Standardní strom = 191 ledniček. „Úloha každého stromu je úžasná,“ připomíná botanik

Rozhovor s botanikem Václavem Větvičkou o české krajině, vlivu klimatu na přírodu a také o tom, jak důležitou roli hrají stromy
Teplotní skoky s přírodou nedělají vůbec nic, vše tady bylo mnohokrát, tvrdí uznávaný botanik Václav Větvička, který připomíná, že například v posledních dekádách 19. století a první dekádě 20. století přijel svatý Martin na bílém koni jenom pětkrát. Jak se vypořádat s teplotními výkyvy? A jakou úlohu hrají ve městech stromy?
„Naše krajina je úžasná, odlesňování, které pochází už z neolitické revoluce, se zastavilo na dvou třetinách, jedna třetina stále zůstává zalesněná, je to také tím, že krajina je kopcovitá,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.
Každý strom také hraje určitou roli v mezoklimatu, tak třeba takový buk je do města nepřijatelný, protože potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost. Ale standardní strom s korunou o průměru 10 metrů chladí takovým výkonem, jaký by podalo 191 ledniček.
„Mikroklimatická i mezoklimatická úloha každého stromu je úžasná,“ říká, ale zároveň upozorňuje, že výsadbou čtyřřadí „ryb“ na Václavském náměstí by na mezoklima příliš velký vliv nemělo.
Přejte život i malé štěnici, neutopte blechu na lžíci. Ať si ty oříšky požerou.
A co se týče historie alejí v českých zemích, tak Karel IV. sice narovnal silnice, ale zakázal sázet podél stromy, aby se za nimi nemohli schovávat lapkové. Až Karel VI. a jeho potomci nařídili vysazování alejí, aby, až stromy vyrostou, vrhaly stín a působily jako větrolam – silnici byly totiž z mlatu.
A proč kořeny stromů v zemi nehnijí? Mají jiný charakter pokožky, jsou v konzervativním prostředí, a pokud je nenaruší hlodavec, tak jsou prakticky v peřince – nehnijí právě proto, že jsou v zemi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kdo se s kým pere o hlasy? Analýza voličských překryvů ukazuje dva velké tábory a v nich další štěpení
-
Případ Tako-tsubo: Cyklista dostal podmínku. Není namístě mu dávat smrt ženy za vinu, rozhodl soud
-
Služba v uniformě by lidem měla dát společenský status. Vojákům přidáme tisíce, slibuje Černochová
-
Trump je ‚velmi rozzlobený‘ na Putina kvůli příměří. Hrozí 50procentními cly na ropu