Petra Procházková o cestě s uprchlíky z Turecka do Řecka: Čluny bývají přetížené, dochází k neštěstí
Ještě včera byla se syrskými uprchlíky ve vlaku v Srbsku a přiznává, že z cestování je fyzicky i psychicky zničená. Přesto uprchlíci na tom byli ještě hůře. „S kolegyní jsme si daly za cíl, že pojedeme s uprchlíky a budeme s nimi sdílet útrapy, ale v některých chvílích jsme selhávaly a šly do hotelu,“ říká novinářka Petra Procházková, která cestovala s uprchlíky z Turecka do Řecka.
Její cesta začala v tureckém Istanbulu, kam řada uprchlíků přijíždějí a je tam pro ně výchozí bod. Někteří z nich, kromě Syřanů, ničí své pasy – například Afghánistán nepřijme zpět člověka, o kterém si není jist, že není jeho občanem.
„Pokud nemá žádný doklad, tak není možné, aby ho Afghánistán přijal zpátky, a přinejhorším tak zůstane v Turecku,“ podotýká. Uprchlíci si řadu kontaktů vytváří už ve svých domovských zemích, platí tam celou nebo část částky. „S převaděči nepřicházejí do styku osobně, spíše po telefonu,“ popisuje.
Rusko vycítilo příležitost vrátit se na světovou scénu prostřednictvím Sýrie
Špička převaděčů v Turecku jsou Turci, občasné bývalé Jugoslávie, ale také Afghánci, kteří hovoří jak turecky, tak persky. „Má to zvláštní hierarchii, musí být dost logicky schopní, protože situace se mění,“ upozorňuje.
Uprchlíci si musí člun sami nafouknout a dát dohromady, upravit podlážku, motor a vyplout samostatně, řídí někdo z uprchlíků. „Afgánci nejsou mořeplavci, proto je tolik neštěstí,“ říká s tím, že čluny jsou často přetížené, a když jsou velké vlny, tak někdo vypadne.
Do Německa chtějí proto, že jinou zemi neznají nebo že někteří před nimi tam úspěšně dojeli. Přesto se zajímali o jinou zemi – občas se ptali na Česko. „Měli informaci, že se nemá chodit přes Maďarsko kvůli plotu, a přes Česko kvůli tomu, že skončí v detenčních zařízeních,“ říká.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Našimi operacemi ukazujeme Rusům a Číňanům, že nejsme ořezávátka, říká ředitel vojenské tajné služby
-
Obec prodala mimořádně levně parcely, získaly je děti zastupitelů. ‚Děláme to pro lidi,‘ říká místostarosta
-
‚Taky by za to někdo mohl být trestně stíhaný.‘ Podivná role ministerstva financí v bitcoinové aféře
-
‚Antizápadník‘ Fico vede Slovensko do čím dál větší izolace. Otevřeně už zmiňuje i odchod z EU a NATO