Byl bych pro minimální důchod 20 tisíc, spodní hranice je příliš nízko, říká Vratislav Kulhánek

Právě v Iránu podle něj platí jednání na vládní úrovni, protože řada velikých podniků v zemi je ve státním vlastnictví nebo státem korigována. Proto by oblasti ekonomické diplomacie věnoval 10 až 15 procent času.

„Jako hlavní bych ale viděl zájmy lidí v České republice,“ říká s tím, že by se snažil výrazně zvýšit pověst země, což je práce pro prezidenta a politiky, a tlačil by tak politiky, aby hovořili se zahraniční novináři.

„Václav Klaus si zakládal na tom být hlavní tady, ale pro republiku je důležitější, abychom byli známí jako silná země v okolí, kam chceme exportovat a kam chceme jezdit jako turisté,“ vysvětluje.

Učňovské školství chybí

K hlavním domácím politickým tématům Vratislava Kulhánka pak patří práce a řemeslo. V Česku se do značné míry rozpadlo učňovské a střední odborné školství, což je podle něj velký problém – první, co zprivatizované podniky udělaly, tak zrušily učňovské učiliště, protože to stojí zbytečně peníze.

„Tohle teď chybí, deset let jsem se s tím ve Škodovce pokoušel hnout, což je těžké, protože jak budete učit truhláře nebo pokrývače, když nedáte v kraji dohromady třídu?“

Jako prezident by také vyvolával debatu o důchodové reformě. „Byl bych pro minimální důchod, teď nevím, koho naštvu více, ale řekněme 20 tisíc, a pak už bych to odstupňoval podle skutečného platu,“ říká s tím, že spodní hranice důchodu je dnes velmi nízko.