Gripeny jsou geniálně řešené. Ale neřídí za vás! popisuje stíhací pilot Pavel Pavlík

I když pilot nevidí nepřátelský letoun, pozemní radar dokáže informace distribuovat a poslat pilotovi jeho obraz. V dalších případech nezbývá než vyhledávat letoun očima. „Záleží na vzdálenosti, jak se k sobě letouny přiblíží,“ vysvětluje.

Zkušenosti ze zahraničních misí získal zejména v pobaltských zemích – země jako Litva, Lotyšsko a Estonsko nemají letectvo, a tak tam členové NATO posílají letouny, monitorují vzdušný prostor radary a sledují provoz.

Čtěte také

„V roce 2012 jsme identifikovali 15 letounů,“ popisuje s tím, že nešlo jen o dopravní letadla, ale i špionážní a bojové letouny. V takových případech musí zvednout stíhačku ze země, přiblížit se k letounu, zaznamenat jeho číslo, identifikovat zbraně a poslat data pro zpravodajské služby.

Major Pavel Pavlík|foto: Prokop Havel

A pokud by nastala situace, že by letoun mířil do členského státu NATO, tak následuje opatření v podobě výzvy, aby opustil prostor, a výstražné signály. „Pokud ani to nepomůže, následuje krajní opatření, záleží na tom, jaký mandát letouny na daném území mají,“ vysvětluje.

Čtěte také

Ale co se týče České republiky, tak tam se zpravidla jedná o zbloudilá dopravní letadla. „Setkali jsme se s případem, kdy na nás mávali pasažéři, tak jsme jim také zamávali,“ popisuje.

A jak se létá v gripenu? Je intuitivně řešený a pracovní prostředí geniálně vymyšlené, nechybí autopilot, udržování rychlosti. „ Letoun ale pořád řídí pilot, který může udělat chybu, systém neřídí za vás,“ upozorňuje.

A pokud nějaký gripen uvidíte v následujících dvou týdnech letět nízko nad zemí, tak zřejmě půjde o cvičení Lion Effort. „Od Čáslavi k Mošnovu a na Moravu bude prostor dvě hodiny denně využíván,“ říká s tím, že kromě Česka budou nad našem území létat i gripeny z Maďarska a Švédka.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.