Vymezování Čechů vůči Němcům a naopak není správná cesta soužití dvou národů, říká Martin Dzingel

„To označení sudetský Němec vzniklo v 19. století v důsledku vymezování se v oblasti národností – Češi se vymezovali vůči Němcům, Němci vůči Čechům a to není správná cesta soužití dvou národů. Proto usilujeme také o to, abychom s českým národem velice dobře vycházeli,“ říká Dzingel.

Pozice Němců v Čechách je podle jeho názoru odlišná od pozice Němců, kteří zůstali v Polsku, na Slovensku nebo v Rumunsku. „Problém je v historických událostech. Tady je to vnímáno tak, že německý element byl v minulosti spíše negativní, co se týká dopadů na českou společnost, a tyto předsudky stále přetrvávají,“ vysvětluje Martin Dzingel.

Jeho rodina po válce zůstala v Československu, protože patřila mezi antifašisty – jeho prarodiče byli sociální demokraté. Československý stát se k nim ale nechoval příliš vstřícně. „V roce 1953 vydala tehdejší československá vláda zákon, který říkal, že všichni Němci musí přijmout československé státní občanství. Tím řekla, že je považuje za loajální občany, přesto ale nebyli zrovnoprávněni a dodnes nejsou – museli odevzdávat část výdělku na tzv. obnovu Československa, dodnes jim nebyly uznány vysokoškolské tituly. Také jim byly zkonfiskovány majetky, přestože se stali občany republiky, a nikdy je nedostali zpět.“

I proto se Shromáždění několikrát pokoušelo o určitou formu odškodnění, a to i peticí, kterou podalo do Parlamentu. Zatím neúspěšně. „Ani to nechceme nazývat odškodnění, ale spíše humanitní gesto, které by mělo ze strany českého státu nějakým způsobem přijít.“ Česká vláda je ale, jak říká Martin Dzingel, spíše zdrženlivá.

Jaké jsou další spolky českých Němců? O čem bude jednat s kancléřkou Angelou Merkelovou? A líbí se mu satira pořadu Alles Gute? Poslechněte si celý rozhovor s Martinem Dzingelem v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.