Nechci se klanět východním mocnostem ani Bruselu, zdůrazňuje Mirek Topolánek

Jedním z důvodů, proč Topolánek vstoupil do prezidentské kandidatury pozdě, bylo, že v kampani viděl pouze Zemana a antizemany. „Nebyl tam nikdo, kdo by se snažil integrovat rozdělené poloviny české společnosti…,“ vysvětluje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Sám o sobě také říká, že není „vítač“ ani „kývač“. A právě tím odpovídá na obavy různých skupin ve společnosti – nechce nekontrolovanou migraci, nechce změnit zahraniční politiku směrem k východu a klanět se východním mocnostem, přestože to byznysu nic nepřináší.

Nechce také kývat ani v Bruselu, ani silnému premiérovi a silné vládě, pokud bude tvořit místo zákonů paskvily. „Nejsem kývač, nejsem ten člověk, který se jenom veze, nejsem člověk, který jenom přikyvuje, aniž by měl vlastní názor,“ říká.

Téma migrace v Česku podle něj zásadním problémem není, na druhé straně občanství je cenné a nemělo by se s ním plýtvat. Možné je ale podle něj pracovní povolení, povolení k pobytu nebo právu k azylu.

Přijetí eura v této chvíli pokládám za ekonomický nesmysl.Mirek Topolánek

A pokud by se stal prezidentem, tak by podle jeho slov nacházel s Andrejem Babišem řadu shodných názorů v zahraniční politice. Co se týče domácí politiky, tak by se museli naučit koexistovat.

„Nemám obavy z razantního politického přesměrování České republiky, mám trochu obavy z ovládání represivních složek včetně policie, tajných služeb a prokuratury,“ uzavírá s tím, že právě to bude jeden ze směrů, který bude muset sledovat nejenom prezident, ale i média.