V Místodržitelském paláci v Brně se vystřídali augustiniáni i Napoleon

Označení Místodržitelský palác odráží jen malou část historie této budovy, upozorňuje historik umění a kurátor sbírky starého umění Moravské galerie Petr Tomášek. „Možná málokdo z návštěvníků Brna ví, že původně šlo o augustiniánský klášter založený někdy kolem poloviny 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem.“ Jeho sochu proto uvidíte na průčelí paláce obráceném na Moravské náměstí, které si jdeme s mým průvodcem také prohlédnout.

„Budova spíše než jako klášter působí jako palác – jako sídlo nějakého feudálního panovníka. Souvisí to s objednávkou tehdejšího převora a pozdějšího opata Matheuse Pretchera, který se od začátku svého působení v klášteře snažil získat opatskou hodnost. Nakonec se mu to v roce 1752 podařilo. Ještě předtím však nechal jako podporu své opatské kandidatury vystavět tuto nádhernou palácovou stavbu,“ dozvídám se.

Stavělo se právě do zmíněného roku 1752 pod vedením brněnského stavitele Mořice Grimma. Jenže historie má ráda paradoxy. A tak už o jedenatřicet let později byli augustiniáni v důsledku josefínských reforem nuceni přestěhovat se do budov na Starém Brně, kde působí dodnes.

V původním klášterním refektáři se dochovala barokní štuková výzdoba|foto: Moravská galerie v Brně

„Tehdejší císařské rozhodnutí bylo vedeno snahou získat objekt pro státní správu. A tak už v roce 1773 bylo přistoupeno k plánům jeho adaptace pro všechny tehdejší zemské a říšské úřady,“ vysvětluje Petr Tomášek.

Paláci se začalo říkat dikasteriální, tedy kolegiátní nebo sborový. A jen pro zajímavost, právě v jeho zdech se ve dnech bitvy u Slavkova ubytoval francouzský císař Napoleon. Kdy se tedy vlastně paláci začalo říkat Místodržitelský? „Palác dále sloužil jako úřední budova – sídlo guvernéra, pozdějšího místodržitele. Toto označení se tedy začíná objevovat od poloviny 19. století,“ doplňuje můj průvodce.

Však tu ještě za první republiky sídlil zemský prezident. Za války byly v paláci německé úřady a pak sloužil poněkud kurióznímu účelu – v roce 1950 byl komplex věnován Muzeu dělnického hnutí, které ho spravovalo od roku 1955.

Po těchto schodech Místodržitelského paláce kráčela nejedna významná noha, francouzského císaře Napoleona nevyjímaje|foto: Moravská galerie v Brně

V interiérech se z původní barokní výzdoby mnoho nedochovalo. Snad jen krásné schodiště a sál zvaný Barokní. „Jde o původní refektář s částečně dochovanou štukovou výzdobou – jedinou v těchto prostorách,“ dodává Petr Tomášek.

Dnes Místodržitelský palác spravuje Moravská galerie. Právě v jeho historických zdech představuje své bohaté sbírky starého umění – od gotiky po 19. století.

V nedělním výletu Po Česku si prohlédneme další z historických budov Moravské galerie – Pražákův palác v Husově ulici v Brně.