Když budeme připraveni, hrozba kybernetického útoku prudce klesá, říká Martin Stropnický
Rozhovor s ministrem obrany Martinem Stropnickým o tom, jaké pravomoci by mohlo získat vojenské zpravodajství ke sledování počítačových sítí a zda jsou hlavní bezpečnostní výzvou budoucnosti tzv. hybridní hrozby. Moderuje Jan Moláček.
Vojenské zpravodajství má získat nové pravomoci ke sledování provozu na počítačových sítích. Vláda tak chce předejít kybernetickému útoku, který by podle ní mohl ohrozit bezpečnost České republiky. Proti novele zákona, která má toto sledování umožnit, se ozvaly i kritické hlasy – ty se obávají narušování soukromí zpráv, které posíláme po internetu.
„My tu nevymýšlíme něco sólově. Řešíme situaci útoků, které jsou čím dál častější, které se týkají řady především demokratických států, a chceme vybudovat obrannou kapacitu proti těmto útokům, tak jako naši partneři a spojenci,“ zdůrazňuje ministr obrany Martin Stropnický.
Nebezpečí kybernetického útoku bude tím větší, čím víc s tím budeme otálet a všichni kolem nás to budou vědět. Když budou vědět, že tu probíhá další zastávka, další dlouhá debata, jestli to má smysl nebo ne. Když na to budeme připraveni, tak hrozba útoku prudce klesá. MARTIN STROPNICKÝ
Dodává, že obsahy zpráv jeho resort nezajímají – neřeší, co si lidé posílají, ale chce mít kapacitu na pozorování sítí, jestli nedochází k abnormalitám v běžném provozu. Nové pravomoci by měly sloužit právě k analýze provozu na sítích. Cílem útoku by podle Martina Stropnického mohla být strategická infrastruktura státu. Zmínil loňskou situaci v Pobaltí, kde byly vyřazeny servery státní správy.
Jak by měl dohled vypadat? Po dohodě s operátory by došlo k umístění zařízení, které je schopno analyzovat a evidovat nepřirozené pohyby a abnormality. Kdyby byl zákon schválen, podle Martina Stropnického by přibližně rok po vstupu v platnost vojenské zpravodajství přineslo podrobný plán činnosti, ve kterém se bude definovat monitorování proudů dat.
Až poté, co se zjistí podezřelá aktivita, a je veden případný protiútok, aby byl zneškodněn původce ohrožení, se může stát, že je potřeba se dostat do konkrétní adresy. „To probíhá naprosto stejně, jako u odposlechů při policejním vyšetřování, a musíme k tomu mít souhlas soudce. Rád bych zdůraznil, že kontrola, o které se často mluví, jestli je dostatečná, je čtyřstupňová a s největší pravděpodobností navrhneme ještě další stupeň. Nedokážu si představit efektivní systém, který by měl ještě více stupňů kontroly,“ říká Stropnický.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Lithium potřebujeme, otázka ale je, na co. Honba za ním svědčí o posunu hodnot EU, míní odbornice
-
ONLINE: V Rusku se v krátké době zřítily dva mosty, způsobily vlakové nehody. Moskva viní ‚vnější síly‘
-
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co víme o kauze bitcoinů ministra Blažka a kde dosud zůstávají bílá místa
-
Poláci volí prezidenta. Rozhodují mezi liberálem Trzaskowským a konzervativním Nawrockým