Keltská hlava, Věstonická venuše a meteority? „Chceme ukázat i další exponáty,“ zve ředitel muzea v Opavě
Obdivujete výtvarné umění Keltů? A chcete si prohlédnout důkazy prvního kontaktu člověka s nebeskými tělesy? Tak zavítejte do Slezského zemského muzea v Opavě, kde v těchto dnech narazíte na tři muzejní skvosty – kamennou hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic, Věstonickou venuši a na meteority z Opavy. „Zájem lidí je obrovský, během 14 dnů máme pět tisíc návštěvníků,“ pochvaluje si ředitel muzea Antonín Šimčík v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovu po lince z Ostravy.
Keltská hlava z Mšeckých Žehrovic, která se našla v roce 1943, byla pravděpodobně poškozená a rozbitá na pět částí ve středověku, stále se ale jedná o muzejní unikát a doklad výtvarného umění Keltů. „Keltská hlava je úžasná realistickým provedením, dodnes odborníci nacházejí další kvality tohoto nálezu,“ vysvětluje.
Výstava Unikáty zemských muzeí je součástí projektu Strážci paměti: 200 let muzejnictví v České republice. Od července do září postupně navštíví Opavu, Prahu a Brno, tedy sídelní města tří nejstarších muzejních institucí, které postupně do roku 2018 oslaví svá významná jubilea. Jako první si 200 let právě letos připomíná nejstarší veřejné muzeum v Česku – Slezské zemské muzeum, které funguje od roku 1814.
V případě meteoritů z Opavy je důležitý především nálezový kontext. „Pád meteoritů byl zřejmě zpozorován lovci z období paleolitu, kteří si možná těmito tělesy obkládali ohniště nebo je využívali v paleolitických sídlištích,“ nastiňuje s tím, že jde o jeden z nejstarších doložených dokladů kontaktu člověka s nebeskými tělesy.
„Síla příběhu je citelná a nevíme o tom, že by něco podobného bylo nalezeno nejenom u nás, ale i ve světě,“ dodává.
Opavskému muzeu se podařilo během pěti let zrekonstruovat výstavní budovu s expozicí, která je jako první v Česku koncipována dynamicky, aby se mohly snadno měnit exponáty a expoziční celky.
„Máme památky, které připomínají dramatické osudy Slezska za druhé světové války,“ říká s tím, že jedním z jeho cílů je získat výstavní prostory pro další sbírky. „Rádi bychom vybudovali velký expoziční skleník,“ dodává.
Jak je na tom muzejnictví u nás? Co vše obnáší práce muzejníka? A jaké expozice plánuje Slezské muzeum v Opavě ukázat svým návštěvníkům? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou v Hostu Radiožurnálu.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rod: Sázka na obranný průmysl může být naším pilířem na 20 let. Po válce bude třeba naplnit sklady
-
Rusko je připraveno na mír, ale musí se mu vyhovět, říká politolog Just
-
Sparta po devíti ligových výhrách v řadě prohrála, nestačila na Liberec. Jediný gól vstřelil Višinský
-
‚Parchant jeden.‘ Schillerová se opřela do premiéra Fialy kvůli schůzce o obraně. Podle něj ztrácí nervy