Proton a bor představují naději současné onkologie. Nová terapie by mohla zefektivnit léčbu rakoviny
Česko-italský vědecký tým experimentuje s borem v rakovinných buňkách. Díky jeho práci by se v budoucnosti mohla zlepšit šetrnost a efektivita protonové léčby. Takzvaná proton-borová terapie by mohla pomoci především pacientům trpícím nádory hluboko v tkáních. Výhodou nové metody by mělo být i to, že nevyžaduje od zdravotnických zařízení horentní investice do technologií.
Vladimír Vondráček mi v pražském Protonovém centru ukazuje zvláštní plastové pravoúhlé lahvičky. Mají rovné dno, aby buněčná kultura, kterou obsahují, mohla růst.
Jsme v ozařovně číslo jedna, kde se o víkendech nebo po nocích, tedy mimo klinický provoz, výzkumníci věnují vědecké práci. Aktuálně jde o proton-borovou terapii.
Na stěně visí velké zařízení, které mi Vladimír Vondráček představuje jako výstup protonového svazku. Před něj se umístí zmiňované lahvičky obsahující rakovinovou buněčnou tkáň. Některé z ozařovaných buněk jsou napuštěny roztokem boru, jiné naopak nejsou.
Pouze tak je následně možné vysledovat a především porovnat účinky protonového ozáření na jednotlivé buněčné kolonie.
Jaderná reakce uvnitř buňky
Dosavadní výsledky této vědecké práce ukazují, že by takzvaná proton-borová terapie mohla šetřit zdravou tkáň, a tím snižovat rizika a vedlejší účinky spojené s ozařováním,
Podle onkologa Tomáše Büchlera by tato metoda mohla být v budoucnosti nejlépe využitelná například u nádorů slinivky břišní, které jsou jen velice obtížně léčitelné a jejichž výskyt v posledních 15 letech výrazně vzrostl.
„Uvnitř buněk vlastně dochází k jaderné reakci, při níž se protony srazí s jádry boru v tkáni. Při daleko nižším ozáření přitom dochází ke stejnému, nebo dokonce ještě většímu poškození nádorových buněk,“ vysvětluje princip terapie profesor Jan Řídký z Akademie věd
Kdyby výsledky experimentů byly nadále tak dobré jako během dosavadní dvouleté práce, mohlo by se proton-borovou terapií léčit už třeba za tři roky.
Podle fyzika Vladimíra Vondráčka by se měla ještě během letošního roku prokázat účinnost proton-borové terapie na buněčných kulturách, případně na některých jednoduchých buněčných organismech.
Česko-italský patent
Na projektu spolupracují také laboratoře v Catanii a Neapolská univerzita. Na patentu, o jehož udělení se rozhodne do června letošního roku, by Italové měli mít pětinový podíl.
Největším hitem v léčbě onkologických onemocnění v poslední době je imunoterapie, která umožňuje odbrzdit v těle protinádorovou imunitu.onkolog Tomáš Büchler
Podle Michala Vícha z Eli Beamlines, výzkumného centra Fyzikálního ústavu zaměřeného na laserovou techniku, by měl být patent v praxi využitelný nejen v pražském Protonovém centru, ale v jakémkoli podobném zařízení na světě.
Právě vědci z Fyzikálního ústavu mají hlavní zásluhu na výzkumu proton-borové terapie. V dlouhodobém horizontu by pak v Eli Beamlines chtěli vyvinout zařízení, ve kterém by protonové záření nahradili laserovým. Léčba rakoviny by pak byla ještě efektivnější.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Soudce Kafka po sobě nechal spoustu nedodělané práce. Od svých kolegů si půjčil 250 tisíc korun
-
Putin po hovoru s Trumpem souhlasil s přerušením útoků na energetiku Ukrajiny na 30 dní, uvedl Kreml
-
Spalovací motory chceme tak dlouho, jak to bude možné a jak bude zájem, popisuje Jahn ze Škoda Auto
-
Ševčík končí ve vedení Národohospodářské fakulty. Rektora obviňuje z vydírání a politického nátlaku