Pinkasovou synagogou znějí jména mrtvých

návštěva Pinkasovy synagogy v Praze; telefonická a SMS soutěž o ceny
Když půjdete na procházku na pražský Josefov, do někdejšího Židovského Města, jistě nepřehlédnete renesanční budovu Pinkasovy synagogy, která v Široké ulici přiléhá ke Starému židovskému hřbitovu. I když její historie je bohatá, expozice Židovského muzea, kterou najdete v jejích zdech, připomíná poměrně nedávné, ovšem velmi dramatické soudy Židů v českých zemích.
V sobotním výletu Po Česku jsme navštívili Maiselovu synagogu.
„Pinkasova synagoga byla vystavěna roku 1535 jako rodinná synagoga významné pražské židovské rodiny Horowitzů. Ta měla zálibu především v židovské mystice a sběratelství. Však také řadu předmětů z jejích sbírek najdeme dnes v expozicích pražského Židovského muzea.
Právě jeho ředitel Leo Pavlát mě po synagoze provedl a vyprávěl mi o jejích osudech: „V Pinkasově synagoze byl v druhé polovině 50. let zřízen památník obětem šoa – holocaustu – z Čech a Moravy. Tento památník byl určen výhradně pro židovskou komunitu a i ve světovém kontextu byl svým pojetím ojedinělý. Na jeho zdech byla v abecedním pořadí vypsána jména všech Židů z Čech a Moravy, kteří zahynuli během druhé světové války.“
V roce 1968 však musel být památník uzavřen, neboť stavbu začala ohrožovat spodní voda. Oprava se táhla, jak v těch letech bylo zvykem.
Nápisy na stěnách byly postupně strženy. Vrátily se sem až mezi lety 1992 a 1996, kdy bylo bezmála 80 tisíc jmen českých a moravských Židů, kteří za nacismu zahynuli, opět ručně přepsáno na stěny Pinkasovy synagogy.
Od rána do večera zní v prastaré synagoze jména obětí nacistické genocidy, která čtou Vlasta Chramostová a Radovan Lukavský. A stále dokola znějí také modlitby za židovské mučedníky, které bezprostředně po druhé světové válce natočil rabín Šlomo Katz.
Působivá zvuková kulisa doprovází návštěvníka i do prvního patra Pinkasovy synagogy, kde se nachází druhá část expozice – kolekce dětských kreseb z Terezína. „V koncentračním táboře v Terezíně byly také tisíce dětí, z nichž drtivá většina zahynula v plynových komorách,“ vysvětluje Leo Pavlát.
„Během věznění se židovští vychovatelé snažili děti maximálně zaujmout a vytvořit jim alespoň částečně zdání normálního života. Kromě jiného děti chodily tajně na hodiny kreslení. Takto vzniklo přibližně 4600 kreseb, které byly uschovány a po válce znovu nalezeny. Z nich je tady k vidění výběr,“ dodává. Nesmírně působivé jsou i autentické předměty, které patřily těmto židovským dětem – jako deníky, šitíčka nebo panenky.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusko chce buď uzavřít mír za svých podmínek, nebo docílit toho, aby se z jednání stáhl Trump, říká Bříza
-
Hokejisté Brna zvítězili v pátém finále na ledě Pardubic 4:2. Kometa sérii vede a je krok od titulu
-
ONLINE: Střela z ruského útoku na Kyjev měla podle Zelenského díly i z USA. Vyšetřování pokračuje
-
Řez na ministerstvech a Úřadu vlády. Padli čtyři státní tajemníci, půlka z nich neobstála v konkurzu