Vladimír Tošovský, předseda představenstva společnosti ČEPS

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak k tomu Rakousku, rakouské pobočky organizací Greenpeace a Global 2000 dnes jednaly se zástupci rakouského energetického průmyslu a také rakouské vlády o tom požadavku novelizovat zákon, aby do Rakouska nesměl být dovážen doslova ani kilowatt energie vyrobené z jádra. Lze to podle vašeho názoru, pane Tošovský, na 100 % zajistit?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Naštěstí elektřina se řídí jinými zákony než napsanými na papíře, ale zákony fyzikálními, čili vůbec nelze rozlišit, jestli elektřina, která protéká přes soustavu, byla či nebyla vyrobena v nějakém, v nějaké elektrárně, prostě a jednoduše do soustavy natekla a také z ní vyteče a tam se spotřebuje v nějakém místě. Nelze tudíž oddělit elektřinu vyrobenou z nějakého zdroje od elektřiny vyrobené z jiného zdroje, to je prostě zcela nesmyslné. Lze to udělat jediným způsobem, a to je prostě a jednoduše ty zdroje vůbec neprovozovat, ale to v dnešní době není možné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, Rakušané na druhou stranu už někdy od roku 78 jaderné zdroje žádné neprovozují a podle údajů, které jsou k dispozici, se na jejich energetický trh dostává nějakých 4,5 možná 5 % energie vyrobené z jádra skrze nákupy například přes energetické burzy, to lze odbourat, nebo nelze?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
To nelze odbourat. Z České republiky na Rakousko teče až kolem 1500 megawattů výkonu elektřiny, což je skutečně obrovské množství, kolik z toho je jádra, to je nesmysl vůbec oddělovat. Prostě teče z této soustavy do Rakouska až 1500 megawattů. Do určité míry je dokonce nutné, aby to tak bylo, protože v Rakousku je zcela specifická situace, výrobu elektřiny na severu, kde byla ta jaderná elektrárna plánovaná, dneska tam stojí zakonzervovaná, nikdy se už nerozjede, tak tam je dneska nainstalováno obrovské množství větrných elektráren, samozřejmě, že to je významný podíl, nicméně nelze udržet stabilitu na těchto zdrojích. A do jihu Rakousku jsou pouze 4 linky, čili pro stabilitu celé té soustavy energetickou, elektrickou stabilitu, to je samozřejmě nesmírně nutné, aby byly propojeni se sousedy. Něco jiného je bilance, to je bilance, to je to, co si ti obchodníci mezi sebou prodávají, ale to není o tom, že by tu elektřinu vyrobili a prodali zároveň prostě ji zabalili a někam ji odvezli po elektrických vedeních, to je prostě o tom, že se obchoduje s bilancí, nikoliv se skutečnou fyzickou dodávkou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď se možná odkazuji na vaši 14měsíční řekněme politickou zkušenost ve funkci ministra průmyslu a obchodu, lze něčeho takového docílit snad politickou deklarací, což by mohla být ona novela zákona, který zakazuje výrobu elektrické energie v Rakousku, z jádra?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Tak jsou dvě věci, ta politická, či respektive ta pocitová, co ti zákazníci v Rakousku budu mít, od té fyzikální. Fyzikálně to oddělit nelze, takže to odpusťme, že je to nějaká dodávka z jádra či nejádra. Ta politická znamená, že si budou muset říci, za jakých podmínek lze obchodovat tu elektřinu, kterou získají a získají ji na trhu a na ten trh natekla ze všech možných zdrojů a nikdo je neodlišuje, takže oni si budou muset zřejmě, zřejmě, teďko hodně spekuluji, budou si muset zřejmě zajistit certifikáty původu, což lze, pokud je to bilaterální obchod, nelze to zajistit na burze anebo se stane to, že se s těmi certifikáty bude obchodovat, ale pak už to vůbec není o dodávce či nedodávce z jaderného zdroje, pak je to už skutečně jenom o spekulacích a tady si myslím, že skutečně není tím cílem to, co by mělo být, že teda nebude tam dodávka z jaderného zdroje. Myslím si, že je to prostě od začátku tak trošičku fyzikální nesmysl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu zejména o české a nakonec i o evropské přenosové soustavě, mluvím s předsedou představenstva ČEPSu Vladimírem Tošovským. 9. ledna zveřejnil server Aktuálně.cz rozhovor s bývalým eurokomisařem Vladimírem Špidlou. On kromě jiného nadhodil v rozhovoru myslím řečnické otázky týkající se českého energetického mixu, já vám je přečtu, pane Tošovský. Mají ty stovky miliard, které se investují do nových dvou bloků Temelína smysl? Nedalo by se za ně pořídit něco rozumnějšího? Nebylo by možné za ně českou energetiku významně inovovat, zlepšit přenosovou síť a výrazně snížit spotřebu? Kdybyste měl na ně odpovědět, pane předsedo Tošovský, tak, co byste řekl?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
No, dvě věci, tady je skutečně spousta věcí smícháno dohromady. Česká republika není ten investor, ten investor je ČEZ. ČEZ je samozřejmě akciová společnost vlastněná ze 69 či 70 % českým státem, ale zbytek jsou drobní akcionáři. Tam je to zcela standardní akciová společnost a jestliže se rozhodne investovat nějaké peníze, on je samozřejmě si je bude muset někde opatřit, ale to už je na jejich managementu, no, tak jeho akcionáři jsou ti, kteří se budou ptát, jestli by ty peníze ČEZ nemohl investovat nějak lépe, takže to je první.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, pardon, bavíme se, sám jste to říkal, nadpoloviční většina patří akcií k této akciové společnosti státu, to znamená, rozhodovací pravomoc má de facto Vláda České republiky?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
To je do určité míry pravda, ale v žádném případě nesmí ohrozit práva těch minoritních akcionářů, takže on je sice majoritní akcionář, nicméně pakliže existuje, existuje zájem, kterým by jakoby do určité míry mohl ohrozit minoritní akcionáře, nesmí to udělat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, ale podle toho, co říkáte, pane Tošovský, to vypadá, jako kdyby jediné, co neohrozí zájmy minoritního akcionáře, bylo dostavět Temelín?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Ne, ne, ne, tak to neříkám. To je prostě na rozhodnutí těch akcionářů, čili valné hromady a pakliže se rozhodne stát, nebo respektive valná hromada, že budou svět či nebudou stavět, no, tak to je rozhodnutí valné hromady a je zcela platné. Nicméně žádný majoritní akcionář nesmí vytěsnit, ohrozit investici minoritního akcionáře. To je ale věc skutečně ČEZu a jeho vedení, nikoliv energetického sektoru jako takového. Čili, jestliže tam zaznělo, že by ušetřené peníze mohly být investovány v energetickém sektoru jinde, tak jedině tam, kde to vlastní ČEZ a například přenosovou soustavu ČEZ nevlastní. Vlastní ji ČEPS, což je také stoprocentně státem vlastněná akciová společnost, nicméně je to jiný právní subjekt, takže to je první věc. No, a do úspor, já souhlasím s tím, že v současné době žijeme ve velkém energetickém blahobytu, všichni máme energie dostatek kdykoliv si vzpomeneme, koneckonců to je hlavní úloha energetiky. To, čeho bysme se rozhodně nikdo z nás nechtěl dožít, tak to je takové to teď bude mít energii jenom někdo, a to ještě v nějaké době a tak dále, prostě to z těch rozvojových států dneska je známé, že tak fungují. Tam rozhodně nikdo z nás nechce jít. Všichni předpokládáme, že je potřeba šetřit s energiemi, absolutně souhlasíme všichni, nicméně spotřeba nám roste, proč? Ne, že bysme byli tak rozežraní, ale prostě a jednoduše ty potřeby jednak jednotlivých odběrných míst rostou, ale zároveň i počet těch odběrných míst. Když se podíváme kolem Prahy kupříkladu, jak se rozrůstají aglomerace, tak to samozřejmě narůstá spotřeba. Největší nárůst potřeby energie v České republice je na severní Moravě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A přesto, když se vrátím k jedné z těch řečnicky položených otázek Vladimírem Špidlou, bývalým eurokomisařem, tak on říká, nebylo by lepší Českou přenosovou soupravu zmodernizovat, udělat ji řekněme více dynamickou a možná méně založenou na velkých stabilních energetických zdrojích jako jsou tepelné či jaderné elektrárny?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Tak za prvé, já si myslím, že naše energetická souprava je jedna z době postavených, jak topologicky, tak i na technické úrovni, to je první věc a druhá věc, ty velké zdroje, o kterých se tady hovoří, tak ty jsou do určité míry stabilizačním prvkem v té soustavě. Ono nezapomeňme, že minimum naší spotřeby v České republice je někdy 4,5 tisíce megawattů a maximum je někde kolem 11, 12 tisíc megawattů a mezitím prostě je aktuální hodnota i v současné době teď zrovna není takový velký mráz, čili ta spotřeba není tak veliká. Nicméně určitě je pro každou soustavu lepší, když bude velké množství velkých zdrojů. Pak výpadek 1, 2, 3, 4 nebude tak problematický. Zase ovšem ty zdroje musí být schopny regulace, regulace, která reaguje na to, jak zrovna potřebujou energii spotřebitelé, protože spotřebitelé jsou ti, kteří určují, jestli se bude vyrábět či nikoliv. To je nesmírně důležitý fenomén celé energetiky, spotřeba určuje výrobu, nikoliv výroba určuje spotřebu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, pane předsedo Tošovský, vy říkáte, že Česká přenosová soustava patří k těm dobře postaveným technologicky i topologicky, podle vašeho plánu ale někdy do roku 2023 hodláte investovat asi 60 miliard korun do její modernizace. Co to znamená? Že až investujete těch 60 miliard korun, tak jakou přenosovou sítí bude disponovat Česká republika? Takovou, která bude nastavená například na další dva bloky Temelína?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Není to tak. Ty investice jsou ze 4 hlavních důvodů. Ono to není, že každý důvod vyvolává nějakou investici. Tím prvním je samozřejmě rozvoj zdrojové základny. Mezi ně patří i Temelín, ale nepatří, není to jediná věc, která do toho vstupuje, jsou to větrné parky na severní Moravě, jsou to modernizace elektráren, jsou to ale zároveň i rozvoj spotřeby, jak jsem už říkal na severní Moravě je, na severní Moravě je velký nedostatek výkonu, v poslední, v neposlední řadě jsou i mezinárodní závazky, které dneska máme vůči sousedům a musíme být schopni těm závazkům dostát a tou poslední a neméně důležitou je, že prostě byla postavena před 30, 40 lety soustava, nelze ji zbourat, to prostě zbourat a postavit novou by bylo fajn, ale prostě tak to nejde, my musíme skutečně tu soustavu přebudovávat či rozvíjet za provozu, to znamená, musíme to zařízení vždycky uvolnit na ty práce, a zároveň udržet stabilní dodávky, čili tyto 4 věci jsou to, co musíme dát dohromady. My tyto požadavky máme sesumírovány a ty jednotlivé investiční akce máme připraveny až s výhledem do roku 2023, a to, pokud spočítáme, co bude stát, tak dohromady 63 miliard korun. Nelze ale říci, pro rozvoj zdrojové základny utratíme toto, to nelze, protože skutečně prostě, jestli tam ta linka je postavena z toho důvodu, či je tam nový zdroj, či jestli tam přetýká energie z mezinárodních závazků, či je to rozvoj obchod, tak to skutečně nelze rozdělit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se vrátíme na konec minulého roku, kdy někdy mezi tuším 25. listopadem a 16. prosincem byla Česká přenosová síť pod náporem, řekněme, elektrické energie, která přicházela ze severu Německa z větrných elektráren, tak ve chvíli, kdy vy zmodernizujete českou přenosovou síť, tak co to znamená, bude zcela kompatibilní například s tou německou?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Ona je kompatibilní už teď. Ta modernizace, ta spočívá v tom, že my samozřejmě i na tom regionálním poli musíme spolupracovat se sousedy. Když my něco uděláme, tak to bude mít vliv i na situaci u sousedů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bezesporu, ptám se na to, na ty oznámené plány postavit speciální transformátory, které by měly nějakým způsobem řekněme odstiňovat, odklánět takové přetlaky elektrické energie jdoucí z Německa, tak to je stále ještě kompatibilní?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Stále je to kompatibilní. Ty transformátory jsou podle nás až poslední řešení. My si myslíme, že daleko důležitější je, aby se vyřešily ty problémy, které v tom Německu jsou, a to je prostě to, že mezi tou lokalitou, kde je výroba, to znamená na severovýchodě Německa a spotřebou, to znamená ve zbytku Německa, nejsou dnes postavena vedení, která by Němci potřebovali, ti technici to tam vědí, my s nima komunikujeme v podstatě pravidelně dnes a denně na úrovni dispečerů s nějakým delším časovým horizontem na úrovni našich rozvojových zaměstnanců a koneckonců i jako představenstva se potkáváme minimálně jedenkrát ročně. Čili ty věci jsou už dlouhodobě známy, že chybí, že chybí ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, Němcům chybí tyto řekněme spojovací linie jejich přenosové soustavy a Česko je na tom minimálně teď v tuto chvíli bito?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
No, je to tak, protože tím, že chybí, tak ta energie, která je tam vyrobena, tak ta vlastně přetéká přes polskou a českou soustavu zase zpátky do Německa či do Rakouska, a na konci toho loňského roku to bylo ještě dále na Balkán, protože na Balkáně je dlouhodobější teďko nedostatek vody a výroba elektřiny z vody tam chybí, a tudíž tam samozřejmě natéká ze zbytku Evropy tam, kde je dneska výroba dislokována. Čili všechno souvisí se vším a nelze říci, že jedno opatření prostě vyřeší všechno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu rozumím. Jde čistě jen o to, že minimálně před koncem roku někteří členové představenstva ČEPSu mluvili o tom, že teo, co se děje v Německu, to znamená, vyšší výkon ze severu země řekněme zvyšuje riziko nějakých totálních výpadků elektrické energie v Česku, to stále trvá?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
No, teď už to netrvá, ale na konci roku to bylo. Ten důvod byl zcela jednoznačný. Normálně přetýká tak 1000 megawattů, v té době přetýkalo 3,5 tisíce, čili 3,5krát více. To, co to způsobí, je, že jsou zatížena naše vedení. My ty vedení samozřejmě nikdy nepřipustíme, aby došlo k jejich destrukci nebo poškození nějakým přetížením, nicméně soustavu musíme provozovat tak, aby výpadek jakéhokoliv jednoho velkého prvku transformátoru, vedení koneckonců, aby nezpůsobil v té soustavě nedostatek bilančního výkonu, nedostatek energie pro každého, čili v podstatě to je to kritérium N1, když přijdeme o jeden prvek, nezpůsobí nám to žádné provozní potíže s tím, že to je jak v autě, když máme páté kolo jako rezervu, tak, když píchnem jedno, tak na rezervu ještě dojedeme, tady je to stejné. A my jsme v tom konci toho loňského roku toto kritérium už nesplnili. Kdyby došlo k výpadku toho vedení, tak se přetížily ještě další a mohlo by to v krajním důsledku dojít až k rozpadu té soustavy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A dobře, když říkáte, že ony transformátory, které by měly takovému přetékání elektrické energie zabránit, že jsou jako krajní řešení, tak to ne krajní řešení je, že budete čekat na to, až Němci dostaví ta správná liniová vedení ze severu na jih země?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
No, není to jenom takhle věc. Lze to řešit s více, s více jako postupy. Jedním z nich je samozřejmě omezení té výroby.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na německé straně?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Na německé straně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Že my bychom se s nimi dohodli, že oni omezí výrobu?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Přesně tak. My dokonce takové dohody máme, ti Němci skutečně na to reagují, ale obnovitelné zdroje jako jsou vítr a jako jsou sluníčko mají oproti tomu fyzikálnímu principu, že spotřeba určuje výrobu, úplně obrácený příběh. Tam výroba určuje, čili přísun té primární energie svítí sluníčko nebo fouká vítr, určuje, že ta elektrárna bude vyrábět. A jestli někdo zrovna chce nebo nechce, to už potom nikoho nezajímá. To je bohužel ten problém, který my musíme řešit jako energetika. Čili, když fouká vítr příliš moc, a to byl ten konec loňského roku, tak prostě se ta energie vyrábí bez ohledu na to, jestli ji někdo někde spotřebovává či nikoliv, ona se samozřejmě někam dostane, to už je ta fyzika, to je také o tom, co jsme se bavili o tom jádru, ale někdo na ni musí reagovat. A pakliže se valí přes naše území takové množství, které způsobí, že je při výpadku jednoho dalšího prvku možné přetížit naše vedení, no, tak potom musí samozřejmě ti sousedy zareagovat a nepovolit to. Čili oni dokážou snížit tu výrobu, ale samozřejmě podle zákona to není zadarmo, to je první věc. A druhá věc je, až krajní řešení by bylo postavit ony transformátory, které by dokázaly regulovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ty by stály mimochodem kolik?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Ty by stály kolem 2 miliard korun?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to by platil kdo?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
No, to by zaplatili koneční zákazníci v České republice, to je právě ten důvod, proč do toho nechceme, protože, kdyby to udělali zároveň i Poláci i my, tak bysme vlastně nic nevyřešili, protože bysme tyto /nesrozumitelné/ v podstatě postavili oba dva, ta energie by stejně musela natéct, ale byť jaksi horší cestou, ale stejně by natekla a ty peníze bysme vyhodili. Čili já si myslím, že daleko důležitější je spolupráce na regionální úrovni se všema třema provozovatelema, čili s Němci, s Poláky i s námi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, jak říkáte, i samotné odstavování obnovitelných zdrojů energie, to znamená, celých větrných parků na severu Německa, snižování jejich příkonu jaksi do celé sítě není úplně zadarmo.

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
No, není.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdo by toto měl platit?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
No, zatím je to tak, že to skutečně platí ti provozovatelé, tak to je, ale to je jenom otázka času, než zase najdou ty páky, které už u nás tak objevují, že odstavení obnovitelného zdroje je za náhradu, čili ti provozovatelé to mají dneska skutečně tak, že když vyrábí, tak jsou povinni i dokonce za vyšší peníze vykoupit provozovatelé, a když se z provozních důvodů odstaví, tak jim musí zaplatit náhradu. V konečném důsledku to platí koneční zákazníci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a když se vrátíme zpátky k té úvodní otázce, to znamená, jak by měla vypadat zmodernizovaná česká přenosová elektroenergetická soustava? Neměla by vypadat tak, že by případné několikatisícimegawattové přetékání z německé či polské sítě k nám měla bez problémů absorbovat a stále splňovat to, že když vypadne jeden prvek, jedeme ještě vesele dál?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
No, já si myslím,, že ne, protože, proč by koneční zákazníci v České republice toto měli platit? Koneční zákazníci by měli zaplatit to, co skutečně sami potřebují. Potřebují stabilní dodávky na našem území, potřebují dostatek regulačního výkonu, což znamená i propojení k sousedům, potřebují mít dostatek /výpadek signálu/ na roztočených elektrárnách, o tomto fenoménu jsme se tady nebavili, k tomu potřebujeme trochu exportu, a dál že tady budeme potřebovat přetok přes Českou republiku. To teda už není záležitost českého konečného zákazníka a přesto by to měl zaplatit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou to, co se dělo před koncem roku, to znamená, že na severu Německa foukal vítr prachobyčejně, to se může stát v průběhu roku téměř kdykoliv, tak, jak na to bude Česká republika reagovat?

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Tak my máme uzavřeny zatím dohody s německými provozovateli a na úrovni dispečerského řízení skutečně nebo omezujeme některé přetoky, to je pravda, ale pakliže se budou naplňovat ty nesmírně ambiciózní cíle o 50 %, což už je neprovozovatelná soustava, tak potom už budeme muset skutečně přistupovat k těm investicím drastickým, které ale povedou k rozšíření poruchového stavu, čili neprovozovatelného stavu po celé Evropě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Představa představenstva ČEPSu, tedy společnosti spravující Českou přenosovou soustavu Vladimír Tošovský byl mým hostem. Díky za vaše názory i za čas, na shledanou.

Vladimír TOŠOVSKÝ, předseda představenstva společnosti ČEPS:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.