Petr Štádler popisuje robotickou chirurgii: S da Vincim se dostaneme do velmi nepřístupných oblastí
Robotickou chirurgii původně vyvinula americká armáda pro operace na dálku. Nyní se ale používá ve zdravotnictví a ke špičkovým odborníkům oboru patří Petr Štádler, primář Oddělení cévní chirurgie pražské Nemocnice Na Homolce. Při operacích je mu pravou rukou robot jménem da Vinci.
V roce 2000 byl robotický systém operace uvolněn do civilního sektoru a o dva roky byla provedena transatlantická operace. Pacient, kterému byl odstraněn žlučník, byl v New Yorku a chirurg ve francouzském Štrasburku. „Operace tímto způsobem je možná, ale velmi ekonomicky náročná,“ vysvětluje.
Jeho tým používá robotický systém přímo na operačním sále. „Preferuji, aby byl chirurg na sále, i když je od pacienta nějaké tři metry. U operačního stolu má také dva asistenty a vizuální kontakt s nimi je velmi důležitý,“ podotýká.
Ne všechny operace lze provádět roboticky. Po každém nálezu pacienta se musí zvolit potenciálně optimální chirurgický postup. A pokud je pacient vhodný pro robotický zákrok, tak začne vyjednávání s pojišťovnou. „Musíme požádat pojišťovnu, aby nám schválila proplacení robotického zákroku, protože to stále není v seznamu výkonů,“ upozorňuje.
Při robotických operacích se používají desetimilimetrové trubičky zavedené například do pacientova břicha nebo hrudníku. V jedné trubičce je kamera, ve dvou jsou nástroje, další dvě trubičky se používají na cévní svorky. Jeden vstup je také pro asistenta, který je u operačního stolu a odsává krev nebo vyndává zbytek stehu.
A jaký je rozdíl mezi běžnou laparoskopií a robotickým systémem? „Pohyb pracovní koncové části je téměř 360 stupňů, což je výhodou, protože se dostáváme do všech úhlů a velmi nepřístupných oblastí, hluboko do pánve nebo vysoko za žaludek k tepnám,“ podotýká s tím, že rozdíl je v technice a pohyblivosti nástrojů.
Američané se nejdříve divili, pak je přijel učit
Rád vzpomíná na školení v Kalifornské univerzitě Irvine, kde se dostali do výborných laboratorních podmínek s možnostmi pro trénování. „Velmi se nám věnovali a ptali se, co se chceme učit, a my říkali: Budeme dělat cévní chirurgii, chceme dělat aortu,“ popisuje s tím, že se všichni divili, protože takové operace tam nikdo ještě nedělal.
Po trénování na prasátkách odjeli do Evropy, kde prodělali školení ve Francii na nebožtících, pak teprve začali v Praze operovat. „Když jsme udělali prvních 30 výkonů, tak nás z Ameriky bombardovali emaily, co to vlastně v Praze s da Vincim provádíme,“ usmívá se.
Ozvali se mu kolegové z Memphisu s tím, že mají robotický systém a zvažují o tom, že by začali dělat také cévní robotickou chirurgii. „Domluvili jsme se, že přijedu a že oni přepraví pacienta,“ vysvětluje. Protože se ale nestihly vyřídit formality, tak nakonec při operaci radil a lazerem ukazoval, co mají dělat.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku, nebo v našem audioarchívu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ministerstvo otočilo. Po solárnících začalo vymáhat 43 milionů korun, chce je získat z prodeje elektřiny
-
Jak ‚rozleptat‘ EU a NATO? Putin k tomu má řadu nástrojů, třeba Vrbětice, přibližuje expert
-
Jurečkova superdávka: Někomu přidá, jinému sebere. Kolik komu, to se podle reportérky stále neví
-
ONLINE: USA obnoví sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, slíbil Trump