Monika Šimůnková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Dobré odpoledne všem posluchačům.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dodám samozřejmě, že k dispozici je vám, milý posluchači, opět email a Facebook, pro vaše dotazy email ve znění dvacetminut@rozhlas.cz. Jak vnímáte váhu a pověst svého úřadu? Máte ještě třeba pocit, že musíte něco napravovat po Michaelu Kocábovi?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Já si určitě nemyslím, že musím něco napravovat. Já tu váhu toho úřadu vnímán jako úřad, který je potřebný. Myslím si, že vládní zmocněnec pro lidská práva je zde potřeba. Lidská práva je oblast, která bude vždy prioritou myslím si, že v každém demokratickém státě, takže já jsem velmi ráda, že v podstatě po půlroce absence v této pozici ta pozice byla obsazena a já sama vidím, kolik je práce.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak vás vnímá koalice, koaliční politici? Vnímají vás jako nutnost, aby nebyli kritizováni, že se lidově řečeno vykašlali na lidská práva, anebo skutečně cítíte, že chtějí naslouchat a chtějí vidět výsledky vaší práce?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Zhodnotímli to ze své vlastní zkušenosti, pokud potřebuji komunikovat nějaké téma, které se týká toho kterého jednotlivého resortu, tak já nacházím podporu u jednotlivých ministrů. Já jsem se setkala s již několika ministry vždy v té které oblasti, kterou jsem potřebovala probrat. Ten jejich přístup byl jako poměrně vstřícný, takže já na základě vlastní zkušenosti mohu říci, že mám poměrně volné pole působnosti a že ta vstřícnost, pokud ji potřebuji, tak tam je.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste 14. července vedla zasedání vládního výboru pro práva dětí a ten odmítl návrh novely zákona o rodině, a to kvůli tomu, že upřednostňuje střídavou péči o dítě po rozvodu rodičů. Co vám na tom vadí?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Tak ono to, co jste zmínila, nemá souvislost s výborem pro práva dětí OSN.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já jsem řekla vládní, vládní výbor.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Aha, ten vládní výbor, ten odmítl minulý týden, se poprvé sešel jako poradní orgán vlády po třičtvrtě roce vládní výbor pro práva dítěte a odmítl mimo jiné tedy návrhy novely zákona o rodině a ten princip nebo ta moje hlavní námitka je taková a i samozřejmě toho výboru, že ta novela jednoznačně upřednostňuje střídavou péči před ostatními možnostmi úpravy poměrů nezletilého dítěte tím, že říká, že soud nařídí, to znamená je povinen nařídit střídavou výchovu, pokud jsou oba dva rodiče způsobilý, mají o výchovu zájem a jeli to v zájmu dítěte. Je to velká změna oproti současnému stavu, kdy všechny ty možnosti úpravy poměrů toho dítěte jsou dány na roveň a soud individuálně rozhoduje v tom kterém konkrétním případě vždy podle a na prvním místě nejlepšího zájmu dítěte. Pro jedno dítě může být střídavá péče opravdu to nejlepší, ovšem pro druhé dítě, které má zcela jinou osobnost, může být úplně ta nejhorší možnost.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli vám nevadí střídavá péče jako taková, vám vadí, že ten zákon by ovlivňoval práci soudů?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Ano, přesně tak, mně vadí, že jedním z těch důvodů této novely je to, že soudy údajně rozhodují špatně, rozhodují málo o střídavé péči.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A střídavá péče jako taková je ale podle vás potřeba, aby ta současná praxe, kdy se často stává, že dítě prostě dostane svěřené matka, protože je taková nějaká zvyklost, tak je lepší?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Střídavá péče určitě potřeba je, tady není diskuse o tom, jestli střídavá péče ano, nebo ne. Střídavá péče ano jednoznačně. Já bych si dovolila tedy i říci statistiky, ono je docela potřebné říci, že třeba oproti roku 2005 se zvýšil ten počet případů, kdy dítě bylo svěřeno do střídavé péče o dvojnásobek oproti třeba roku 2010, takže ten nárůst tu je.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli soudy to nepotřebují takovou delegaci pravomocí zákonu.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Je to sice stále ještě malé procento, ale otázka je, co je to správné procento pro střídavou péči? Kolik rodin a kolik rodičů skutečně chtělo střídavou péči a v kolika procentech té střídavé péče tady nebylo vyhověno, což je jeden z těch argumentů, proč.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Existují takové statistiky?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Já o nich nevím o statistikách nebo o studiích, které by ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte zase na druhou stranu je tady argument třeba otců, kteří nedostali své děti, protože matka měla třeba lepšího právníka, nebo to může být samozřejmě naopak, otec matka, na tom nezáleží.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
To samozřejmě, ale já bych předpokládala, že před takovouto novelou, která poměrně zásadně postihuje celou českou veřejnost, protože se dnes rozvádí 50 % manželství, tak bude provedena analýza, jak ta střídavá péče funguje, zda skutečně funguje, v kolika případech bylo žádáno o tu střídavou péči, v kolika nebylo vyhověno a nakonec si ještě uvědomme my, argumentujeme i tím, že třeba v některých zemích na západ a na sever od nás se ta střídavá péče nařizuje daleko často, ano, berme to v potaz, to je sice pravda, ale tam je třeba ve skandinávských zemích úplně jiná celospolečenská situace, tam jsou, ti rodiče mají zcela jiný poměr toho, jak se starají o dítě než třeba v České republice, kde dosud tedy a dělejme něco s tímto, převládá ten tradiční model, kdy většinou žena celodenně pečuje o dítě a muž především zajišťuje tu finanční podporu rodiny. Takže mluvme o tom, jakým způsobem třeba toto změnit, ale, a priori, abychom měnili tímto způsobem zákon tak, že v podstatě dnes, ta novela, jak by byla schválena, tak a priori staví na první místo právo rodičů obou dvou na dítě a teprve potom ten nejlepší zájem dítěte, tak to si myslím, že třeba dobře není.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A je tam třeba někde možnost, aby soud, nebo dokonce třeba povinnost, aby soud bral v potaz také názor dítěte? Nemělo by tam být třeba uzákoněno, od kolika let je dítě možno nechat promluvit do toho, u koho bude žít?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Víte, to je jedna z dalších základních věcí participace dítěte na tom procesu, ve kterém se o něm rozhoduje. Naprosto zásadní věc, že by dítě mělo samozřejmě vyjádřit svůj názor vzhledem ke své rozumové vyspělosti. Mluví se o věku zhruba 12 let, já si myslím, že to dítě je schopno vyjádřit svůj názor už daleko dříve a že by i menší dítě mělo být tázáno na názor pomocí třeba nějakého psychologického vyšetření a ten psycholog by potom řekl, jakým, jak adekvátním způsobem tedy ten názor dítěte je relevantní, či je třeba zkreslen právě postojem jednoho z rodičů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A chybí toto v zákoně, aby byl brán zřetel na názor dítěte?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Určitě v této novele, která je předkládána, tak ano, ta právě nebere v potaz, že by mělo být dítě tázáno i na svůj názor v tomto případě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jakou váhu má v tomto případě slovo vládního výboru, který tedy jednoznačně řekl této novele ne? Co teď čekáte, že s tím politici udělají? Přepracují, schválí?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Tak jsem sama zvědavá, co s tím udělají. Příští, teda tento týden ve středu se bude projednávat tato novela v Senátu, ona již prošla Poslaneckou sněmovnou, kde byla ve třetím čtení, zdůrazňuji, velmi těsně přijata. Minulý týden, pokud vím, shodou okolností ve čtvrtek, kdy i zasedal vládní výbor pro práva dítěte, tak tuto novelu odmítl ústavněprávní výbor Senátu, nedoporučil ji tedy ke schválení, takže já jsem zvědavá a doufám, že ve středu senátoři, páni senátoři a senátorky rozhodnou tak, jak budou myslet, že je to nejlepší.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli věříte v přepracování toho zákona?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Ano, já věřím v to a doufám, že ta novela tak, jak je nyní předložena, že nebude schválena.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Chápe výbor OSN úlohu babyboxů, když žádá jejich zrušení? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu se teď zeptáme vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové. Vy jste osobně byla v Ženevě v té delegaci, která si vyslechla kritika výboru OSN. Ze všechno, co jsem přečetla kolem výtek výboru pro práva dítěte vůči babyboxům ve mně osobně zůstal dojem, že výbor prostě neví, o čem mluví.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Ano, to je hezká věta, výbor pro práva dětí OSN, ale musím upřímně říci, že v tomto případě máte tak trochu pravdu. Já jsem jako vedoucí delegace byla účastna přímo toho projednávání třetí, čtvrté periodické zprávy před výborem pro práva dětí OSN a ty babyboxy v podstatě byly, byla to jeden z dotazů, který přišel tak jako velmi náhle, nečekaně, měli jsme na něj jako delegace velmi málo času, abychom objasnili, jak babyboxy v České republice fungují.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kolik to je času velmi málo u výboru?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Zhruba tak 3, 4 minuty, protože tam padne velké množství otázek, ve kterých je nutno se zorientovat a snažit se zodpovědnost opravdu na co největší počet otázek, protože poté to svědčí i o úspěšnosti obhajoby té delegace před výborem. To znamená, já bych řekla, že tam byl už a priori negativní postoj členů výboru proti babyboxům v České republice, ony byly nazývány v angličtině incubaters ze začátku. My jsme teprve až po chvilince pochopili, že se tedy jedná o babyboxy. Byly brány a byly nazývány, že jsou v podstatě státním projektem, což byla naprosto mylná informace. My jsme zdůraznili, že to státní projekt není, že není provozován babybox státem, ale nestátní organizací. Ale jak jsem zmínila, v té krátké chvíli jsme se snažili říci, jak babyboxy fungují, bohužel v té zprávě poté výboru, která přišla asi po třech nedělích v těch jednotlivých doporučeních, přesto bylo zdůrazněno, že babyboxy jsou státní projekt. My jsme tam okamžitě psali a urgovali opravu, nevím, jestli už teď to bylo opraveno, doufám, že ano, a tedy výbor doporučuje zastavit tento projekt českému státu a přijmout vlastně jiná opatření právě na podporu ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nezlobte se, že vás přeruším, mě tam zaujala jedna věc, vy jste tam jeli vyslechnout si výtky, které jste už měli tak nějak dopředu vyjasněné a věděli jste, že tam budete ty jednotlivé body obhajovat. Když jste tam jeli, tak jste nevěděli, že budete obhajovat babyboxy. Co se stalo? Jednal výbor na něčí popud, když to řeknu ošklivě, na něčí udání vůči babyboxům?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Tak to si nedovoluji soudit. Mě by samotnou zajímalo, na čí popud a jakou informaci výbor dostal, protože my jsme před tou delegací samozřejmě obdrželi takový list of issue, taková ta základní témata, která byla jasná, že výbor chce projednat, a tam nebyla ani zmínka jediná o babyboxech, takže v podstatě to přišlo tak trošku nečekaně až přitom přímém projednávání.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zajímalo by mě, babyboxy tady zaplňují jistou mezeru, úplně jednoduše řečeno, aby děti nekončily pohozené kde všude možně, tak to vidí alespoň mnoho lidí jako velmi zjednodušeně, ale není to také určitá nějaká náplast na něco, co tady zanedbal stát, že tady chybí záchranný systém pro matky, které nevědí, kudy kam třeba v pozdní fázi těhotenství, při porodu, těsně po něm?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
To jste v podstatě tak trošku zmínila tu kritiku OSN, která mluví o tom, že stát by měl přijmout všechna jiná možná opatření právě pro podporu a na podporu matek, které jsou ve špatné situaci a které třeba své dítě chtějí odložit. Já třeba si myslím, že babyboxy zde hrají svoji nezastupitelnou roli a že nikdy stát nepřijme všechna taková opatření, která by pokryla právě všechny tyto případy ohrožených dětí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A máme jich dost těch opatření, není potřeba přeci jen něco napravit?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
No, já bych to jenom dokončila tu myšlenku, já si myslím, že vždy budou krajní případy a právě proto známe vlastně babyboxy, jinak nazývané už z historie, krajní případy, kdy ty matky by nevyužily ani všechna ta jiná opatření státu, například utajené porody, ke kterém se tedy ještě vrátím, protože to je docela důležitá věc, kdyby je nevyužily a využijí tím pádem tedy babyboxy. Co se týče utajených porodů, jako jedné z možných alternativ. Utajené porody v České republice jsou umožněny pouze matkám, které jsou české státní občanky a jsou svobodná. Byla, je v procesu legislativním novela zákona o zdravotních službách, která v podstatě měnila určitým způsobem, rozšiřovala tu možnost utajených porodů i na ženy vdané, jejichž dětem svědčí tedy domněnka, první domněnka otcovství, ovšem dle mých informací tato novela byla zamítnuta v tom legislativním procesu, nebo nebyla doporučena ke schválení, tím pádem se to vrací zase zpět a zůstává stále ta situace taková, že ty utajené porody tedy jsou možné, jak už jsem zmínila, pouze pro matky svobodné a české státní občanky, a tím pádem ale ty případy, kdy si myslím, že právě jsou hodně využívány ty babyboxy jako například cizinky, nelegálně pobývající osoby na našem území, ženy vdané možná i někdy, popřípadě krátce rozvedené, protože tam stále po tom rozvodu svědčí ta domněnka a ta první ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli jednoznačně rozšířit možnost utajených porodů?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Ano, jednoznačně. To si myslím, že je jeden ze základů a z legislativních opatření, které by se měly provést.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A nebylo by třeba dobré vstoupit ve spolupráci s provozovateli babyboxů, provozovatelem babyboxů, je tedy konkrétně zastoupeno konkrétně osobou pana Hesse, a domluvit se s ním, aby třeba umístil na ty babyboxy informace o možnostech utajených porodů? Možná, že tam by taky se zaplnila informační mezera, protože víte o babyboxech v médiích slyší skoro všichni, o utajených porodech a jejich možnostech téměř nikdo.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Já určitě si myslím, že jakýkoliv, jakákoliv informace na babyboxech je jako potřebná, ale nevím, jestli v okamžiku, kdy tam už to dítě vkládáte, tak už je většinou po tom porodu, takže nevím, jestli ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Možná matka se někde půjde rozhlídnout, jak může tu situaci řešit, když slyšela o babyboxu, možná, kdyby se třeba na babyboxu dočetla, jak jinak to ještě může řešit, že by ho tam ani nedonesla to dítě.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Tak samozřejmě pro tyto případy by to určitě bylo vhodné.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tento měsíc skončilo české předsednictví v Dekádě romské inkluze. Podle ČSSD vláda naprosto promarnila tuto šanci přispět ke snížení negativního postoje veřejnosti k Romům. Je to tak? Ptáme se zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Je to jen klasická opoziční rétorika, anebo Nečasův kabinet opravdu promarnili ideální období pro zlepšení stavu věcí kolem romské problematiky?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Tak opoziční rétorika bude vždy kritická se domnívám, s tím se musíme smířit. Já se domnívám, že je nutno zde oddělit dvě věci, Dekáda romské inkluze je iniciativa 12 evropských států, ve které je Česká republika je členem. My jsme měli předsednictví od července minulého roku do konce června tohoto roku. V rámci toho předsednictví Česká republika samozřejmě pořádala mnoho zásadních akcí, to je jedna věc. Druhá věc je samotný pojem inkluzivního vzdělávání dětí a především tedy romských dětí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak dobrá, zůstaňme u romských dětí, celou dobu se bavíme o dětech. Právě za to, že jsou vyřazovány z toho klasického vzdělávacího systému do toho, čemu se stále ošklivě říká zvláštní školy, tak za to nás kritizuje nejen OSN, za to nás kritizuje Evropská unie a skutečně to je kritika široká i z odborné veřejnosti. Přehlíží třeba ministr školství Josef Dobeš diskriminaci romských dětí ve školách?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Tak já bych k tomu řekla, že šance ještě, jak jste se mě ptala před chvilkou, šance promarněna určitě není. Máme stále a musíme dělat maximum v této oblasti. Ano, Česká republika je kritizována a já se domnívám, že tady je opravdu třeba dělat daleko více. Od roku 2007, kdy byl vydán rozsudek Evropského soudu pro lidská práva DH ostatní versus Česká republika, když Česká republika byla kritizována za nepřímou diskriminaci právě romských dětí tím, že jsou zařazovány do praktických škol, tak ta situace se tak úplně a o mnoho více nezlepšila. V současné době je a já jsem shodou okolností dnes měla jednání na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy s paní ředitelkou Ježkovou, odboru, který má starosti přímo, tedy inklusivní vzdělávání a chtěla jsem přesně vědět, jak to vypadá v současné době s národním akčním plánem inklusivního vzdělávání, tedy s NAPIVem. Další věc, která je systém včasné péče, který také mluví právě o tom a především o předškolním vzdělávání romských dětí je velmi důležitý.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Promiňte, máme velmi málo času, tak já se to pokusím rozdělit na dvě věci, za prvé, co jste se dozvěděla o NAPIVu, kdy se něco pohne dopředu?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
My jsme si dali přesně jednoznačně termín, harmonogram, do kdy by měl být nyní vypracován nebo dán dohromady to konečné znění NAPIVu tak, aby mohly pracovní skupiny začít pracovat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Do kdy?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Další věc je, v září tohoto roku, další věc je, že od září platí ty nové vyhlášky, které jsou určitým malým krokem k tomu, právě k tomu, aby byla větší inkluze romských dětí do středního vzdělávacího proudu. Ony mluví, ta jedna mluví o informovaném souhlasu a dále mluví o tom, že dítě romského původu už nebude moci být jen tak lehce zařazeno do praktické školy a je to tam omezeno i časem, takže to je ta malá dílčí novela, aspoň ten první krok, ale je nutno v tom jednoznačně pokračovat dál.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak a teď zmínila jste i předškolní vzdělávání. Chybí tady povinnost a bavme se třeba o romské menšiny, ale i třeba pro děti z dalších menšin, absolvovat jeden rok školky před příchodem do školy tak, aby to dítě zvládalo základní sociální komunikaci, ke které se třeba nedostalo, pokud vyrůstalo někde dejme tomu v ghettu?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Ano, tak já si myslím, že tohle je jeden ze základních principů, čím by se mělo začít třeba u romských dětí, že opravdu je potřeba už začít v tom předškolním věku, aby potom právě romské děti mohly nastoupit do těch základních škol normálních středního proudu a ne do těch praktických, aby tam v podstatě nebyla diagnostikována lehká mentálně dysfunkce zaměňována právě se sociálními nenávyky a tak dále, takže to je základ, ale zda bych si dovolila potvrdit nebo říci, že je tady potřeba uzákonit pro všechny povinnou předškolní docházku, to si myslím, že je téma na diskusi.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
No, rozhodně a zkusíte tu diskusi otevřít, aby někdo odborný třeba udělal nějaký posudek a zjistil, zda by něco takového pomohlo, protože asi se shodneme, že v případě mnohých romských dětí by jim rok ve školce před školou možná otevřel možnost zůstat v té škole potom.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Ano, myslím si, že tenhle ten zájem je tady prioritní.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže ano, vy se pokusíte otevřít. A do jakého zákona by něco takového mělo patřit, které ministerstvo s vámi v tomto případě bude komunikovat?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Tak, pokud otevřeme diskusi na toto téma, tak by to bylo myslím částečně i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A otevřete ji?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Ano.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řekla ve Dvaceti minutách Radiožurnálu zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Já vám díky za váš čas. Na slyšenou.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:
Také děkuji. Na shledanou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu Radiožurnálu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.