Oldřich Jirsák: Výzkum je souhra náhody a dlouholetého tahu na branku

Věda je podle Oldřicha Jirsáka především souhra náhod a dlouholetého tahu na branku. „Už jako student jsem se setkal s vyučujícím, který se dlouhá léta zabýval polymery a vlákny,“ vzpomíná v úvodu rozhovoru s tím, že se později zaměřil na fenomén nanovláken.

„O nanovláknech jsme četli v literatuře, ale chtěli jsme je vyrábět průmyslově,“ nastiňuje Oldřich Jirsák vznik zařízení Nanospider. S pozitivními výsledky bádání však přišly také starosti.

„Najednou máte spoustu povinností, které jste jako výzkumník neměl,“ připouští a vynález přirovnává k dítěti. „Celý život vám na něm bude záležet a budete ho sledovat,“ tvrdí.

Čtěte také

Mladým vědcům radí, aby se nestarali o peníze. „Budou-li dobří, peníze si je najdou samy,“ domnívá se. „Pokud děláte nějakou činnost prvoplánově s myšlenkami na peníze, nebudete mít čas na výzkum,“ vysvětluje.

Tvorbu nových principů totiž nepovažuje za finančně náročnou. „Až když člověk objeví něco zajímavého, ocitá se v nové etapě, pro kterou je potřeba víc finančních prostředků,“ uznává a odkazuje v té souvislosti na granty ministerstev a Evropské unie.

Oldřich Jirsák a Jan Pokorný ve studiu Radiožurnálu|foto: Šárka Ševčíková

Která etapa bádání je pro vědce nejzajímavější? Jak vnímá kritiky bezpečnosti nanovláken? A jak funguje marketing v české vědě? Také nad těmito otázkami se Oldřich Jirsák zamyslel mezi 10. a 11. hodinou.

Záznam celého rozhovoru s Oldřichem Jirsákem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

I v úterním Hostu Radiožurnálu zazněla otázka soutěže Zlaté momenty, která se týkala výzkumu nanovláken v Česku.