka tak silný, jako byl v těch nejsilnějších integračních obdobích v devadesátých letech. V mnohém se francouzský a britský pohled liší, zejména pokud se týká ekonomiky, tak Německo reprezentuje, myslím, úplně jiný pohled na to, jak třeba má fungovat Evropská měnová unie, zároveň tam jsou také státy, členské státy Evropské měnové unie na jihu, které vlastně mají dlouhodobě jiný pohled na to, jak ta měnová unie má vypadat. Takže myslím, že ta dominance Německa, Francie tam není taková, nebo respektive ta role Spojeného království není tak důležitá, jak se to tvrdí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili ani ten případný odchod, myslíte, by neměl vliv třeba na posílení právě ještě Německa a Francie uvnitř Evropské unie?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tak samozřejmě by to vliv mělo, ale nemyslím si, že by to znamenalo potom vlastně nakonec nějakou zásadní dominanci Němců a Francouzů, nebo hlavně Německa. Ono tam jde také o to, že Spojené království skutečně celkem dost významně ztrácí vliv v Evropské unii díky tomu, že není členem měnové unie. A vlastně většina těch důležitých rozhodnutí, které se týkají evropské integrace, se dnes přijímá v rámci Evropské měnové unie, v rámci euroskupiny. Evropští ministři financí z členských států Evropské měnové unie vlastně se scházejí před tím než se schází rada ministrů a mnoho věcí vlastně dohodnou ještě před tím, než vůbec ke stolu přijdou jednat zástupci Spojeného království a dalších nečlenských států Evropské měnové unie, což mimochodem byl jeden, řekněme, možná z legitimních požadavků Davida Camerona na to, aby se ty vztahy mezi členskými a nečlenskými státy měnové unie nějakým způsobem změnily, změnilo se jejich uspořádání a na to reagují i vlastně dokument evropského předsednictví, které teda předpokládá změny v případě, že Britové budou hlasovat pro setrvání Spojeného království.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, když Britové odhlasují, že zůstanou v Evropské unii, povede to k posílení té pozice Spojeného království, které si už tedy ústy Davida Camerona dokázalo vyjednat řadu výjimek už právě jen pod tou pohrůžkou nebo vidinou konání referenda?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
No, ono záleží právě na tom, jaký je, řekněme, takový ten medializovaný veřejný pohled na to, co si ten David Cameron skutečně vyjednal. Tak on, myslím, úspěšný byl právě v tom, že teda Evropská unie bude klást větší důraz, nebo případně bude klást větší důraz na to, aby ty státy, které nejsou členy měnové unie, tak aby nezůstávaly nějakým způsobem stranou, aby nebyly diskriminovány, to tam je velice silně zdůrazňovaný princip v tom dokumentu, který jsem zmiňoval. Na druhou stranu pokud největší starostí britských voličů a vlastně takovým právě, jak už jsem také zmiňoval, tím největším úderným bodem těch euroskeptiků v Británii je emigrace, tak tam v tom ohledu si David Cameron, myslím, zůstal daleko za očekáváními a také je to velice zdůrazňováno, že vlastně to nové uspořádání, které David Cameron měl vyjednat s Evropskou unií, tak ve skutečnosti vlastně ty skutečně palčivé problémy, které má vidět ten průměrný britský volič, tak vlastně vůbec neřeší, protože on požadoval nějaké kvóty na imigraci, což ale je samozřejmě naprosto proti těm základním principům, na kterých Evropská unie stojí. On tam vyjednal...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale může omezovat ty pracovní benefity příchozím občanům Evropské unie na 7 let.

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Ano, to je pravda. Ovšem není to zase jako jednostranné rozhodnutí toho členského státu. Znova by o tom rozhodovala rada ministrů, takže je to vlastně zase kompromis, který bude vyjednávat s ostatními sedmadvaceti členskými státy Evropské unie. On vlastně požadoval nějakou jednostrannou brzdu na emigraci a tu teda v těch jednáních s ostatními členskými státy nedostal.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by takzvaný brexit znamenal vlastně pro pozici České republiky v Evropské unii?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tak to je taková, myslím, dlouhodobě záhadná otázka česká a evropská politika a její vlastně navázanost na politiku Spojeného království, protože myslím, že ekonomicky a možná i zahraničně politicky pro nás je daleko důležitější pozice Německa než pozice Spojeného království a přesto teda v mnoha ohledech my následujeme tu politiku Spojeného království, viz třeba právě postoj k měnové unii.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jsou to ty názory, že České republiky by se to vlastně tolik nedotklo, a když, tak možná i trošičku pozitivně.

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Možná by nakonec mohlo dojít k nějaké jako emancipaci české politiky, že by tam teda nebyli ti Britové, na které se může ta česká politika navázat a možná by to potom nutilo ty české reprezentanty formulovat pozice, které reflektují skutečné české zájmy, a ne jakési, nevím, abstrakční obrazy, které spíše reflektují, nevím, co si někteří z našich reprezentantů přečtou v mediálních svodkách, když bych to měl říct úplně natvrdo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká bude Evropská unie po referendu, a teď si třeba řekněme, že tam Británie zůstane, ale přece jen vše to, co se okolo toho dělo...?

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Tak myslím, že největší rána, která už, myslím, byla Evropské unii tímhle tím celým procesem zasazena byla, že vlastně se znovu zcela legitimně mluví o národních zájmech členských států v Evropské unii, že vlastně je úplně potlačená myšlenka, že ty členské státy sdílejí nějaké společné zájmy, že ta evropská myšlenka je, že teda jsou k sobě solidární a postupují společnost, protože to, co mě i jako takového pozorovatele, který stojí jednou nohou tady v České republice, a vlastně druhou nohou ve Spojeném království, co mě opravdu, musím říct, na té britské debatě irituje, a to i mezi mými kolegy, tak je takový sebezahleděný pohled Britů vlastně, který by se dal shrnout do věty: Vysvětlete nám úžasné, skvělé Velké Británii, proč má zůstat na té potápějící se lodi Evropské unie?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takových bylo Dvacet minut Radiožurnálu s hostem Janem Komárkem, který přednáší evropské právo na London School of Economics. Děkuji. Na shledanou.

Jan KOMÁREK, odborník na evropské právo, London School of Economics
--------------------
Děkuji vám. Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Podívejte se i na náš web radiozurnal.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.