Zámecký park v Loučné nad Desnou jen kvete, zámek chátrá

V sobotním výletu Po Česku jsme navštívili nový skiareál Kouty u Loučné nad Desnou.

„Zámek postavila na začátku 17. století rodina pánů ze Žerotína. A komplex těchto budov měl později obrovský vliv na rozvoj celé naší obce,“ vysvětluje mi zdejší starosta Pavel Martínek. Žerotínové dali svému zámku v Loučné tehdy módní renesanční podobu. V jejich držení ovšem nebyl tento majetek moc dlouho. Žerotínové totiž prodali zámek i celé panství velehradskému klášteru, který ho měl ve své správě až do josefínských reforem.

„Po zrušení kláštera byl majetek chvíli v náboženském fondu a potom si jej koupil hrabě Mitrovský z Nemyšle,“ doplňuje starosta Loučné nad Desnou. To už měl zámek více méně současnou podobu. Dodnes se skládá na severní straně z původní renesanční části s obdélníkovým dvorem uprostřed a z části raně barokní rovněž s nádvořím a se dvěma věžemi na nárožích jižního zahradního křídla.

Mnohamiliónová investice zachránila před zpustnutím anglický park. Zámek v Loučné nad Desnou na rekonstrukci stále čeká|foto: Václav Žmolík

V této podobě jej také zakoupila rodina, která se do historie sídla, ale i celé obce zapsala asi nejvíc. „Rodina Kleinů vlastnila zámek od roku 1845 až do roku 1945. Po tu dobu zažila Loučná nad Desnou – také díky nim – obrovský rozkvět. Vyšli z velmi chudých poměrů a dokázali tady na severu Moravy vybudovat takové malé impérium,“ přibližuje Pavel Martínek

„Vlastnili komplex hutí a železáren – ve Štěpánově u Olomouce, v Sobotíně a v Loučné nad Desnou – Rejhoticích. Zasloužili se o budování železnic v celém Rakousku-Uhersku, například v rakouském Semmeringu, ale i jinde,“ dodává starosta na vysvětlenou.

Zámecký park v Loučné nad Desnou zdobí litinové plastiky z železárenských dílen rodiny Kleinů. Do současnosti se dochovaly pouze tři|foto: Václav Žmolík

Zůstaňme však v Loučné. Právě zmíněný hrabě Antonín Bedřich Mitrovský z Nemyšle a po něm Kleinové se zasloužili také o zvelebení zámeckého parku, jehož hlavní osu tvoří řeka Desná. Desetihektarový park v anglickém přírodním stylu má originální tvar trojzubce. Však sochu Neptunu můžete v parku uprostřed rybníka také vidět. Stejně jako další sochy anebo obnovenou grottu, tedy umělou jeskyni s vodopádem.

Obci se na obnovu parku povedlo získat 27 miliónů korun, a tak procházka mezi letitými stromy rozhodně stojí za to. Můžete při ní narazit třeba na 600 let starou lípu s obvodem kmene 730 centimetrů. A jistě nepřehlédnete ani opravenou budovu původní zámecké oranžérie, která dnes slouží jako kulturní dům.

„Hlavním architektem byl Ivo Skoumal ze Šumperka, který se ve spolupráci s památkovým ústavem snažil vdechnout budově ráz, který měla do roku 1948. Z tohoto důvodu byla třeba znovu prosklena její jižní strana,“ ukazuje mi Pavel Martínek. A stavba je to opravdu povedená a reprezentativní.

Budova oranžérie v zámeckém parku byla zrekonstruována do podoby, jakou měla do roku 1948|foto: Václav Žmolík

Totéž se bohužel nedá říci o chátrajícím zámku, jehož poválečné osudy byly neveselé. Nejprve v něm byly ubytovány děti řeckých komunistů, pak sloužil jako nápravný ústav. V posledních letech si ho předávají soukromí majitelé a památka dál chátrá. Navštívit je možné jen kapli, díky obci rovněž opravenou, ve které můžete obdivovat vzácné fresky od barokního malíře Ignáce Raaba.