Sportovci brali doping, protože tak rozhodl stát, míní režisérka filmu Fair Play Andrea Sedláčková

Někteří bývalí sportovci, se kterými režisérka mluvila, vytěsnili doping ze svého svědomí a mnoho věcí si nepamatovali. „Pod slibem anonymity jsem hovořila s trenéry a lékaři, kteří doping aplikovali,“ říká režisérka.

Přišla tak na to, že sportovci byli obětí dopingu nikoliv ze své vlastní vůle. „V jednu chvíli stát rozhodl, že si vybere 150 atletů a zařadí je do svého programu, že je bude dopovat, aby vozili medaile, protože vyznamenání a sport v dobách socialismu byly výkladní skříní ideologie úspěchu a krásného života,“ vysvětluje Andrea Sedláčková, která ve filmu nechtěla nikoho odsuzovat, neboť doping užívali více méně všichni vrcholoví sportovci.

Čtěte také

Pro hlavní roli ve filmu nebylo jednoduché nalézt správnou herečku, která by mohla hrát sportovkyni nominovanou na olympiádu. „Na casting jsem pozvala dvacet sprinterek, ale důležitější pro mne bylo, aby ve filmu nehrály, ale sportovaly. Šlo o to, aby tomu divák uvěřil,“ popisuje.

A nesnadný byl i výběr vhodného prostředí vrcholové atletiky za éry totalitního režimu. „Netušili jsme, jak obtížné bude nalézt haly a stadióny, které by vypadaly jako ty z 80. let,“ nastiňuje. Nakonec se podařilo nalézt atletickou halu v Bratislavě a stadión v Drážďanech, který je dnes už zavřený. „Kdybychom film natáčeli za pár let, tak bychom takové lokace již nenašli,“ dodává.

Jak probíhaly přípravy na film Fair Play? Jak sportovci za socialismu dopovali? I to jste se mohli dozvědět mezi 10. a 11. hodinou.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.