Ladislav Steinhauser

„Řezníci vždy patřili mezi nábožné lidi, navštěvovali kostely nebo měli dokonce svá vlastní místa, kam se chodili modlit,“ potvrzuje s tím, že o jejich duši bylo už hodně napsáno.

Řezníkům se žilo dobře v době, kdy se žilo dobře i ostatním. „Když se lidem daří, jsou ochotni zaplatit za jídlo mnohem víc,“ vysvětluje ve zkratce historii řeznictví a uzenářství Ladislav Steinhauser. Zároveň popírá tvrzení, podle něhož byli nepoctiví řemeslníci a řezníci koupáni ve Vltavě. Tresty pro řezníky nebyly příliš časté proto, že se maso oceňovalo podle kvality a až na přelomu 16. a 17. století se začaly používat váhy.

Přesto je řeznictví stále považováno za velmi rizikové zaměstnání. „Proces začínáme u živých zvířat a končíme u salámů,“ nastiňuje Ladislav Steinhauser s tím, že je třeba kvalitní kontrola a veterinární dozor. Ten český je prý nejlepší v Evropě.

Ladislav Steinhauser|foto: Šárka Ševčíková

Ladislav Steinhauser připomněl, že mezi řezníky patřil třeba hudební skladatel Antonín Dvořák nebo známý dirigent Václav Neumann. V jejich době se však prodávalo docela jiné zboží. „Zatímco dřív lidé víc kupovali tlačenky nebo jelita, dnes se prodávají suché šunky a fermentované výrobky,“ uvádí a jako příklad módního trendu uvádí párek. „Lidé byli nadšeni párkem v rohlíku, protože mohli jíst na ulici,“ nastiňuje. Sám by si párek v rohlíku koupil, a to nejen proto, aby se seznámil s konkurencí. „Pokud chcete jíst dobře, musíte zkusit i to méně kvalitní,“ domnívá se.

Hanka Shánělová se Ladislava Steinhausera ptala na to, jak by měla vypadat správná šunka nebo jak se žilo řezníkům za druhé světové války. Chcete-li se dozvědět i o tlaku na snižování cen nebo o přidávání konzervačních látek do masných výrobků, poslechněte si audio záznam rozhovoru.

Ladislav Steinhauser z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně|foto: Šárka Ševčíková

Záznam celého rozhovoru s Ladislavem Steinhauserem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.