Zachraňme jídlo! vyzývá Pavel Maurer

Věřili byste, že každý z nás vyhodí ročně přibližně 100 kg jídla? Z hlediska statistiky je naše globální plýtvání takové, že téměř polovina všeho jídla, surovin a potravin je znehodnocena, zničena, zkažena, vyhozena.

Důvodů je mnoho – neefektivní řízení potravinového řetězce, špatná organizace domácnosti, překotné a hamižné nakupování v obřích supermarketech, nevhodné skladování, zbytečně velké porce v restauracích nebo nesrozumitelné označování data spotřeby.

Čtěte také

Aby toho nebylo málo, dochází v našem pokřiveném vnímání světa už třeba při posuzování ovoce a zeleniny k hodnocení ne podle nutričních a výživových hodnot, ale bohužel podle vnějšího vzhledu.

Paprika je příliš pokroucená, broskev nemá ten správný design, esteticky nás nepřitahuje, a tak putuje rovnou do koše. To se neděje jen v naší mysli, ale takhle se vykupuje zboží i mezi velkými odběrateli. Ti pak dále ovlivňují náš jídelníček. Přitom je známou pravdou, že musíte sníst aspoň kilo přešlechtěných, barevně vyladěných jonatánů nebo zlatých renet, aby vydaly za jedno malé, vizuálně nevýrazné a lehce svraštělé jablíčko z obyčejné zdravé zahrady.

Naštěstí člověku plýtvání není přirozené. Je mnoho skupin především mladých lidí, kterým není jedno, jakou prožijí budoucnost. Zachraňují jídlo! V několika městech v Německu, Velké Británii a Holandsku vznikají speciální sběrny jídla.

Čtěte také

Princip je jednoduchý. Když má někdo doma nebo v obchodě přebytek, dopraví jej do sběrny. Zde si lidé, kteří jsou šetrní, nebo bez peněz, odeberou jogurty dva dny před expirací nebo ovoce, které je pomačkané a nevzhledné, leč zdravé.

Dalším krokem je hledání cest, jak dále zpracovávat potraviny, které zbyly od včerejšího oběda. Nejlepší hospodyně a nejtalentovanější kuchaři bez problémů dokážou spotřebovat téměř všechny suroviny. My sami nemusíme být zrovna velmistři recyklace, ale rozhodně umíme ovlivnit, co nám přistane do nákupního košíku a zda si naložíme na talíř víc jídla, než dokážeme spořádat.