Meteoroložka Taťána Míková: Teplejší zimy nám budou přibývat

Během dvou posledních let jsme zažili extrémně teplé zimy. Proč? Právě to je otázkou, kterou se klimatologové už dlouhou dobu zajímají. „V dlouhodobém horizontu tušíme, že teplejší zimy nám budou přibývat. Je také faktem, že variabilita, tedy střídání teplejší a chladnější zimy, je nejtěžší otázka v modelování,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

A jak vznikají dlouhodobé předpovědi? Mají různý charakter a navzájem se doplňují, některé jsou založené na pravděpodobnosti – vyhledává se podobný průběh jarních a letních měsíců a podle toho se odhaduje, že něco podobného by mohlo převládat na podzim nebo v zimě. „ To jsou pravděpodobnostní modely, které mají úspěšnost nejmenší, ale jsou nejstarší a nejklasičtější,“ přibližuje.

Tlak, abychom precizně předpovídali, je daleko větší, než býval před 20 lety

Pak existují výpočetní metody vycházející ze sítě bodů, které ukazují, jak se počasí v posledních měsících vyvíjelo, k dispozici jsou také dlouhodobé průměry. „Odvozujeme od toho, jak je v jednotlivých oblastech chladněji nebo tepleji,“ nastiňuje.

Čtěte také

Důležitá informace pro meteorologa je také to, co se děje se sluncem a jak se mění jeho výška na obloze. V dlouhodobějším horizontu hraje roli také oceán, tedy jak je moře rozehřáté.

„Oceán prozkoumáváme v posledních 20 letech, před tím jsme o něm věděli velmi málo, družice nám hodně pomohly,“ podotýká s tím, že informace o tom, zda je Atlantik rozehřátý, nebo není, může určovat charakter počasí pro několik měsíců nad Evropou.

Taťána Míková byla hostem moderátorky Lucie Výborné|foto: Prokop Havel

A jak vypadá běžný pracovní den meteorologa? „Meteorologické modely se počítají v době, kdy spíme, ale už před tím si připravujeme materiály s kolegy z regionů,“ vysvětluje s tím, že každý její služební den začíná nejenom tím, že se podívá na oblohu.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.