Od zamřížované kobky ke dvoru. „Karel IV. činil i nepopulární rozhodnutí,“ připomínají historici

Jen stěží si umíme představit, v jakých poměrech byli vychováváni potomci králů, nikdo z této skupiny ale neudělal tak velkou díru do světa jako Karel IV. „Musel být výjimečně nadaný jedinec,“ vysvětluje historik František Šmahel.

Panovníkovo dětství ale nebylo zpočátku přívětivé – dva měsíce byl uvězněn v zamřížované kobce, pak následoval obrovský skok, když přišel do Francie, kde byl vychováván spolu s dalšími dětmi v královské francouzské škole.

Pro Karla IV. nebyly svrchované zájmy církve nebo Čech, ale zájmy dynastieFRANTIŠEK ŠMAHEL, HISTORIK

Právě tam se musel naučit zacházet se zbraněmi a dobrým způsobům na francouzském dvoře. A jak připomíná historik, k dispozici měl sedmičlenný doprovod – jako mladý hoch měl k vlastní potřebě 4 služebníky.

Záhy se budoucí římský císař seznámil se státnickými povinnostmi, když ho jeho otec poslal do Itálie a později do Čech. Právě tam mu umožnil zapojit se do správy země, a to v době, kdy ještě nebyl králem. „Věděl, jak na to – pomocí loajálních a schopných úředníků a rádců,“ vysvětluje historik Václav Žůrek.

Čtěte také

A jak se mu podařilo obstát proti Ludvíku Bavorskému? Podle Františka Šmahela měl silnou oporu papežského stolce, pomohl také vliv římských církevních kurfiřtů, kteří byli napojeni na Avignon a papežský dvůr.

Nikdo nad židy nedržel ochrannou ruku

Karel IV. ale činil i nepopulární rozhodnutí, rozpaky například vzbuzují postoje v židovské otázce. Na epizodu s židovskými pogromy lze nahlížet z hlediska doby, přesto s ní není možné souhlasit.

Karel IV. dával najevo, že je věřící, ale také ochránce víryVÁCLAV ŽŮREK, HISTORIK

Evropou tehdy procházel mor, který vzbuzoval davové emoce – všichni umírají a nikdo neví, jak reagovat. A tak se objevují fanatičtí kazatelé a různá hnutí mrskačů, která byla zaměřená na židy.

„Karel IV. jednal jako jiní evropští panovníci, nemáme doklad o tom, že by někdo nad židy držel ochrannou ruku,“ vyzdvihuje František Šmahel.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

Historici Václav Žůrek (vlevo) a František Šmahel|foto: Prokop Havel