Pod mikroskopem objevuje krásy detailu, na cestách létá s dronem. „Věda vypráví příběhy,“ říká přírodovědec

16. březen 2016

Na mikrofotografii je nejpřitažlivější nejenom to, že vidíte něco, co nikdo před vámi neviděl, ale také příběh, který se před vámi odvíjí. Propagátor vědy, fotograf a hydrobiolog Petr Jan Juračka ale netráví čas jenom v laboratoři. Na různých expedicích a cestách fotografuje a létá s dronem.

Věděli jste, že například takoví roztoči mohou být i krásní? Dobře jsou vidět na elektronových mikroskopech, se kterými fotografuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde dokončuje doktorát.

  • Rozhovor s popularizátorem vědy, hydrobiologem, fotografem a cestovatelem Petrem Janem Juračkou o tom, jak vznikají snímky na elektronových mikroskopech a také o létání s dronem. Moderuje Lucie Výborná.
    " style="">
    Rozhovor s popularizátorem vědy, hydrobiologem, fotografem a cestovatelem Petrem Janem Juračkou o tom, jak vznikají snímky na elektronových mikroskopech a také o létání s dronem. Moderuje Lucie Výborná.
    " style="">
    Rozhovor s popularizátorem vědy, hydrobiologem, fotografem a cestovatelem Petrem Janem Juračkou o tom, jak vznikají snímky na elektronových mikroskopech a také o létání s dronem. Moderuje Lucie Výborná.
0:00
/
29:04

V laboratoři sleduje například i strukturu krevety a její klepeta. Před pár lety se zase s mikroskopem procházel ve hrobu Arnošta z Pardubic. „Našli jsme tam řasu, která je stará z druhohor,“ popisuje s tím, že celá věda je o tom, že vypráví příběhy.

Na brněnském planetáriu chtějí zase lidem ukázat, jak jsou krásné plísně, zajímavé může být i obyčejné zrnko písku. Ale protože elektronový mikroskop používá elektrony, které mají menší vlnovou délku, tak fotky nejsou barevné, ale černobílé. Ty se ale mohou dobarvit například na Photoshopu.

Čtěte také

Pozorování různých struktur v detailech prozrazuje mnoho zajímavých informací – podle pozorování bezobratlých z nějakého jezera můžete například zjistit, kdo a kdy jezero obýval a jak jezero vypadalo. „Přečtete si přesně, jak jezero vypadalo v minulosti,“ dodává.

S dronem v Jižní Africe

Svůj čas ale netráví jenom v laboratoři u mikroskopu – jezdí po světě na různé expedice, nedávno se vrátil z Dračích hor v Jižní Africe. Natáčel tam dokument, ke kterému používal také drona. Popisuje například, jak silný vítr odnášel drona, když stál v řece. „Bylo to nejtěžší létání v mém životě,“ přiznává.

Nejdříve začínal s drony, které si stavěl, nyní ale používá vyladěné stroje – malé komerční drony, které jsou vychytané. A co se týče dobíjení baterek k dronu, tak vhodné je například auto nebo náklaďák.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.